Říká se, že atletika je královnou sportu. A právě králem sportu v Hradci za rok 2015 se stal atlet Jan Doležal (narozen 6. 6. 1996).

Talentovaný všestranný závodník ovládl tradiční anketu, kterou uspořádalo město ve spolupráci s ČUS, Deníkem a agenturou Sport Action.

Člen TJ Sokol Hradec Králové, jenž v loňském úspěšném roce vyhrál mimo jiné mistrovství Evropy juniorů v desetiboji, vystřídal na trůnu hokejistu Jaroslava Kudrnu.

Překvapuje vás triumf v anketě o nejlepšího sportovce Hradce?
Rozhodně. Je to poprvé, co se účastním takovéto ankety mezi dospělými. Jsem tedy samozřejmě hodně překvapený, ale zároveň mě to moc těší.

Co říkáte tomu, že za vámi skončili sportovci ze sledovaných odvětví jako je fotbal či hokej?
Nečekal jsem, že bych měl šanci na vítězství. Hlavně kvůli fotbalu, neboť máme šikovné hráče. A o hokeji platí to samé. Předpokládal jsem, že to vyhraje spíše někdo z těchto sportů. Mě těšilo už jen to, že jsem byl pozvaný.

Máte za sebou úspěšný rok 2015. Jaký byl z vašeho pohledu? Řadíte tuto sezonu zatím nejvýš?
Po stránce úspěchů ji řadím určitě nejvýš. Fyzicky jsem se cítil nejlépe v hale. Naopak na léto jsem se nepřipravil úplně podle svých představ, nebyl jsem tak nějak v perfektní kondici, ale přesto to dopadlo dobře. Tak si jen říkám, co mohlo být, kdyby se to podchytilo bez jakýchkoliv komplikací? Mohlo to být třeba ještě lepší. Nicméně povedlo se všechno, co jsem chtěl, takže můžu být spokojený.

Víceboj vyžaduje komplexnost závodníka. Prozradíte, které disciplíny máte nejraději a které naopak moc nemusíte?
(usměje se) Ty, které nemám v oblibě, jsem už několikrát prezentoval v rozhovorech.

Takže skok o tyči?
Ano, bývalo to tak, ale teď už jsem trošičku změnil názor a začal jsem převážně trénovat to, co mi nejde. Tyč se tedy už stala jednou z těch oblíbenějších a i běhání patří mezi oblíbené. Snažím se nedělat si překážky, že bych měl nějakou neoblíbenou disciplínu. Beru to tak, jak to je. Desetiboj je o deseti disciplínách a ne, že osm jich mám rád a dvě ne. Prostě je musím brát všechny tak, jak jsou za sebou.

Ve které si nejvíce věříte?
Bude to znít asi divně, ale teď už právě v té tyči. Fakt jsem v ní udělal dost práce. Myslím, že v létě bych v tyči mohl docela překvapit.

Z vašeho hlasu je cítit, že tyč vás začala i poměrně bavit, že?
Začala mě hodně bavit. Dříve jsem měl z deseti disciplín dvě překážky, které mě vytáčely a kazily mi celý ten dvoudenní „zážitek". Teď už jsem z toho nadšený a beru to tak, že v každé disciplíně se dokážu posunout a ne, že v ní ztratím.

Váš trenér mi říkal, že jste se před několika dny zranil. Je to velká komplikace?
Zranil jsem se před týdnem v sobotu, snad to není nic velkého. Už jsem relativně v provozu, můžu šlapat. Mám ve stehně centimetrovou díru, ale to se hojí vcelku rychle. Do třech týdnů bych měl být v normálním provozu.

Takže přípravu na další část sezony by to nemělo ovlivnit?
Ne, právě naopak se to hodí. Nikdy není dobrý čas na zranění, ale tentokrát přišlo v podstatě v nejvhodnější dobu (zasměje se). Všechno se to dá zvládnout. Zhruba za dva týdny nám totiž končí halová sezona, takže mně to akorát pak vyjde na přípravu, do které bych měl rovnou naskočit. Tedy doufám, že budu zdravý.

V létě se uskuteční olympiáda, je reálné o ni usilovat?
Myslím, že určitě je reálné se o olympiádu poprat. Když se všechno zadaří a nebudu zraněný, tak proč ne. Právě díky běhům na delší trať a tyči se to u mě hodně posunulo a mohu tak myslet na úplně jiné body. O olympiádu budu usilovat na sto třicet procent (usměje se).

Jaké další cíle či mety si dáváte na tento rok?
Mám to jasně stanovené. Nejdříve chci na konci května udělat maturitu, potom se pokusím dostat na mítink v Götzisu, kde třeba Roman Šebrle udělal světový rekord. Tam bych chtěl při nejlepším splnit limit na olympiádu, ale kdyby se to nepodařilo, tak aspoň na mistrovství Evropy, které se koná někdy na začátku července. Tam bych případně mohl mít druhou možnost či šanci ke splnění olympijského limitu. A pak bych chtěl odpočívat a cestovat.

Máte nějaký vícebojařský vzor?
Američan Trey Hardee. Ještě se pořád hýbe a dokonce si udělal ve třiceti letech osobní rekord. Klobouk dolů, že si někdo udělá v tomhle věku osobák. Věkem je ještě sice mladý, ale u vícebojaře je tělo více méně už v rozpadu.

Výsledky ankety
JEDNOTLIVCI
1. Jan Doležal, atletika, TJ Sokol Hradec Králové, 59 bodů.
2. Tomáš Koubek, fotbal, FC Hradec Králové (nyní Sparta Praha, hostuje v FC Slovan Liberec), 57 bodů.
3. Michal Desenský, atletika, TJ Sokol Hradec Králové, 49 bodů.
4. David Kostelecký, broková střelba – trap, SSK Dukla Hradec Králové, 45 bodů.
5. Jaroslav Kudrna, lední hokej, Mountfield Hradec Králové, 40 bodů.
6. Michal Matějovský, motorismus – automobilové závody na okruzích, Československý Motorsport Hradec Králové, team: Křenek Motorsport, 30 bodů.
7. Libuše Jahodová, sportovní střelba – skeet, SSK Dukla Hradec Králové, 28 bodů.
8. Pavel Petřikov, judo – váha do 60 kg, Judo Club Hradec Králové, 26 bodů.
9. Jiří Šimánek, lední hokej, Mountfield Hradec Králové, 21 bodů.
10. Leoš Roušavý, kvadriatlon, Sportovní klub RN Hradec Králové, 17 bodů.

KOLEKTIVY
1. TJ Sokol Hradec Králové – „Hradecké lvice", basketbal ženy, 24 bodů.
2. DTJ Hradec Králové, stolní tenis muži, 12 bodů.
3. Mountfield Hradec Králové, hokej muži, 8 bodů.

HANDICAPOVANÍ
1. Tomáš Prouza, golf, Park Golf Club Hradec Králové, 22 bodů.
2. Ondřej Sedliský, tenis sportovců s intelektovým znevýhodněním, TK VČE Hradec Králové a SK Integra Hradec Králové, 16 bodů.

SÍŇ SLÁVY
Zdeněk Vašata, narozen 26. května 1930, atletika, TJ Sokol Hradec Králové.

CENA FAIR PLAY
Peter Frühauf, lední hokej, Mountfield Hradec Králové.

HVĚZDA ČTENÁŘŮ DENÍKU
Michal Matějovský, motorismus, viz kategorie jednotlivců (6. místo).

TRENÉŘI, CVIČITELÉ
Jana Dittrichová, kanoistika, vodní turistika, VK Slavia Hradec Králové.
Josef Golas, karate – styl Kyokushinkai a Shotokan, Karate klub G&G Hradec Králové.
Petr Podzimek, pozemní hokej, TJ Slavia Hradec Králové.