Když jsem odlétal za „velkou louži“, někteří z kamarádů a známých mě prosili, abych jim přivezl nějaký prezent s emblémem olympiády. „V pohodě, přivezu,“ odpovídal jsem. Rodiče mě už odmala učili, že vyhovět blízkým je samozřejmostí. Proto jsem jaksi standardně přitakával a vychován k dobrosrdečnosti jsem si s úsměvem zapisoval jména na umaštěný papírek.

Kamarádi a kamarádky!

Vězte, že pokud vám téměř z letního Vancouveru (včera bylo 13 stupňů, slunečno) dovezu vámi požadovaný předmět, prožiju zřejmě nejabsurdnější chvíle ve svém životě. Postavím se na konec minimálně čtyřhodinové (!) fronty před speciálním obchodem se suvenýry a jako správný Čech budu poctivě čekat (myšleno ironicky), až ty stovky lidí přede mnou nakoupí a mě pustí dovnitř. Možná vám v té chvíli bude pořádně zvonit v uších, určitě si na vás totiž několikrát vzpomenu. Ale neberte to zle, mám vás rád.

Tati a mamko!

Zdravím z daleké Kanady. Konečně se vžiju aspoň trochu do vašich pocitů a zjistím, jak jste se cítili za komančů, když jste trpěli ve frontě na trabant, pračku či televizor. Už se těším, jak si o takovém nesmrtelném zážitku budeme vyprávět.

No, radši zpět k olympiádě. Tou se ve čtvrtek prohnalo tsunami plné překvapení. Hrdá Kanada si v hokejovém turnaji vytrpěla penalty se Švýcarskem. To Bykovova „sborná“ tolik štěstí proti Slovensku neměla.

Fenomenální Vonnová neustála jednu ze slalomových zatáček a vypadla v superkombinaci. Nevyhrál ani božský Pljuščenko. Ten by musel asi skočit „paterák“, aby přesvědčil o své jedinečnosti zkostnatělou porotu. Před víkendem doufám, že překvapení dostane červenou. Do stopy vyrazí Bauer, v Cypress Mountain se spustí ze sjezdovky skikrosař Kraus. Příval českých medailí se zastavil, tak snad bude líp.