Lokální patriotismus. Oba šachisté mají k Pardubicím blízký vztah. Jeden se zde narodil, studoval a dělal první šachové krůčky. Druhý se sem ve čtrnácti letech přestěhoval s rodiči a následně zde zakotvil. Jeden se bude snažit o premiérově vítězství, druhý usiluje o další triumf po dlouhých dvaceti letech. Viktor Láznička a Sergei Movsesian jsou největšími hvězdami hlavního turnaje letošního Czech Open.

Na šachovém webu nss.cz se v posledních dnech objevila anketa čtenářů, koho favorizují na vítězství na letošním Czech Open. Výsledky byly velmi vyrovnané. V drtivé většině případů však padala vaše jména. Tipujete, že si to o vítězství rozdáte právě vy dva?
Movsesian: Já se šachovým tipům vyhýbám, protože se většinou netrefím. Zvlášť když se jedná o vlastní výsledek. Doufám, že se nám oběma bude dařit. Počkejme si na průběh, ale myslím, že když skončíme na prvních dvou místech, tak oba dva budeme spokojení (úsměv).
Láznička: Já to vidím podobně. Ještě bych dodal, že nikde není psáno, že zrovna jeden z nás dvou musí turnaj vyhrát. Je tu spousta dalších výborných hráčů. A na takových turnajích to bývá tak, že se někdo ze „slabších" hráčů utrhne a nikdo ho nezastaví…

Vy se dlouhá léta znáte, před časem jste dokonce působili ve dvojici trenér – hráč. Kdyby došlo na váš vzájemný duel, myslíte, že se ještě můžete něčím překvapit?
Movsesian: Určitě můžeme. Doba, kdy jsme spolu intenzivně trénovali, je již minulostí. Oba jsme prošli určitým vývojem. Navíc jsme proti sobě dlouho nehráli.
Láznička: Co se týče herního stylu, tak tam se známe velice dobře a žádné větší překvapení nehrozí. Jiné to je samozřejmě během zahájení. Rozhodovat bude také aktuální forma.

V jaké formě jste do Pardubic tedy přijeli?
Láznička: Naposledy jsem skončil na děleném prvním místě na turnaji na Korsice. Takže podle posledních výsledků by se mohlo zdát, že v dobré. Zdání ale někdy klame.
Movsesian: Já jsem odehrál turnaj v Teplicích, kde se mi bohužel nepovedla klíčová partie. Na každém turnaji podle mě záleží na tom, jak člověk odstartuje, což má vliv na další průběh. Ale myslím, že Viktor je v dobré formě, jestli sem přijel z Prahy na kole (směje se).
Láznička: Jen do Kolína, pak jsem jel vlakem (smích).

Sergei, myslíte, že by vás mohl Viktor porazit zbraněmi, které jste ho sám naučil?
Na něčem jsme spolu tehdy pracovali, ale jak jsem řekl, uteklo již spoustu času. Pilovali jsme tehdy především zahájení, která se za tu dobu posunula zase o kus dál. Vyloučené však není nic.

Jaká je vaše historická vzájemná bilance?
Abych řekl pravdu, tak moc vzájemných duelů ve vážných partiích jsme spolu neodehráli. Pamatuji si na dvě z velmistrovského turnaje v Ostravě. Jednu jsem se štěstím vyhrál a druhá skončila remízou, ale to už je pár let zpátky.

Připravovali jste se nějak speciálně na letošní hlavní turnaj Czech Open?
Movsesian: Přímo ne, ale v rámci přípravy jsem zde již odehrál vítězně turnaj  ve Fischerových šachách.Ještě  jsem absolvoval turnaj v rapidu. Chci jít do hlavního turnaje ve formě.
Láznička: Já se šel rozehrát se Sergejem na rapid. Jinak jsem se také nijak zvlášť nepřipravoval.

Oba dva lze považovat za Pardubáky. Na turnaji se tudíž potkáváte se spoustou přátel a známých. Jak vás to ovlivňuje v koncentraci na partie?
Láznička: Dřív mě to ovlivňovalo mnohem víc. Přece jenom jsem trochu zestárl a už nejdu z party na party (smích). První rok si pamatuji, že se přišlo podívat hodně známých a moc se mi nedařilo, takže se může zdát, že to na můj herní výkon pozitivní vliv nemá. Samozřejmě ale vnímám podporu. Takže všechno má něco do sebe.
Movsesian: Pro mě je to velká neznámá. Dlouhou dobu jsem tady totiž hlavní turnaj nehrál. Přátelé a rodina se přijdou podívat, což může od samotné hry trochu rozptylovat. Ale věřím, že mám tolik zkušeností, abych se s tím nějak vypořádal.

Sergei, hlavního turnaje se účastníte po sedmnácti letech. Co vás vedlo k tomu, abyste se letos přihlásil?
Už na začátku roku, když jsem si prohlížel kalendář akcí, tak mě napadlo, že bych si mohl v Pardubicích zahrát. Pak se k tomu přidalo mé nepovedené vystoupení za reprezentační družstvo Arménie na MS družstev. Po něm jsme si sedli s reprezentačním kapitánem a domluvili se, že přes léto odehraji pár turnajů, abych se před listopadovým ME družstev na Islandu vrátil do optimální formy. Poté již byla volba jednoduchá.

Letos je to navíc dvacet let od vašeho posledního a jediného triumfu na Czech Open…
To další důvod toho, proč tady jsem. V roce 1995 to byl můj první výrazný úspěch, který mě nakopl v kariéře. Pardubice jsou mým druhým domovem a začala tady moje opravdová šachová kariéra. Když už jsem tady, tak bych chtěl turnaj vyhrát. Nikdo si totiž nebude pamatovat, kdo skončil druhý.

V případě vašeho vítězství se zařadíte mezi dvojnásobné vítěze, kterými jsou velmistři Vlastimil Babula, Anton Korobov a Liviu-Deter Nisipeanu. Láká vás to?
Ano, i to je motivace navíc. Myslím si, že by bylo unikátní, kdyby se někomu podařilo vyhrát turnaj po dvacet letech. To se mi nikde jinde nepovedlo (smích).

Viktore, předloni jste v posledním kole přišel o umístění na stupních vítězů. Mohl jste hrát na remízu, ale šel jste nekompromisně za výhrou, což se vám nevyplatilo. Skončil jste až ve druhé desítce a přišel o lákavou finanční odměnu. Máte i díky tomu větší motivaci vyhrát?
Jsem profesionál, živím se šachem, takže jsou pro mě příjmy z turnajů důležité. Je pravda, že občas zariskuji a není to příliš opodstatněné, ale zatím si to můžu dovolit. Nemám rodinu, takže nezodpovídám za to, abych někoho živil. Rád bych samozřejmě vyhrál každý turnaj a ten pardubický nevyjímaje.

Vy tady na premiérový triumf zatím čekáte. Jak vidíte konkurenci na letošním ročníku?
Je to podobné, když jsem tu hrál naposledy. Byl tady velmistr Nisipeanu, letos zase hraje Sergei. Dále je tu spousta dalších vynikajících hráčů, ale to se dá říci o každém ročníku Czech Open. Ale vítám to, že zde není česká jednička David Navara (směje se).

Bavili jsme se o tom, jak vás na turnaji ovlivňuje podpora přátel a známých. Oba dva jste také fanoušky odlišných sportovních týmů. Je to tak?
Láznička: Já jsem hrál kdysi na jednom šachovém webu pod přezdívkou CSKA Moskva. Už je to pár let zpátky, ale pamatuji si, že mi byli sympatičtí.
Movsesian: Mým favoritem jsou pardubičtí hokejisté. I když jsem většinu času v Praze, tak je Dynamo na prvním místě. Potkal jsem v útrobách Tipsport areny hlavního trenéra Miloše Říhu, což mě potěšilo.   (jb, zz)