Stálice na pódiu. Takto stručně lze v anketě Nejúspěšnější sportovec roku města Hradec Králové charakterizovat judistu Pavla Petřikova. Člen hradeckého Judo Clubu se totiž s pravidelností umisťuje v elitní desítce. V posledních letech navíc figuroval v „medailové“ trojici. Vloni dokonce anketu vyhrál. A letos? Povedl se mu husarský kousek, neboť své prvenství dokázal obhájit.

Výrazně mu k tomu pomohl fantastický výkon na loňském světovém šampionátu v maďarské Budapešti, kde senzačně sahal po bronzové medaili, ale nakonec se musel spokojit s pátým místem, které je i tak obrovským úspěchem.

Páčo, podařilo se vám obhájit prvenství v této prestižní anketě. Co tomu říkáte? Jaké jsou vaše dojmy?
Určitě je to příjemné, obzvlášť za tu loňskou sezonu, která pro mě nebyla vůbec jednoduchá. Bylo tam hodně zranění. Poprvé po dvanácti letech jsem vynechal mistrovství Evropy. Chuť jsem si spravil na mistrovství světa a potom také v anketě Judista roku. Byla to tedy taková rozporuplná, ale pěkná sezona.

V anketě nejlepších sportovců Hradce se s pravidelností umísťujete mezi nejlepšími. Máte to nějak spočítané?
Tak to nemám, ale je to pravda, že většinou figuruji když ne v nejlepší trojce, tak v pětce. Je to už taky pár let, co jsem byl pravidelně na pódiu. Musel bych to někdy spočítat no. (usměje se)

K letošnímu triumfu určitě nahrálo páté místo na mistrovství světa. Jak to hodnotíte s odstupem času? V koutku duše jistě trochu zamrzí, že to necinklo, ale na druhou stranu se i tak jedná o obrovský úspěch nejen hradeckého juda.
Když si na to teď s odstupem času vzpomenu, tak se tomu musím jen trošku pousmát. Ovšem není to úplně ten uspokojivý smích, spíše takový trpký. Je to hodně příjemné a na jednu stranu to potěší. Na stranu druhou mě to pořád mrzí, ale není to nic, co by můj život změnilo. Kdybych byl třetí, asi by se toho moc nezměnilo. Určitě by to bylo příjemnější a visela by mi tu jedna medaile navíc.

Jedna medaile navíc? Vždyť byste se mohl chlubit bronzovou medailí z mistrovství světa.
Přesně tak, asi jenom v tom by se to změnilo.

Dá se pátá příčka ze světového šampionátu v hierarchii vašich výsledků řadit nejvýše? Nebo řadíte výše medailové úspěchy?
To je takové těžké na tohle odpovědět. U pátého místa si není na co sáhnout, to se prostě jenom řekne, ale i tak to asi považuji za největší úspěch v mé kariéře. Přece jen páté místo v takové konkurenci.

Je vám jednatřicet let. Za ty roky jste posbíral už řadu zkušeností. Je možné, že na největší úspěch teprve ještě čekáte?
Uvidíme, jak se to všechno do budoucna bude odvíjet. (na chvilku se odmlčí) Nevím, těžko říct. Já si teď dávám spíše takové krátkodobější cíle. Mám před sebou dubnové mistrovství Evropy. Pak uvidíme, co bude dál. Není to nic takového, že bych vyhlížel úspěchy a byl z toho nějak nervózní či svázaný, to rozhodně ne. Už to člověk bere s trošku větším nadhledem, než když byl mladší.

Ovšem případný úspěch na blížícím se mistrovství Evropy vás láká, ne?
To stoprocentně. K evropskému šampionátu teď hledím a jsem k tomu tak trochu zavázaný. Pravděpodobně to bude můj poslední závod, který půjdu ve váze do šedesáti kilogramů. Na tuto váhu shazuji několik let a už to opravdu není jednoduché. Myslím si tedy, že tohle mistrovství bude moje poslední v této váhovce a proto bych tam hrozně rád uspěl.

Poté bude natrvalo přechod do „šestašedesátky“?
Vypadá to tak. Ona pak začíná kvalifikace na olympiádu, která trvá zhruba dva roky. Nedovedu si představit, že bych ještě další dva roky před každým závodem shazoval nějakých sedm osm kilo. To už je opravdu hodně. Vzhledem k tomu, kolik mi je, tak si myslím, že už to není moc dobré ani pro moje tělo. I psychicky je to takové horší. Takže pravděpodobně začnu olympijskou kvalifikaci v šestašedesátce. A pak uvidíme, kam mě zdraví a sportovní ambice dotáhnou. Samotná olympiáda je pro mě momentálně hodně daleko a nemyslím na ni. Jak už jsem řekl, dávám si teď spíše takové krátkodobější cíle. Po loňsku jsem se přesvědčil, že není moc dobré cokoliv plánovat dopředu.

Výsledky ankety Nejúspěšnější sportovec roku 2017 města Hradec Králové  
JEDNOTLIVCI
1. Pavel Petřikov, judo – váha do 60 kilogramů, Judoclub Hradec Králové, trenér Pavel Petřikov starší, mistrovství světa Budapešť – 5. místo, turnaj Světového poháru Lisabon – 5. místo, Grand Prix Čína – 7. místo, v anketě Judista roku České republiky obsadil 2. místo.
2. David Kostelecký, broková střelba – trap, SSK Dukla Hradec Králové, trenér Kamil Ploc.
3. Miloš Slavíček, sportovní střelba – skeet, SSK Dukla Hradec Králové, trenér Petr Luštický.
4. Vít Müller, atletika, TJ Sokol Hradec Králové, trenér Jiří Kmínek.
5. Patrik Rybár, Lední hokej, Mountfield HK, trenér Václav Sýkora.
6. Lucie Rejlová, hokejbal, HBC Hradec Králové 1988, trenér Michal Koza.
7. Miroslav Zapletal, sportovní dynamická střelba, SK dynamické střelby Hradec Králové.
8. Josef Černý, silniční cyklistika, Elkov Author cycling team Hradec Králové, trenér Otakar Fiala.
9. Martin Fritz, kendó, Nozomi Dojo, trenér Hiroshi Ozawa.
10. Jan Bacovský, hokejbal, HBC Hradec Králové 1988, trenér Petr Novák.

KOLEKTIVY
1. TJ Sokol Hradec Králové – „Hradecké lvice“, basketbal ženy, trenérka Romana Ptáčková.
2. Mountfield Hradec Králové, lední hokej muži, trenér Václav Sýkora.
3. Elkov Author cycling team Hradec Králové, silniční cyklistika muži, trenér Otakar Fiala.

HENDIKEPOVANÍ
1. Denisa Macurová, lyžování a stolní tenis, SK Integra Hradec Králové, trenér Pavel Svoboda.
2. Tomáš Nevěčný, basketbal na vozíku a cyklistika na handbike.
3. Jana Feixová, stolní tenis, SK Integra Hradec Králové, trenér Radko Feix.

SÍŇ SLÁVY
René Srdínko (narozen 1938) a Jaroslav Polák (narozen 1937), judo, TJ Sokol Hradec Králové (dříve TJ Spartak).

CENA FAIR PLAY
Jan Hejcman, fotbal, FC Slavia Hradec Králové B.

DOBROVOLNÍ TRENÉŘI A CVIČITELÉ
Zdeňka Machková, všestrannost – předškolní děti, TJ Sokol Pouchov.
Otto Kunt, plavání, Plavecký klub Hradec Králové.
Jiří Hruška, fotbal ženy a dívky, FC Hradec Králové.

HVĚZDA DENÍKU
Tomáš Nevěčný, viz kategorie hendikepovaní.