Kliknutím zvětšíteNěkterá sportoviště se již otevřela. Bazény jsou však nadále zavřené.
Že se momentální situace v České republice dotýká kolektivních sportů, o tom už si leckdo přečetl penzum článků a rozhovorů. Sportoviště byla ještě donedávna zcela uzavřena.
Jak se ale žije například plavcům? Ty přece jen koronavirová opatření postihla možná ze všech nejvíc.
Fotbalisté, hokejisté, ale i další sportovní nadšenci se ve formě mohou udržovat kupříkladu běháním po lesích. V tom pochopitelně nic nepřekáží ani plavcům. Jenže voda je voda. V ní například reprezentanti úspěšného TJ Loko UP Group Trutnov za normálních okolností tráví hodiny týdně. Nyní ale mají smůlu.
Spolu s nimi i šestadvacetiletá česká reprezentantka Martina Elhenická. Účastnice několika evropských i světových šampionátů, olympijských her mládeže či dvou světových univerziád už přes měsíc strádá. Jak se udržuje v kondici, jak tráví dny bez bazénu a zvládá situaci psychicky? O tom všem se sympatická plavkyně rozpovídala v rozhovoru pro Krkonošský deník.
Martino, už roky k vašemu životu neodmyslitelně patří bazén a s ním i stovky denně uplavaných metrů. Jak tedy zvládáte poslední týdny s tím pro vás nejméně příjemným omezením?
Snažím se to zvládat jak nejlépe to jde, držet se ve formě, posilovat, běhat… Ale ty kilometry v bazénu se ničím nahradit nedají. Navíc nevíme, kdy se nějaké bazény otevřou, takže jenom čekáme, co bude.
Připomeňte čtenářům, kolik hodin týdně jste obvykle v bazénu strávila. A jakými cviky se lze právě vašemu sportu co nejvíc přiblížit?
V normálním týdnu to bylo tak 20 hodin týdně, na soustředění o něco víc. Ty cviky většinou nejsou nijak specifické pro plavání, je jich tam hodně na střed těla, pak nějaké posilování s činkami. Jediné specifické pro nás je cvičení s expandéry - různé tahání pro posílení a stabilitu ramen a takové plavecké záběry na suchu.
Plavání sice nepovažujeme úplně za kolektivní sport, každopádně v jednotlivých oddílech vás je spousta. Chybí vám hodně pravidelný kontakt s oddílovými kamarády, kamarádkami či soupeřkami?
Pravda, není to úplně kolektivní sport, ale v Praze máme skvělý tým. A ten mi chybí. To se hned trénuje líp, když máte okolo sebe takové lidi. Chybí mi samozřejmě i samotné závodění.
Přes rok bydlíte v Praze. Jak ale nyní, když právě v hlavním městě je nejvíce případů nakažených? Stáhla jste se raději do Trutnova? A sledujete vývoj nákazy v ČR i ve světě?
Jsem teď v Trutnově, je tu větší klid. Chodím cvičit ven na zahradu, běhat do přírody… Samotný vývoj situace sleduji jen okrajově, těch zpráv je tolik. Snažím se z toho nezbláznit.
Jelikož jste vrcholovou plavkyní, s vaší aktivitou je spojená i zdravá sportu uzpůsobená strava. Co nyní, povolila jste malinko uzdu?
Trochu ano, na začátku jsem si to i užívala. Pekla jsem, vařila, zkoušela nové věci. Ale už je čas trochu přibrzdit.
Když odbočíme od sportu jako takového, v čem všem vás nynější nouzový stav nejvíc omezuje? A je třeba i něco pozitivního, co vám naopak přináší?
Neřekla bych, že mě zrovna tohle omezuje, ale chybí mi snídaně s kamarády, kavárny a takové věci. Na druhou stranu jsem konečně měla dost času na všechny knížky, které jsem si chtěla přečíst. Taky jsem se začala učit na ukulele, to mi sice ani trochu nejde, ale je to sranda.
Jste aktivním typem člověka. Stihla jste se třeba za poslední měsíc úplně nudit? Případně objevila jste nějaké nové počítačové či internetové hry, u nichž se dá čas lehce zabíjet?
Úplně nudit asi ne, snažím se rozložit si ten den tak, abych neměla dlouho volno. Když nevím, co dělat, sáhnu po knížce nebo si pustím nějaký film. Na počítačové hry moc nejsem.
V prosinci jste se zúčastnila evropského šampionátu ve skotském Glasgow. Stihla jste pak ještě nějaké závody? Případně, které měly být nyní těmi nejbližšími, o jaké jste přišla?
Tuhle sezonu jsem stihla jen jedny závody v Lucemburku. Byly hned v lednu, takže ty výsledky ještě nebyly tak dobré. Měla jsem letět i do Edinburghu, v plánu bylo plnit limit na letošní Evropu, ale museli jsme to na poslední chvíli zrušit. Přišli jsme o další nominační závody, taky nějaká zahraniční soustředění.
Vrcholné akce Martiny Elhenické
- 2010 Olympijské hry mládeže Singapur
- 2012 ME v krátkém bazénu Chartres
- 2013 ME v krátkém bazénu Herning
- 2014 ME v dlouhém bazénu Berlín
- 2015 Světová univerziáda Gwangju
- 2015 MS v dlouhém bazénu Kazaň
- 2016 ME v dlouhém bazénu Londýn
- 2016 MS v krátkém bazénu Windsor
- 2017 MS v dlouhém bazénu Budapešť
- 2017 Světová univerziáda Taipei
- 2019 ME v krátkém bazénu Glasgow
V závěru minulého roku jste se nechala slyšet, že přemýšlíte o konci vrcholové kariéry. Ovlivní vás COVID-19 v rozhodování? Uspíší rozhodování nebo naopak může přinést novou motivaci?
Říkala jsem si, že chci zkusit kvalifikaci na olympiádu, když se o rok posunula, tak to nejspíš ještě o rok protáhnu. I kdyby to nevyšlo, tak nechci litovat, že jsem to vůbec nezkusila.
Pondělí patřilo Velikonocům. Plánovala jste malovat nějaká vajíčka, třeba alespoň pro rodinné příslušníky? Jak u vás v předchozích letech tento svátek vlastně probíhal a v čem to mělo být letos jiné?
Zrovna Velikonoce u nás teto rok byly úplně „normální“. Nijak je doma neslavíme, jen letos se vynechal větší rodinný oběd. A vajíčka? Tak ta už taky hodně dlouho nemaluji (usmívá se).
„Vodu plavcům nic nenahradí,“ říká trenér Břeň
Tomáš Břeň, trenér TJ Loko UP Group Trutnov: „Ve čtvrtek 12. března jsme se dozvěděli o zavření bazénu. Do neděle jsme plavce nechali odpočívat. Tréninkové plány (návod k činnosti) na suchou přípravu jsem zasílal v neděli. Zdá se, že ho plavci plní poměrně svědomitě, každou neděli do 22 hodin zasílají výsledky. Já udělám sumář a v pondělí zasílám tabulku na další týden a zpracované výsledky. Vodu však nic nenahradí, někteří alespoň cit pro ni udržují v bazéncích v soukromí, kde jsou sami. Uvidíme, kdy se nám podaří vrátit do bazénů.“
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
