Možná to bude jeho poslední olympiáda. Možná na ni bude vzpomínat celý život. Judista Pavel Petřikov si před sobotním závodem ve váhové kategorii do 60 kilogramů věří. „Když podám nadprůměrný výkon, mohu se řadit k adeptům na medaili. Klapnout by to mohlo, ale nerad o tom mluvím," tvrdí odchovanec hradeckého juda.

Na Hry se vydává podruhé. Před osmi lety v Pekingu vypadl ve 3. kole, placka ho minula. Získal ale zkušenosti. Osahal si značně specifickou olympijskou atmosféru.

„Mohlo by mi to pomoct. V naší kategorii bude hodně lidí, co se bude prát na olympiádě poprvé," vypravuje o sportu, kde psychika a koncentrace na každou vteřinu boje je naprosto klíčová. „Není to prdel," zemitě zahlásí.

Třicetiletý rodák z Hořic se na tatami představí hned první den Her. Závod „šedesátek" začíná v 15 hodin eliminací.

S jakou formou jste přiletěl do Ria?
Odtrénoval jsem, co jsem měl. Naštěstí jsem neměl žádné zdravotní komplikace, žádná omezení. Po této stránce je to v pohodě. Samotná forma snad vygraduje, do soboty zbývá ještě nějaký čas.

Jste na své druhé olympiádě. Jaké vzpomínky vám utkvěly v paměti z Pekingu 2008?
Že to hrozně rychle uteklo. (usmívá se) Jak pobyt v Číně, tak celých osm let potom. Vybavuji si skvělou atmosféru. Olympiáda je prostě jiný turnaj, závodník se tím nesmí nechat svázat. De facto se jedná pořád o to samé, ale každý cítí, že na olympijském tatami jde o něco víc.

V Pekingu jste si to osahal, v Riu už nebudete vyjukaný. Může to být vaše výhoda?
Ano, mohlo by mi to pomoct. V naší kategorii bude hodně lidí, co se bude prát na olympiádě poprvé. Neříkám, že nebudu nervózní, před samotným závodem se nervozita dostaví, ale věřím, že bude taková ta příjemná, nabuzující, která mi dopomůže k lepšímu výkonu.

Jaký výsledek vás uspokojí?
Chtěl bych vyhrát, stejně jako každý. (směje se) Ale sedmé místo by bylo pěkné a cenné. Všechno se bude odvíjet od prvního zápasu, jaký bude los, jak se mi povede shodit váhu… Těch faktorů, které ovlivňují konečný výsledek je povícero. Teď od stolu říkám, že sedmé místo by bylo fajn. Jenže když jste potom na sedmičce, chcete víc. Uvidíme, poperu se o co nejlepší výsledek.

Má vaše váhová kategorie jednoho výrazného adepta na zlato, nebo jde o zástup vyrovnaných judistů?
Naše šedesátka je hodně našlapaná. Podle světového olympijského žebříčku bude osm nasazených kluků, kteří spolu nemohou jít první kolo. K nim budeme dosazovaní my ostatní. Adeptů na medaili je určitě deset, spíš dvanáct.

Řadíte se k nim?
Při nadprůměrném výkonu se k nim mohu řadit. Klapnout by to mohlo, ale nerad o tom mluvím.

Jak moc záleží na dobrém losu?
Hodně. Je to trochu loterie, ale jestliže chci jít daleko, musím stejně porazit každého. Pár kluků mi vyloženě nesedí, pro první kolo bych si je opravdu nepřál. Z druhé strany bych neměl propadat skepsi, pokud někoho z nich hned na úvod chytím. Protože když podám dobrý výkon, můžu přeprat i je. V poslední době jsem se pral s výbornými judisty, většinou prohrál, ale vysloveně po vlastních chybách. Jinak to bylo naprosto vyrovnané. Jen jsem nevydržel, nebo polevil v koncentraci. Vím, že s nimi umím jít vyrovnaně, ale pravidelně je neporážím.

Hovoříte o koncentraci. Sebemenší chyba může spláchnout vaše ambice do kanálu. Hraje psychika v judu klíčovou roli?
Rozhodně, a pro olympiádu to platí dvakrát tak. Pro nás judisty je to největší závod, který může být. Jsme malý sport, na takových akcích jsme nejvíce vidět a každý si přeje uspět. Proto bude psychika hrát obrovskou roli. Stačí vteřina nepozornosti, a máte po zápase. Musíte být koncentrovaní na každou chviličku, zvládnout vypjaté situace, prostě být po všech stránkách připravený. Lehce se to říká, ale není to prdel.

Jak jste na tom s váhou? Jste na kilech, které chcete mít?
Většinou mám asi šest kilo navíc, ale posledních 14 dní zkouším lehčí dietu. Z jídelníčku nic nevypouštím, ale spíš ubírám na sacharidech. Prostě si dávám pozor na to, co do sebe tlačím. Váhově jsem už o něco dole. Před závodem dám zbytek dolů už jen z vody.  Bude to nepříjemné jako vždycky, ale strach z toho nemám.

Oficiální vážení se koná v den závodu?
Ne, probíhá večer den před závodem. Člověk má pak kolem deseti hodin, aby se dal přes noc dohromady. Opatrně se najím, za ty roky už vím, jak na to, aby tělo bylo připravené na soutěž. Jde o to, aby mi v den závodu nebylo špatně od žaludku.

Samotný závod můžete absolvovat s nadváhou?
Máme toleranci pět procent. Maximálně mohu mít 63 kilo. Běžně mívám kolem 63, nebo 64. Před závodem se vylosují čtyři borci, kteří jdou na převážení.

A kdyby vybrali vás, se 64 kilogramy byste měl vážný problém, ne?
To ano, ale během rozcvičky, která trvá zhruba 45 minut, jsem schopný váhu upravit do správných čísel. Takhle to dělá každý. Je to běžná praxe.

Závod vaší váhové kategorie bude začínat hned první den Her. Hádám, že slavnostní zahájení se uskuteční bez vás. Mrzí vás to, nebo si na ceremonie nepotrpíte?
Asi bych se tam šel podívat, v Pekingu jsem také na slavnostním zahájení nebyl, jen na univerziádě, kde to bylo moc pěkný. Ale že by mě to nějak drásalo, to zase ne. Kouknu se v televizi, dám si něco k jídlu…

Plánujete se v Brazílii zdržet delší dobu, nebo hned sedáte na letadlo?
Do 15. srpna určitě zůstávám v Riu. Budu fandit dalším dvěma našim klukům – Lukáši Krpálkovi a Jardovi Ježkovi. Stejně jako oni mně. Budu tam sloužit jako podpora, nebo kdyby něco cokoliv potřebovali, budu jim k dispozici. V tomhle se na sebe můžeme absolutně spolehnout. Dva dny budu na judu, potom bych se chtěl podívat i na jiné sporty. Preferovat budu hlavně ty s českou účastí.

Bezpečnostní situace v Brazílii, obzvlášť v Riu, není zrovna ideální. Máte obavy?
Nemám. Stejně budu povětšinou ve vesnici, a ať se pojede kamkoliv, budu využívat oficiální transport, který nás vyloží přímo na sportovištích. Nebojím se, ale je mi jasné, že realita může být jiná.

Olympijským hnutím hýbe kauza ruských dopujících sportovců. Ruští judisté nakonec na olympiádu mohou. Je to podle vás správné rozhodnutí?
Je to těžký. Myslím si, že princip kolektivní viny není správný. Kdyby se to stalo mně, byl jsem čistý a na olympiádu nemohl, hodně by mně to zasáhlo. Pro mě je podstatné, že světová judistická federace podpořila start ruských kluků na Hrách. Podle mého je to asi správně.  V našem sportu dříve byly nějaké dopingové kauzy, ale nejen u Rusů. Bez nich by olympiáda nebyla úplná, jsou silní, v každé kategorii mohou jít na medaili.

Jak se na Rusy pohlíží v judistické rodině?
Osobně s nimi mám dobrý vztah. Kór s těmi z naší váhovky. Ne že bychom společně chodili na pivo, ale pozdravíme se, pokecáme. Myslím, že takhle to je i v jiných kategoriích. Žádný problém mezi námi není.

Vizitka
Datum a místo narození: 20. června 1986, Hořice
Výška a váha: 163 cm, 60 kg
Klub/trenér: Judo Club Hradec Králové/Pavel Petřikov starší (3x start na OH (5., 7. a 9. místo)
Disciplína: váhová kategorie do 60 kilogramů
Největší úspěchy: 3. místo na ME do 23 let, 1. místo na SP v Rotterdamu (2006), 2. místo na SP v Bukurešti, 3, místo na SP v Moskvě (2007), 1. místo na ME do 23 let, 2. místo na SP v Tbilisi, 7. místo na OH v Pekingu (2008), 1. místo na SP v Tallinu a v Bukurešti (2009), 7. místo na ME (2010), 7. místo na ME (2013)
Záliby: judo, fotbal, squash, rybaření, malá kopaná