Evropský šampionát cestovních vozů  pokračuje po dvouměsíční přestávce o víkendu na brněnském Masarykově okruhu čtvrtým podnikem, který otevře druhou část seriálu. Královéhradecký jezdec Michal Matějovský vévodí po první polovině sezony pořadí kategorie Super 2000 TC2 a své postavení chce potvrdit i na domácí trati. „Pokud chci seriózně uvažovat o mistrovském titulu, tak doma nesmím zaváhat," říká devětadvacetiletý závodník před domácím vrcholem.

Jak jste trávil dvouměsíční závodní přestávku?
Hodně času jsem trávil v práci, stejně jako celý rok (úsměv) a udržoval si fyzickou kondici. Odpočinul jsem si na horských túrách ve Vysokých Tatrách.

Nesvrběly vás už ruce?
Závodění mně hodně chybělo a už jsem se moc těšil až usednu do auta na testování v belgickém Zolderu v polovině srpna.

Co ukázaly testy na okruhu, kde se pojede pátý závod šampionátu?
Testy posloužily jednak k rozjetí po letní přestávce a hlavně k zjištění nastavení a sběru dat pro závod, který tam pojedeme v polovině září. Okruh znám ještě z doby, kdy jsem závodil v Seat Leon Eurocupu, nicméně bylo třeba nasbírat základní data se současným vozem BMW 320si. Jsem rád, že jsem měl po šesti letech opět příležitost vyzkoušet si zdejší trať. Najeli jsme přibližně padesát kol a vyzkoušeli různá nastavení. Nasbírali jsme dostatek dat, což by mělo zajistit dobrou výchozí pozici blížící pro předposlední podnik. Udělali jsme si pořádného „strýčka", protože hledat optimální nastavení až během oficiálních tréninků by byl nerozum. Takhle během nich už jen lehce doladíme, především vzhledem k teplotě vzduchu a povrchu dráhy.

Vraťme se ještě k první, velice úspěšné, polovině šampionátu.
S týmem Křenek Motorsport jsme chtěli navázat na loňský zisk titulu vicemistra a podřídili tomu veškerou přípravu. Do sezony jsme vstupovali s cílem zvítězit v kategorii Super 2000 TC2 Evropského poháru cestovních vozů ETCC. Zatím vše běží podle mých představ, po třech pohárových víkendech na Hungaroringu, Slovakiaringu a ve francouzském Le Castellet jsem na prvním místě mezi jezdci své kategorie. Zatím jsem ve své třídě čtyřikrát vyhrál a dvakrát dojel druhý.

V čem vidíte základ triumfů v Maďarsku, na Slovensku a ve Francii?
Základem úspěchu byl dobrý měřený trénink a tím pádem co nejlepší pozice ve startovním poli. Z toho pohledu je velmi pozitivní fakt, že jsem byl vždy nejrychlejší v kvalifikaci. V závodech je důležité zajíždět konstantní časy a vyhnout se zbytečným kontaktům a kolizím, i když se samozřejmě drobným kontaktům nevyhneme.

Který víkend byl podle vás vůbec nejlepší?
Určitě ten na Slovakiaringu. Tam vyšlo všechno dokonale. Kluci z týmu Křenek Motorsport perfektně připravili auto, trať mně sedla a vyvaroval jsem se chyb. Vyhrál jsem, co se dalo a dokonce se mně povedlo slušně držet krok s účastníky s automobily skupin Single Make Trophy a Super 2000 TC2T, na které bych papírově neměl mít nárok. Vykoumali jsme ale taktiku, kdy jsme deficit v koňských silách kompenzovali delší výdrží pneumatik.

V Maďarsku jste rovněž předvedl parádní stíhací jízdy z chvostu startovního pole až na pódium. To hodně posílí sebevědomí a u soupeřů vzbudí respekt, souhlasíte?
Na Hungaroringu se do mě na prvních metrech druhé jízdy opřel Kazach Artěmjev. Vyletěl jsem ven, ale bavorák naštěstí kolizi přestál bez větších škod. Bohužel zhasl motor, takže jsem musel likvidovat veliké časové manko. Nezbylo než za to vzít. Dokázal jsem se probít až těsně za Rikliho, v cíli mně na něj chyběly dvě desetiny sekundy. Škoda, že se nejelo o pár kol více (úsměv).

Před druhým Švýcarem Riklim máte náskok deset bodů, třetí Turek Okyay ztrácí 31 bodů. Bude to pouze česko-švýcarský souboj? Co rozhodne?
Jsme teprve v polovině sezony a stále není nic rozhodnuto. Musím získávat body a dojíždět pokud možno před Švýcarem. Důležitý bude každý závod, ale zejména poslední na Sicílii může být klíčovým, protože má dvojnásobné bodování.

Druhá část ME zahájí již tento víkend závodem na „domácí" trati v Brně. Jak se těšíte?
Na nadcházející víkend se moc těším. Masarykův okruh považuji  za svůj domácí. Poprvé jsem v Brně závodil, když mně bylo patnáct let. Už je to i pro mě kus historie. Patří určitě k mým oblíbeným destinacím, vždy se mně na něm dařilo, hlavně za dob seriálu Česká pojišťovna – Škoda Octavia Cup. Také nesmím zapomenout, že jsem na něm v roce 2008 nastoupil v klání mistrovství světa cestovních vozů.

Jaký je brněnský okruh z vašeho pohledu?
Dlouhý, členitý a široký, takže pilot, který ho nezná, na něm chvíli hledá ideální stopu. To ale pro mě zase až tak velká výhoda nebude, Rikli tu byl už v sezoně 2013. Spíše sázím na to, že charakter okruhu, hlavně v jeho kopcovité části, by měl našemu autu sedět více než jeho Hondě Civic.

Oproti soupeřům máte výhodu v dokonalé znalosti okruhu. Bude to hrát výraznou roli?
Malinká výhoda domácího prostředí bude, ale zase na druhou stranu velká tíha udělat výsledek před domácím publikem, rodinou, sponzory… Bude to náročné po všech stránkách, každý od vás očekává vítězství. Ale poučil jsem se z minulých chyb a určitě chci pokračovat ve výsledcích, kterých jsem dosáhl v první polovině sezony.

Ptát se na výsledek, jehož byste chtěl v Brně dosáhnout, je zbytečné…
Nebudu originální – chci vyhrát. Pokud chci seriózně uvažovat o mistrovském titulu, tak doma nesmím zaváhat.