Vánoční svátky prožila s rodinou u babičky a dědy v Ruprechticích u Broumova, ale že by si užívala klidu a pohody až do konce roku, o tom si mohla kapitánka hradecké Slavie a česká reprezentantka v pozemním hokeji BARBORA ŠVENKOVÁ (narozena 16. 1. 1986) nechat jenom zdát.

V posledních dnech prosince totiž absolvovala soustředění s národním týmem v Nymburce, kde se o posledním lednovém týdnu roku 2008 uskuteční mistrovství Evropy v halovém pozemním hokeji. O zábavu má talentovaná hráčka jistě postaráno.

Uplynulý půlrok byl pro vás po sportovní stránce dost hektický. Zdá se, že jste ho zvládla v pohodě…

Podzimní část byla opravdu hodně náročná. V létě jsem s ženskou reprezentací absolvovala přípravu na mistrovství Evropy, které se konalo začátkem září v Litvě. Na jednu stranu jsem byla ráda, že jsem se šampionátu mohla zúčastnit, ale výsledkově to nedopadlo podle mých představ. Skončily jsme na sedmém místě a tím odpadla i naděje, že bych hrála na olympiádě v létě 2008 v Pekingu. Pokud jde o klubový pozemní hokej, tak kromě startů za Hradec jsem ještě hostovala v extralize na pražské Slavii.

Bylo tohle všechno hodně náročné?

Oba zápasy se hrály v jeden den. V sobotu ráno jsem sedla do auta a odjela do Prahy. Tam jsem odehrála zápas a jela zase zpátky do Hradce, kde jsem odpoledne s holkami hrála první ligu. Někdy to bylo dost náročné, ale zvládla jsem to bez větších komplikací.

Jaký je rozdíl v porovnání extraligy a první ligy?

Poměrně značný. V extralize je vše rychlejší, důraznější a k vidění je spousta osobních soubojů. První liga tak kvalitní určitě není, většina děvčat ji hraje, jak se říká, pro radost.

Jak byste za podzim zhodnotila sama sebe?

Je to dost těžké. V Praze jsem od druhého kola extraligy byla v základní sestavě a zápasy mi opravdu hodně daly. Hrála jsem v obraně, záloze i útoku a snad se mnou byla trenérka Mejzlíková aspoň trochu spokojená. Hostování by mělo probíhat i na jaře. V Hradci se nejen mně, ale i celému týmu dařilo nad očekávání, neboť po šesti zápasech máme plný počet 18 bodů a ve zbývajících čtyřech kolech by nám již postup mezi elitu neměl uniknout. Jsem ráda, že jsem konečně přesvědčila trenérku Polákovou, aby mě dala do útoku. Tam jsem se cítila skvěle a dala jedenáct branek, díky čemuž jsem nejlepší střelkyně první ligy. Doufám, že se mi bude dařit i na jaře.

Je známo, že milujete halovou sezonu. S Hradcem však v soutěži doplácíte na neproměňování šancí…

To je pravda. V poli nehrajeme špatně, ale těch vyložených šancí zahodíme strašně moc. Soupeřky nás naopak trestají z rychlých protiútoků a dokáží využít naše sebemenší zaváhání. Po čtyřech kolech máme na kontě jedno vítězství a tři porážky. Pokud 12. ledna porazíme Mnichovice, bude téměř jisté, že nesestoupíme. Já si myslím, že ve zbývajících čtyřech kolech se nám začne střelecky dařit a třeba se probojujeme mezi nejlepší čtyři celky. Tím bychom hrály o medaile a to by bylo super.

Svými výkony jste si řekla o reprezentační dres. Nový trenér Bodnár vsadil vesměs na mladé hráčky…

Pravda je, že nejstarší hráčce pro halovou sezonu je 23 let, já jsem třetí nejstarší. V týmu jsou děvčata, kterým je sedmnáct, osmnáct let, ale je tam třeba i patnáctiletá hráčka. V širším výběru je i moje oddílová kolegyně Martina Venclová. Tým je z mého pohledu hodně mladý, takže uvidíme.

Jak bude probíhat závěrečná příprava?

Koncem prosince proběhlo soustředění v Nymburce. Na začátku ledna jsem měla jet na silně obsazený turnaj do Francie, ale nebyla jsem dodatečně nominována. Místo toho jsem jela s pražskou Slavií na halový turnaj do Vídně. Následovat bude extraliga a 20. ledna se přesuneme do Nymburka na závěrečné soustředění před samotným šampionátem.

Jak vidíte ambice českého celku?

To si v tuhle chvíli netroufám soudit. Ani přesně nevíme, koho budeme mít ve skupině. Pokud se vejdu do konečné nominace, udělám maximum pro nejlepší výsledek. Více bych se měla brzy teprve dozvědět.

Jste ráda, že se šampionát uskuteční v Nymburce?

Potěšilo by mě, kdyby se hrálo v Hradci, ale nemáme zde odpovídající halu. V Nymburce máme optimální podmínky k přípravě. Tréninky, regeneraci, ubytování i stravování – to vše je na jednom místě. Všichni se o nás starají, doufám, že nás přijdou podpořit i diváci. Vaše přání do Nového roku 2008? Pochopitelně přeji všem lidem zdraví, osobně si přeji, aby se mi vyhýbala zranění. To už jsem si říkala vloni, ale v únoru jsem si poranila kotník a dostala sádru. Snad mě nic podobného nepotká. Mým přáním přirozeně je, aby pozemní hokej v Hradci Králové šel stále nahoru, dosáhl dalších úspěchů a vychoval další reprezentanty. Já jsem přesvědčena, že se nějakého úspěchu s hradeckou Slavií dočkám.

Třeba že v sezoně 2008/09 získáte mistrovský titul?

To je zatím jen fráze. Kdyby se nám to s holkami tady v Hradci podařilo, splnil by se mi jeden velký sen.