O šanci startovat na významné mezinárodní akci v kategorii žen bojuje pozemkářka Slavie Hradec Králové BARBORA ŠVENKOVÁ tři roky. Teprve nyní si zahrála halové mistrovství Evropy divize B v Nymburce.
Premiéra dopadla na jedničku. S českou reprezentací vybojovala zlaté medaile znamenající postup mezi evropskou elitu. Družstvo se navíc kvalifikovalo na halové mistrovství světa, které bude příští rok v Polsku.
Kdy jste byla přesvědčena, že si na šampionátu zahrajete?
Trenér Bodnár nás napínal do poslední chvíle, nic nechtěl prozradit předem. Definitivní rozhodnutí padlo po závěrečném tréninku v neděli 17. ledna. Radost byla o to větší, že společně se mnou se do konečné nominace vešly obě hradecké gólmanky Štěpánka Šmídová a Barbora Čecháková. Trojnásobné zastoupení na tak významné akci je dalším cenným úspěchem pozemního hokeje v Hradci Králové. Něco podobného se dosud nestalo.
Ve vaší sportovní kariéře je to zatím největší úspěch. Věřila jste, že družstvo vybojuje zlaté medaile?
Podívejte. Příprava na celou akci probíhala od září loňského roku, a řeknu vám, že byla hodně tvrdá. Někdy jsem toho měla, a nejen já, opravdu plné zuby, ale nakonec tahle tvrdá dřina přinesla obrovský úspěch.
Co podle vás rozhodlo o tom, že to dopadlo tak skvěle?
Tenhle tým je opravdu velmi silný. Hrálo se v domácím prostředí, takže o motivaci bylo postaráno. Všichni jsme měli jediný cíl, a tím byl postup do divize A. Skvělá parta, jakou jsem dosud nezažila, táhla za jeden provaz. Od listopadu jsme každý víkend měly soustředění v Nymburce nebo v Praze. Příprava probíhala i mezi vánočními svátky. Trenéři nás dokázali na každý zápas perfektně připravit. Hru soupeřek měli dokonale prostudovanou.
Hrály jste v domácím prostředí. Jací byli diváci?
Byli skvělí. Na naše zápasy chodili v hojném počtu a povzbuzovali nás. I oni mají podíl na dosaženém úspěchu. A ještě něco. Velkou radost jsem měla já i obě gólmanky, že na závěrečný zápas s Rakouskem přijel prezident našeho oddílu Milan Nejedlý. To potěší.
Čtyři vaše vítězství byla poměrně jednoznačná, souhlasíte?
To bych ani neřekla. Především v úvodním duelu s Dánskem byla na naší hře vidět určitá nesehranost, své sehrála i nervozita. Vždyť jediný přípravný zápas družstvo absolvovalo s Itálií až těsně před mistrovstvím. Však také poločas s Dánskem skončil 2:2. Ve druhé půli jsme přidaly tři góly a vše z nás najednou spadlo. Forma šla postupně nahoru a přišly tři poměrně přesvědčivé výhry.
K celkovému prvenství vám v závěrečném utkání s Rakouskem stačila remíza…
Před tímhle zápasem jsme již měly zajištěný postup do divize A. Trenéři nám asi hodinu před duelem oznámili, že vítěz se kvalifikuje na halové mistrovství světa, které bude začátkem příštího roku v Polsku. A najednou bylo znovu o co hrát. Věděly jsme, že tuhle šanci už nemůžeme pustit. Startovat na mistrovství světa je snem každé hráčky. Samotný zápas s Rakouskem byl hodně vyrovnaný, zaslouženě skončil smírně 2:2, díky čemuž jsme obsadily první místo.
O motivaci tedy máte postaráno…
To víte, že bych si příští rok v Polsku strašně ráda zahrála. Taková příležitost se naskytne třeba jednou za život. Bude však záležet na momentální formě, zdravotním stavu a tak dál. Ale udělám maximum pro to, abych v Polsku nechyběla.
Přejděme k hradecké Slavii. Čekají vás poslední zápasy extraligy. Kam to s týmem jako kapitánka chcete dotáhnout?
Soutěž je hodně vyrovnaná, ale faktem je, že to máme velice dobře rozehrané. Zatím nám patří druhá příčka, do konce základní části zbývají čtyři zápasy. Do semifinále chceme jít z co nejvýhodnější pozice. Loni nám patřila bramborová medaile, a tu už nechceme. Věřím, že to dobře dopadne a nějakou placku získáme.
JAN SKALIČKA
