Jako kometa vylítla nahoru v letošní sezoně hradecká basketbalistka Lenka Bartáková. Zanedlouho jednadvacetiletá hráčka hradeckých „lvic“ se v ŽBL pořádně rozzářila.

Velmi dobré výkony, kterými pomohla týmu k pátému místu v lize a k bronzu v Českém poháru, jí dokonce vynesly pozvánku do širšího kádru reprezentace. Zároveň však v Hradci bijí na poplach, neboť hbité rozehrávačce hodili laso z VŠ Praha.

Lenko, panuje s pátým místem v lize spokojenost, či nikoliv?
Teď s odstupem času asi převažuje spíše spokojenost, ale myslím si, že jsme mohly dopadnout i lépe.

Je pro vás určitou náplastí bronz v Českém poháru?
Chtěly jsme alespoň nějakou medaili. A když už to nebylo z nejvyšší ligové soutěže, jsme rády, že se to povedlo v poháru.

Na druhou stranu jste musely cítit, že k medaili bylo blízko i v lize. Je to tak?
To každopádně. Na VŠ Praha jsme měly, akorát nás nezastihlo play off v úplně nejlepší formě. Vrchol jsme měly v jiném období, což je škoda.

Máte na mysli zhruba prostřední část soutěže, kdy jste si kromě Trutnova a VŠ Praha poradily také se slavným brněnským Friskem. Kdyby vám řekl někdo před sezonou, že ho porazíte, věřila byste mu?
Nevěřila. Ono to s námi v určité době vypadalo dost bledě. Měly jsme hodně zraněných, především na začátku. Chvíli nám trvalo, než jsme se pod novou trenérkou srovnaly, ale nakonec to pro nás byla docela dobrá sezona.

Dá se říct, že po několika úvodních zápasech jste našly svoji tvář?
Určitě. Pak už jsme začaly hrát přesně to, co jsme chtěly, dařilo se nám. Domnívám se, že nejúspěšnější jsme byly na přelomu listopadu a prosince, kdy jsme vyhrály asi sedm zápasů v řadě. V té době jsme porazily Trutnov, VŠ Praha nebo Strakonice. Tím jsme si posílily sebevědomí a začaly si více věřit.

Vy osobně máte za sebou skvělou sezonu. Čekala jste, že dostanete tolik prostoru a především, že se vám bude tak dařit?
Úplně jsem to nečekala, neboť jsem neměla hrát na rozehrávce. Původním plánem bylo, že bych se měla pohybovat na křídle na pozici dva. Nakonec to ale bylo úplně jinak a jsem za to ráda.

Vaše výkony neunikly ani reprezentačnímu trenérovi Luboru Blažkovi, jenž vás nominoval do širšího kádru. Byla jste hodně překvapená?
Přiznám se, že to bylo pro mě velké překvapení. Letos jsem to vůbec nečekala, zvlášť když se bude hrát kvalifikace o olympiádu. Myslela jsem si, že širší výběr bude podobný jako každý rok, že v něm budou hráčky, které už mají nějaké zkušenosti. Každopádně mě těší, že v širším výběru figuruji. Budu to brát jako velkou zkušenost zatrénovat si s holkami, které už mají něco za sebou.

Určitě jste neunikla pozornosti dalších českých klubů. Jaká je v tomto směru situace?
(usměje se) Situace je asi taková, že je všechno v jednání. Stále se rozhoduji, kde budu v příští sezoně působit.

V dokumentu České televize jste uvedla, že koketujete s VŠ Praha. Platí to stále?
Ano, platí. Zatím však nejsem pevně rozhodnuta. Je to strašně těžké. Mám před sebou další jednání jak s Hradcem, tak s VŠ, takže je ještě nějaký čas na definitivní rozhodnutí. Zatím opravdu nevím.

V Hradci vás zbožňují fanoušci, trenérka na vás sází a určitě i spoluhráčky by si přály, abyste zůstala. Můžou tyto faktory převážit vaše rozhodnutí a na východě Čech ještě rok zůstanete?
Hradec, to je pro mě taková srdcovka. Byl to první tým, do kterého jsem přestoupila. Kolektiv je tu výborný, s trenérkou si rozumíme, i fanoušci se letos skvěle ukázali. Vím, jaký je v Hradci tým, vím, jak to tam chodí. Uvidíme. Je to hrozně těžké se rozhodnout, jestli zůstat a mít jistotu, že budu hrát, nebo změnit kolektiv a být v Praze. Teď vážně ještě nevím.

Kdy byste měla mít jasno?
Zřejmě někdy v průběhu příštího týdne.