Královnu sportu ,,provozuje“ teprve tři roky a už stihl posbírat několik medailí z domácích mládežnických šampionátů.
 MICHAL DESENSKÝ hrál původně fotbal, ale ten ho přestal bavit, a tak přičuchl k atletice. „Všichni mi říkali, ať to zkusím. Tak jsem to zkusil a chytlo mě to,“ říká spokojeně talentovaný závodník hradeckého Sokola.

V pátek při vyhlášení ankety „Nejúspěšnější sportovec roku 2010 města Hradec Králové“ převzal sedmnáctiletý sprinter ocenění v kategorii Hvězda Deníku. O jeho triumfu rozhodly hlasy čtenářů.

Bylo to vaše první větší ocenění za atletiku?
Určitě. Atletiku dělám teprve tři roky. Poslední rok se mi začalo docela dařit a toto je moje první ocenění.

Byl jste překvapen, že právě vám se dostalo největší podpory od čtenářů? Neočekával jste spíše vítězství sportovce, který má větší fanouškovské zázemí, například fotbalisty či hokejisty?

Rozhodně jsem vítězství nečekal, vůbec jsem s ním nepočítal. Domníval jsem se, že to vyhraje fotbalista Pilař, který je u fanoušků oblíbený. Navíc hraje první ligu a neustále se o něm mluví. Byl jsem hodně překvapený. Mamka to nadhodila v práci, tak se toho ostatní asi chytli.

Takže odtud vítr v podobě diváckých hlasů vane?

Dá se říct, že ano. (usměje se)

Narozen: 1. března 1993
Výška/váha: 189 cm/76 kg
Stav: svobodný, přítelkyně Kateřina
Sportovní odvětví: atletika
Oddíl: TJ Sokol Hradec Králové
Trenér: Jaroslav Nohejl
Disciplíny a osobní rekordy: 60 m (čas 7,00); 100 m (10,87); 200 m (21,67)
Největší úspěchy: dorostenecký mistr ČR v hale na 60 a 200 m, dorostenecký mistr ČR na dráze na 100 a 200 m, 2. místo na 200 m a 3. místo na 100 m na MČR do 22 let, 2. místo v mezistátním trojutkání (Česko, Slovinsko, Maďarsko) kategorie do 22 let na 100 a 200 metrů a 1. místo jako člen štafety na 4 x 100 m, startoval v kvalifikaci na Olympiádu mládeže v Singapuru na 100 a 200 m, drží jedenáctý nejlepší čas v evropských dorosteneckých tabulkách na 200 metrů.

Jak se vám galavečer ve Filharmonii zamlouval?
Líbil se mi. Jen jsem byl trochu nervózní, neboť šlo o moje první větší vystoupení. Nebyl jsem ve své kůži.

Rozumím vám, poprvé jste byl před plným sálem na jevišti a navíc jste byl pozván k mikrofonu.

Přesně tak.

Přejděme k atletice. Říkal jste, že jste s královnou sportu začal před třemi roky. Cože až tak později?

Dříve jsem hrál fotbal, jenže ten mě pak přestal bavit. Měl jsem přejít do vyšší kategorie, a tak jsem si řekl, že bych mohl zkusit něco nového. Do té doby jsem dělal atletiku jen na škole, kde jsem jezdil na závody a všichni mi říkali, ať to zkusím. Tak jsem to zkusil a chytlo mě to.

Co vás odradilo od fotbalu?

Už jsem v něm neviděl žádnou budoucnost. Změnil se kolektiv, tak už jsem pak nechtěl hrát.

Jakou jste hrál soutěž?

Okresní přebor starších žáků.

Vyčníval jste už tehdy rychlostí?

Ano. Trenér na mně všechno stavěl. Hrál jsem v útoku. Ostatní nakopávali balony, abych je doběhl.

Ve sprintech jste v poslední době zaznamenal velký výkonnostní vzestup. Hodláte v tomto trendu pokračovat?

Byl bych moc rád, kdyby to takhle pokračovalo. Doufám, že moje výkonnost půjde pořád nahoru. Jen se mi budou muset vyhýbat zranění. Zrovna nedávno jsem byl zraněný.

Jaké máte nejbližší cíle?
Tento rok bych se chtěl probojovat na juniorské mistrovství Evropy a příští rok na juniorské mistrovství světa. Snad to vyjde.

Čeho byste chtěl dokázat v budoucnu?

To zatím netuším. Prvořadě chci u atletiky zůstat, rád bych se pořád zlepšoval.

Vašim disciplínám mají blízko stodesítka překážek a dálka. Neláká vás to zkusit?

Ani ne. Na překážky jsem docela zkrácenej a levej. Nad dálkou jsme s trenérem také zatím neuvažovali.

Sprinteři mívají často svalové problémy. Co vy a tento druh zranění?

Na konci loňské sezony jsem měl natržený sval, ale jinak se mi to vyhýbá. Musím zaťukat, zatím je to docela dobré.

Kolik času týdně věnujete tréninku?

V hlavní přípravě trénuji šestkrát týdně. Když je závodní sezona, tak o něco méně, třeba jen třikrát. Záleží na tom, jaké je období.

Kladete velký důraz na strečink, ať už před výkonem či po něm?

To ano. Chce to pokaždé se protahovat. Důležité je také chodit do bazénu a regenerovat, aby si svaly odpočinuly.

Přiznejte, netoužíte do budoucna po přestupu do některého z věhlasnějších českých oddílů?

Do budoucna? (zamyslí se) Určitě by to bylo lepší. Nedávno mě oslovili z Olympu, takže jsem předběžně zařazený v jejich středisku. Uvidíme, jestli to bude na přestup.

Máte svůj vzor?

Asi jako každý sprinter Usaina Bolta, když je to taková ikona.

Chtěl byste si s ním zazávodit?

Samozřejmě, ale asi by bylo poněkud deprimující proti němu běžet. Byl by to velký rozdíl.

A co třeba, kdyby vám dal dvacet metrů náskok?

(zasměje se) Tak to nevím, ale asi by mě to tolik nebavilo, kdybych dostal takový náskok.

Byl jste se na Bolta vloni podívat na Zlaté tretře?

Ano, byl jsem se tam kouknout. Jeho vystoupení na třístovce bylo zajímavé. Akorát se mi zdálo, že ke konci už trochu vytuhnul. Tu trať nemá naběhanou.

I tak to ale musel být skvělý zážitek, že?

To stoprocentně.

PETR TOMEŠ