Běh na 400 metrů. Tahle atletická disciplína byla na halovém světovém šampionátu v Birminghamu zakletá, neboť v ní byla udělena spousta diskvalifikací. Tomu se naštěstí vyhnula česká štafeta, v rozběhu i ve finále, a ve výsledku z toho bylo páté místo. Pozor na vyšlápnutí z dráhy si musel dávat také Michal Desenský, čtvrtkař královéhradeckého Sokola, který štafetový závod české reprezentaci v obou případech rozbíhal.

Je umístění na pátém místě podle vašich představ?
No podle představ… Ale ano, jsme spokojeni. Když jsme odjížděli, tak jsme doufali ve finále a případně kdyby se nám povedlo předběhnout alespoň jednu štafetu, byli bychom spokojeni. To se povedlo a zaběhli jsme vcelku i kvalitní čas, takže je to dobré.

Čas byl 3:04,87. Ale přece jen, nebylo o trochu na lepší?
Když to vezmu takhle zpětně, tak možná jsme měli o něco na víc. Na mém úseku se mi to až tak nepovedlo. Nechal jsem se při seběhu zavřít Britem, což mě dost rozhodilo. Takže nějaké rezervy tam určitě byly. Ale kluci běželi parádně. Čas je dobrý, i když možná nějakou setinku jsme mohli ubrat. Nicméně to už je asi v tomhle případě jedno.

Vy jste byl na prvním úseku jak v rozběhu, tak i ve finále. Kdybyste shrnul oba své výkony, jaké bude hodnocení?
S rozběhem jsem určitě spokojený. V něm jsme měli i výhodnější dráhu, takže jsem si tam mohl seběh více pohlídat. Ve finále jsme byli ve druhé dráze, chtěl jsem to rozběhnout co nejrychleji, jenže oni tam jsou už všichni rychlí. Pak jsme se bohužel potkali s Britem na seběhu, což závod dost ovlivnilo.

Kdyby vás Brit nezavřel, domníváte se, že jste mohli usilovat o lepší umístění? Mohlo být 4. místo reálné?
To asi ne. Čtvrté místo bylo daleko, ale rozhodně jsme mohli běžet lepší čas. Přesto si myslím, že na čtvrtou příčku by to stejně nebylo.

Neměl jste při těch sebězích v hlavě hrozbu vyšlápnutí a následné diskvalifikace? Přece jen diskvalifikací bylo na šampionátu požehnaně.
To je pravda. Když jsem šel do bloku, tak jsem si říkal, že musím běžet tak, abych nevyšlápl. Chtěl jsem si na to dávat pozor. Ale když pak člověk zaklekne do bloku, tak nad tím už nemůže přemýšlet a prostě běží. Měl jsem to v hlavě jen před startem.

Titul ve štafetě získali překvapivě Poláci, kteří ve světovém rekordu porazili favorizované USA. Co jste tomu říkal?
Bylo to neskutečné. To asi nikdo nečekal. Věděli jsme, že Poláci půjdou dobře, ale že až takhle? To opravdu ne. Brali jsme jako hotovou věc, že vyhraje Amerika a Poláci s Belgičany budou druzí a třetí. Tohle bylo fantastické.

Také se zasloužili o 5. místo
VÍT MÜLLER: Člen Sokola Hradec Králové startoval v rozběhu na druhém úseku, ve finále ho nahradil hvězdný Pavel Maslák.

FILIP ŠNEJDR: Bývalý člen Sokola Hradec Králové (nyní Slavia Praha) startoval v rozběhu i ve finále na třetím úseku.

Pro vás byl halový světový šampionát dosud největší akcí kariéry. Užíval jste si to?
Užíval a moc. Byl to zážitek vidět takhle po kupě všechny atletické národnosti na jednom místě. Ti nejlepší atleti, plná hala, diváci fandili. Byl to fakt ohromný zážitek. Jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit.

Co cestování? Slyšel jsem, že počasí způsobovalo některým výpravám problémy.
Už při odletu v Praze jsme měli hodinu zpoždění. Pak jsme společně odletěli. Přeletěli jsme a říkali si, že už bude vše v pohodě. Jenže na letišti v Birminghamu jsme čekali další hodinu v letadle, než nás pustí ven. Prý tam vymetali sníh z místa k vystoupení. Když jsme se dostali na hotel, tak jsme se dozvěděli, že naše letadlo bylo poslední, které pustili na přistání kvůli počasí. Takže jsme měli štěstí, že jsme tam vůbec přistáli.

Zpět k atletice. Halová sezona se vám vydařila. Zaběhl jste si osobní rekordy na 300 a 400 metrů, stal jste se mistrem republiky v běhu na 400 metrů a teď jste startoval na MS. Takže nejlepší halová sezona kariéry, ne?
To každopádně. Pro mě je určitě největším úspěchem dostat se na MS. Navíc se mi povedlo zlepšit si osobáky, takže s touto halou mohu být naprosto spokojený.

Nyní už se začnete připravovat na venkovní sezonu?
Ano. Teď budu mít asi týden volno a potom už se začneme připravovat na venkovní sezonu, protože není tolik času nazbyt. Trochu si tedy odfrknu a pak hned zase do přípravy.

Co bude vaší nejbližší motivací? Venkovní ME v Německu? Nebo mistrovství ČR?
Republika určitě, nicméně chtěl bych se dostat na mistrovství Evropy, konkrétně do štafety, a pak taky pokusit se zaběhnout individuální rozběh na 400 metrů. Myslím si, že to je v mých silách. Uvidíme, jak se povede příprava a jakou formu si přenesu do venkovní sezony.

Jaká kritéria budete muset splnit, abyste se podíval na ME?
Úplně přesně to zatím nevím, ale domnívám se, že na 400 metrů tam je čas 46:30, takže bych musel na čtvrtku běžet osobní rekord asi o desetinu. Ve štafetách se to bere na průměr a pak podle tabulek.

Osobák je reálný? Věříte si na něj po této halové sezoně?
Tahle halová sezona mě namotivovala, že na to ještě mám. Takže určitě věřím, že v létě to můžu prodat a můžu běhat dobře.