Nabízíme několik pohledů do zákulisí šampionátu očima Jiřího Neumanna, šéflékaře české atletické reprezentace.

Atletický šampionát v Tegu byl třináctým v historii.

„Ne že bych absolvoval všechny předchozí šampionáty, ale spíš budu opakovat to, co říkali pamětníci, že po organizační stránce to bylo jedno z nejlepších, možná vůbec nejlepší mistrovství v historii,“ říká Jiří Neumann.

Korejští pořadatelé vše připravili na vysoké úrovni.

„Mistrovství muselo stát hodně peněz. Už jen zahajovací a závěrečný ceremoniál, oba byly pompézní. V celosvětovém měřítku je to jedna z nejprestižnějších akcí. Vždyť se zúčastnilo přes dvě stě zemí. Myslím si, že to bude vysoko nasazená laťka pro další organizátory,“ soudí Neumann.

Atletická vesnice

Všechny atletické výpravy byly ubytovány společně.

„Byla vybudována vesnice, která čítala asi devět nebo deset čtrnáctiposchoďových domů. Bylo to v podstatě takové sídliště, jehož kapacita byla necelé čtyři tisíce lidí,“ popisuje Jiří Neumann.

„Součástí vesnice byl i rozcvičovací stadion se čtyřmi drahami a zvlášť rozcvičovací stadion pro vrhače. Dále fitness a medical centrum. Panovala rázná bezpečnostní opatření, takže do vesnice se vstupovalo přes rámy, kontroly.“

Česká výprava čítala jednadvacet sportovců plus deset až patnáct lidí doprovodu.

„My jsme obsadili tři patra, jedenácté až čtrnácté. S tím, že jsme bydleli po čtyřech až šesti lidech. Byl to jakýsi apartmán, kde měl každý k dispozici sólo místnost na spaní. Úroveň stravování, ubytování byla na vysoké úrovni,“ uvedl Neumann, který provozuje zdravotní středisko Sportklinik v golfovém areálu v Dříteči.

Spor desetibojařů? Byl klid

Před šampionátem byl v médiích propírán spor desetibojařů Romana Šebrleho a Tomáše Dvořáka, který v současnosti působí na postu reprezentačního šéftrenéra. Jejich slovní přestřelky mají údajně počátek ještě za dob Dvořákovy aktivní kariéry, kdy se společně připravovali ve skupině trenéra Váni.

„Je pravdou, že spolu nebydleli, ale kdyby se před šampionátem nepsalo o jejich sporu, tak ani o tom nevíte,“ říká Jiří Neumann na jejich adresu.

„Kolikrát jsem jel autobusem na sportoviště a vedle Tomáše Dvořáka seděl Roman Šebrle a normálně se bavili. Až jsem nabyl dojmu, jestli vůbec je něco pravdy na tom, o čem se psalo. Ale jak se říká: Na každém šprochu je pravdy trochu. Ale za sebe můžu říci, že v průběhu mistrovství jsem nezaznamenal jakoukoliv jejich, byť sebemenší hádku,“ dodal.

Špotáková léčila rýmu

Radost českým příznivcům přinesla stříbrná medaile Barbory Špotákové, která výkonem 71,58 metru zaostala o 41 centimetrů za vítěznou Ruskou Marií Abakumovovou. Málokdo věděl, že česká oštěpařka se po příletu do dějiště šampionátu potýkala s menšími zdravotními problémy.

„Hned po příjezdu dostala rýmu, ale my jsme záměrně nic nezveřejňovali. Jednak proto, že to nebylo nic vážného a za druhé, média jsou všemocná a mohla se začít psát řada věcí. Štěstím bylo, že ji to postihlo hned v prvních dnech a do závodu bylo dost času,“ uvedl Neumann.

Medailový úspěch Špotákové byl z českého pohledu jediný, přesto oslava přímo v dějišti byla symbolická.

„Oslava byla hodně decentní, jen v okruhu nejbližších lidí, trenérů, medical týmu. Také jsem se zúčastnil a byla to rozumná oslava. Zapili jsme to šampaňským a během té chvíle jsme si převyprávěli průběh závodu,“ řekl.

Během šampionátu nenastal vážnější lékařský případ.

„Mimořádné zdravotní problémy jsme zaplaťpánbůh nemuseli řešit. Nicméně s kolegou doktorem Sikorou jsme kufr na léky přivezli domů prázdný. Rozdali jsme nějaké brufeny, spotřebovali jsme dost antirevmatik či lokálních sprejů do nosu, protože tam každý třetí člověk na klima zareaguje rýmou, jako to bylo v případě Barbory Špotákové. V Tegu panovalo velké teplo a vlhkost vzduchu. Navíc ve všech místnostech i v autobusech byla klimatizace,“ poznamenal.

Atleti Bolta neřešili

Nejvýraznějším a nejvíce diskutovaným momentem šampionátu byla diskvalifikace sprintera Usaina Bolta na stovce. Jamajský fenomén ulil start a byl vyloučen.

„Mezi sportovci se to ani neřešilo, což je asi dané tím, že každý tam jede závodit především sám za sebe. Řešili to hlavně organizátoři a média. My jsme to brali jako senzaci: Ha, Bolt při startu doplatil na pravidlo nulové tolerance,“ řekl Jiří Neumann.

Samotný Bolt byl hodně rozladěn, ale nesl to statečně.

„My jsme se s jamajskou výpravou pravidelně potkávali, hlavně na rozcvičovacím stadionu. Tam měly jednotlivé týmy své stany, v nichž sídlili lékaři, trenéři či fyzioterapeuti, takže jsme všichni byli pohromadě. Vím, že hned ten den se takzvaně ztratil, asi si ten žal prožíval o samotě. Potom už šel s odhodláním vyhrát dvoustovku, možná pomýšlel i na světový rekord, aby se předvedl tak, jak má. Nakonec si spravil chuť ve štafetě, kde opravdu rekord zaběhli. Zaujalo mě, že trest přijal tvrdě, ale přijal ho. Jestli si vzpomínám dobře, tak jsem nikde neslyšel ani nečetl, že by se na něco vymlouval, nebo snad, že by se chtěl soudit či opakovat závod. Prostě jel na červenou, tak dostal pokutu a vzal to,“ dodal.

Žádný dopingový případ

V oblasti dopingu nebyl za poslední dobu žádný případ. Platilo to i v Tegu, kde byla nastavena přísná pravidla.

„Zhruba týden před odjezdem na šampionát jsme byli upozorněni, že všichni zúčastnění sportovci se budou muset do čtyřiadvaceti hodin po příjezdu podrobit povinnému odběru krve,“ podotýká Jiří Neumann, který si zprvu nedovedl představit, jak po organizační stránce bude tohle probíhat.

„Všechno se zvládlo skvěle. Jakmile výprava dorazila, tak všichni šli do medical centra, kde už na ně čekali zdravotníci a byla jim odebrána krev na zavedení takzvaných biologických pasů, které budou využity i do budoucna. Další věc byla, že se absolvovala antidopingová kontrola hned po závodě. Povinně na ni museli všichni tři medailisté a plus vylosovaní. Třeba náš oštěpař Veselý byl čtvrtý a šel také na doping. Dodnes nevím o tom, že by byl na MS nějaký prohřešek,“ uzavřel Jiří Neumann.

Jiří Tůma