Jaké je mít slavnou sestru?

(usměje se) Nějak přehnaně to nevnímám. Soustředím se pouze na své výkony. Navzájem se ale podporujeme. Katku sleduji, fandím jí.

Nevadí vám, že se kolikrát o vás nehovoří jako o Danielu Siniakovi, ale jako o bratrovi Kateřiny Siniakové?

Tím, že se to říká furt, tak už jsem si na to zvykl. Nějak mi to nevadí.

Podobně jako druhorozený potomek v britské královské rodině je bez šance usednout na trůn, tak vy už asi úspěchy Kateřiny nepředčíte. Leda, že byste zářil v singlu?

V to také doufám. Dělám pro to maximum. Věřím, že se o mně nebude mluvit jen jako o bratru Kateřiny Siniakové, ale lidé budou znát i moje jméno. Pracuji na sobě, jak jen můžu. Doufám, že jednou budu tam kde ona.

Nicméně její olympijské zlato už bude těžké překonat. Na druhou stranu nemůžete mít vyšší motivaci pro vaší kariéru. Co vy na to?

Pochopitelně je to obrovská motivace. A možnost také. Nevidím důvod, proč bych se jí nemohl v tomto vyrovnat. Doufám, že se mi to povede stejně jako ségře.

Pomáhají vám úspěchy sestry ve vaší kariéře?

Naše tenisové životy se navzájem neovlivňují. Je to dané tím, že ona hraje v ženách a já v mužích. Navíc jsem o dost mladší.

Vítězstvím na Pardubické juniorce jste zapsal lepší výsledek než Kateřina, která to dotáhla nejdále do semifinále. Učinil jste první krok, k tomu, abyste se jí vyrovnal?

Je pravda, že Kačka skončila v semifinále. Nicméně nehrála posledním rokem ve své kategorii, kdy ji měla vyhrát. Ségra v mých letech už byla na žebříčku WTA vysoko. Nehrál jsem letos Juniorku proto, abych ji překonal, ale protože jsem jí hrát chtěl. Rivalita mezi námi není.

Vítězové Pardubické juniorky Linda Nosková a Daniel Siniakov
Siniakov vystoupil ze stínu slavné sestry

Znamená to, že na rozdíl od Kateřiny berete Pardubickou juniorku prestižně?

Každý mladý tenista bere Juniorku jako nejprestižnější mládežnický turnaj v České republice. I Katka. Jenže v té době už vážně byla někde jinde. V Pardubicích startovalo spoustu velkých jmen a já jsem ji toužil vyhrát. Jsem rád, že se mi to podařilo.

Triumfem na Pardubické juniorce jste si ještě víc otevřel dveře do velkého tenisu. Jedna věc je však prosadit se v ženské kategorii a ta druhé v mužské, kde je konkurence o hodně větší, viďte?

Souhlasím s tím, že konkurence je v mužích větší. Chlapi jsou ale na tom fyzicky i mentálně líp než ženy. Jedná se o odlišné kategorie, které nejdou srovnávat.

Sebevědomí vám rozhodně nechybí. Přesto neděsí vás silná generace vašich téměř vrstevníků jako jsou Lehečka, Forejtek, Svrčina?

Teď je fakt těžké se prosadit. Mám ale ještě nějaký čas se mezi ně dostat. Proto na sobě pracuji a doufám, že se mi to v blízké době podaří. Navíc taková konkurence mé úsilí ještě znásobuje.

Do vašeho týmu patří stejně jako v případě Kateřiny otec Dmitri. Dělá to dobrotu?

Táta se mnou trénuje, podporuje mě, jezdí se mnou na nějaké turnaje. Je to určitě jiné, protože trenér si nedovolí to co rodič. Mít tátu za zády má své plusy i minusy. Je to hlavně blízká osoba, takže člověk od něj bere rady, kterým stoprocentně věří.

Váš otec je bývalý boxer. Každý táta chce mít svého následovníka. Chtěl abyste boxoval a zkoušel jste to?

Nechal to na mě. Tím, že Katka hrála tenis, tak mi byl tento sport blíž. Box jsem zkoušel, ale mamce se to nelíbilo. Bála se o mě, tak jsem boxu nechal a vybral si tenis.

Vnímal jste boxerské geny?

Box mě baví. Sleduji ho. Líbí se mi bojové sporty, takže budu po tátovi (úsměv).

Sourozenci Siniakovi, to je čtyřhra. Kateřina patří k nejlepším na světě, vy dobýváte Evropu s Adamem Jurajdou. Je to náhoda?

 Baví nás to. Je to něco jiného než singl. Mě debl hodně přitahuje. Tím, že jsme na to dva, se na kurtu cítím uvolněnější. Mohu hrát o to líp než v singlu.

Netříští se síly mezi oběma „disciplínami“?

Samozřejmě to bere síly, ale je to o prioritách. Já si zvolil cestu dvouher i čtyřher. Takže pak se nesmím na nějaký úbytek sil vymlouvat.

Vaše rodina má ruské kořeny. Máte tenisový vzor z této země? Tipoval bych vás například na Rubleva…

Ani tak ne. Nemám vyloženě jeden idol. Vzhlížím ke všem, kteří se dostali do top ten. Jsou absolutně jinde než ostatní. Obzvlášť Federer, Nadal, Djokovič. Je až neskutečné, co dokázali. Snažím se jimi inspirovat a jednoho dne tam být místo nich.

Daniel Siniakov je ve finále 94. ročníku
Siniakov se prokousal do finále. Jeho vítězný čas? Opět 2:28 hod!

Ve sportu je důležitá psychika. Zatímco vaše sestra je trochu labilní. Z vašich výkonů na Juniorce bylo patrné, že máte pevné nervy.

Rovněž jsem býval nervní. Musel jsem ale své emoce zklidnit, protože mě to na kurtu ovlivňovalo. Ségra i když je naštvaná, tak je furt schopna ze sebe vydolovat ten nejlepší výkon. To mně se nedařilo. Pokud jsem nadával, tak jsem hrál hůř a hůř. Nyní se také občas rozzlobím, ale snažím se chovat profesionálně.

Dříve jste prohlašoval, že Kateřina je pro vás největší inspirací a že byste ji možná porazil. Jak by dopadl souboj sourozenců v roce 2021?

Inspirací zůstává, už bych ji však porazil. Je znát rozdíl mezi mužským a ženským tenisem. V karanténě jsme spolu trénovali ale ostrý zápas nemá smysl. Jak se hraje na body se servisem, tak už je Kačka bez šance…

Glosa Zdeňka Zamastila

Malý ten, kdo má jen malý cíl

Jeho sestra Kateřina vyhrála před dvěma týdny čtyřhru na olympijských hrách v Tokiu. Mluví o ní jako o největší inspiraci pro svou další tenisovou kariéru. Na její mega úspěch zareagoval velmi rychle. Daniel Siniakov ovládl 94. ročník Pardubické juniorky. Ve dvouhře i čtyřhře. Tím se definitivně zapsal do dějin českého tenisu. A pro zajímavost: Kateřina, která patří mezi ženskou elitu, dokráčela na nejstarším mládežnickém turnaji v Evropě jen do semifinále. Daniel je o téměř sedm let mladší, takže na to, aby se jí přinejmenším vyrovnal má dostatek času. Tvrdí, že mezi sourozenci nepanuje rivalita, ale má na mysli jen tu sportovní. Ženský a mužský tenis se totiž nedá srovnávat. Na druhou stranu tak úspěšná sestra musí být největším hnacím motorem. Protože sourozenci zkrátka mezi sebou soupeří. Toho co „prohrává“, to donutí na sobě ještě víc makat. V případě královéhradeckého tenisty to umocňuje ještě vidina, že by chtěl v budoucnu nahradit na žebříčku ATP hráče takového kalibru jako jsou Roger Federer, Rafael Nadal či Novak Djokovič. Je vidět, že mladíkovi sebevědomí nechybí. Jako by se řídil moudrem od Svatopluka Čecha: Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru a malý ten, kdo má jen malý cíl…