Slízne Jahodová smetanu? Medaile utopií není

Olympiáda je za dveřmi. Pociťujete každým dnem zvýšené napětí?
Zatím ne, snažím se k tomu přistupovat jako k normálnímu závodu a moc si nepřipouštět, že je to olympiáda. Samozřejmě malinká nervozita tam je, ale spíše převládá radost a zvídavost, jak to všechno bude probíhat.

V Riu jste v dubnu absolvovala předolympijský test v podobě přípravného závodu Světového poháru. Minula jste patnáct terčů. Šlo o užitečnou zkušenost?
Určitě ano. Ačkoli jsem tam střílela opravdu špatně, tak jsem velice ráda, že jsem tam byla. Zjistila jsem, jak vypadá střelnice a díky tomu se pak mohla připravovat. Střelnice je postavená opravdu velkoryse, všude kolem skeetů je hroznýho místa. Nejsou tam ani sítě, které by zachycovaly terče. Ony tam ani být nemusí, protože mezi skeety je opravdu hodně prostoru. To byla první věc, která mi nesedla. Pak také to, že se nedalo před závodem trénovat. Bohužel jsem byla nalosovaná jako první střelkyně v „rundě" a díky tomu, že terče vylétávaly mimo stanovený směr, jsem hned v první položce udělala na prvním stanovišti dvě chyby, které bohužel poznamenaly průběh celého závodu. Pak to pozadí… Bylo tam na mě tolik prostoru, že jsem se v něm nedokázala správně orientovat a terče jsem střílela v jiném rytmu, než jsem zvyklá. Ale díky tomu, že jsme tam byli, viděli to a střelili si tam závod, tak jsme věděli, na co se připravit. Na základě poznatků z Ria jsme ve spolupráci s panem Havlíkem dohodli úpravu střelnice ve Vlašimi. I několik tréninků na této nelehké střelnici mi určitě pomohlo odstranit problémy s volným prostorem.

Váš oddílový kolega a olympijský vítěz z Pekingu 2008 David Kostelecký tehdy podrobil podmínky na střelnici velké kritice. Jaké jsou vaše postřehy?
Je pravda, že tam nějaké ty mouchy byly. Například vrhačky, které vypouštějí terče, nebyly pořádně ukotvené ve věžích, a proto si každý terč dělal, co chtěl. Na to, že to byl závod Světového poháru, tak mi přišlo, že rozhodčí absolutně nevěděli, která bije. Jelikož spousta terčů byla rozbitých, tak nevěděli, kdy hlásit nulu a kdy dát nový terč. Také nevěděli, jestli ukázat terče a nabídnout test fair. To střelce velice rozhodilo. V tu dobu nebylo ještě na střelnici vybudované kvalitní zázemí pro sportovce. Venku bylo 37 stupňů ve stínu, devadesátiprocentní vlhkost a na skeetu se nebylo kam schovat. Mimo střeliště se dalo být buď pod slunečníky, kterých bylo opravdu málo, nebo pak v klimatizované hale, která byla velmi podchlazená. Několik sportovců právě kvůli těmto nedostatkům onemocnělo.

V přípravě jste tvrdě dřela. Dlouhý čas jste trávila na Kypru. V závodech Světového poháru to ještě nebylo ono. Velkým povzbuzením musel být ale nedávný bronz z mistrovství Evropy v Lonatu v soutěži smíšených týmů, který jste vybojovala společně s Janem Sychrou. Je to před olympijskými hrami velké povzbuzení?
Ano, jsem za ten kov opravdu moc ráda. Konečně jsem předvedla, co opravdu umím. Na závod dvojic jsem se moc těšila, jako na reparát z evropských her z minulého roku z Baku. Tato sezóna se bude posuzovat pouze podle jednoho závodu, a to je olympiáda. To, že jsem v závodech světového poháru nestřílela nijak oslnivě a dělala řadu chyb na lehčích terčích, přičítám spíše tomu, že důležitá část sezóny teprve přijde. Na druhou stranu musím říct, že se mi letos podařilo pokazit pouze dva závody. Jinak byly výsledky stabilní a na daleko vyšší úrovni, než minulý rok. Závod mixu s Honzou, byl z mého pohledu plnohodnotný, včetně semifinále a finále, které se střílelo vyřazovacím způsobem.

Jan Sychra byl na olympiádě čtyřikrát. Určitě jste se spolu o Riu bavili. Dal vám nějaké cenné rady?
Za deset let závodění a střílení jsem vyslechla velké množství informací o průbězích olympijských her. Nechtěla jsem se rozptylovat zbytečnými informacemi. Honza je absolutní „profík" a asi ví, proč se mi nesnažil k tomu nějaké poučky dávat.

Půjde o jediný závod za čtyři roky. Je těžké udržovat si čistou hlavu a nemyslet na to?
Vytěsnit myšlenky na vysněný závod bylo velmi obtížné, ale v současnosti jsem v daleko větším klidu, než na začátku nebo v průběhu sezóny. Když se mi podaří odfiltrovat zbytečné rušivé podměty, tak věřím, že do závodu budu schopná nastoupit v absolutním klidu.

Hodně se hovoří také o klimatických podmínkách. Může skeetaře během závodu ovlivnit horké počasí spojené s abnormální vlhkostí vzduchu?
V době olympiády mají být v Riu průměrné teploty 16 až 24 stupňů, takže by se neměly opakovat velmi náročné klimatické podmínky z dubna letošního roku, kde jsem absolvovala přípravný závod.

Co jste v posledních dnech ještě pilovala?
Detaily vám samozřejmě říkat nebudu, ale společně s trenérem Luborem Novotou se snažíme vytvořit potřebný klid a pohodu před cestou do Ria.

Určitě pociťujete zvýšený zájem o svoji osobu. Jste připravena ustát tlak a zvýšenou publicitu?
Zatím zvýšený zájem o svoji osobu moc nepociťuji, ale když si někdo řekne o rozhovor, tak ho ráda poskytnu. Náš sport má málo diváků, takže je dobře, že se o něm mluví. Třeba to přitáhne nové mladé duše, které si upíší tomuto sportu. A hlavně sponzory a peníze. Jako to bylo v pohádce o Mrazíkovi. A dejte mi ženicha a honem. (směje se)

Koho považujete za největší favoritky závodu?
Z 18 střelkyň může uspět každá. Na olympiádě kromě přidělených míst není žádná závodnice, která by nemohla uspět. Uvidíme po závodě. Nechci nikoho favorizovat.

Vy se také nejedete pouze zúčastnit. Jak vysoko bude viset medaile?
Může se vyhrát na 75 terčů, ale také se může vyhrát na 66 terčů. Záleží, jaké budou podmínky a jak nám ten závod sedne. Jedu tam odmakat co nejlépe svých základních 75 terčů, které mi na konci závodu sečtou. Pak se uvidí, na co to bude stačit.

Tenisté Berdych s Plíškovou se rozhodli zrušit svoji účast kvůli hrozbě viru zika. Vy se nebojíte?
Ne, je to pouze nafouknutá bublina. Byli jsme v Riu v období léta a v podstatě jsme komára nepotkali. Pokud se člověk bude chránit repelentem, a nebude vyhledávat místa, kde se komáři vyskytují, tak se nemůže nic stát. Jejich rozhodnutí nechci dále komentovat.

Jak se vám, coby mladé dámě, líbí olympijská kolekce?
V televizi to vypadalo docela divoce, ale ve skutečnosti se mi souprava opravdu líbí. Oceňuji inspiraci Emilem Zátopkem. Má to nápad, který budeme mít pouze my, Češi, takže za mě určitě za jedna.

Jak moc se těšíte na atmosféru her?
Těším se moc, protože jsem o to usilovala osm let. Do Londýna to ještě o kousek nevyšlo, ale o to víc si cením toho, že se mi podařilo na tento ojedinělý závod probojovat.

Co život v olympijské vesnici?
Atmosféru „olympijské vesnice" jsem zažila už loni v Baku a v Gwangju, ale počítám, že teď to bude lepší a větší. Těším na setkání s ostatními sportovci, všichni budeme stejně oblečení, budeme se zdravit a navzájem si fandit. Myslím, že to bude super.

Stihnete se podívat i na jiná sportoviště?
Ráda bych, ale uvidím podle situace a možností. Rozhodně na prvním místě bude moje příprava na samotný závod. A když zbude trocha času, tak se ráda zajdu podívat i na jiné sporty.