Uplynulá sezona zřejmě patřila k vašim nejlepším v dosavadní hráčské kariéře, souhlasíte?
Je to tak. Splnily se mi dva cíle. Jednak jsem s Hradcem postoupila po dvou letech do extraligy, když jsme ve čtrnácti zápasech pouze jednou remizovaly. Přiznám se, že jsem nečekala, že všechno proběhne tak hladce. K tomu jsem měla možnost hostovat v pražské Slavii, takže jsem neztratila kontakt s extraligou. V těchto zápasech jsem získala další cenné zkušenosti a poprvé v životě jsem se mohla radovat ze zisku mistrovského titulu. Ten se do Prahy stěhoval po dvou letech. Vloni byl na první příčce Rakovník.

Rozdíl mezi oběma soutěžemi je asi markantní, že?
Určitě. V extralize je k vidění spousta osobních soubojů. Velký důraz je před brankami, vše se odehrává ve vyšší rychlosti. První liga, i když šla oproti minulosti přece jen nahoru, úrovně extraligy stále nedosahuje. V příští sezoně čekají Hradec kvalitní, ale velmi náročné zápasy.

O titulu Slavie v extralize rozhodlo až poslední kolo…
V Edenu jsme hrály s Rakovníkem a potřebovaly jsme získat bod. Byl to z obou stran velký boj, náročné to bylo především na fyzičku. Nakonec jsme zvítězily těsně 1:0 a já jsem si zahrála v obraně i v útoku.

V Hradci jste hrála v útoku a trenérce jste jasně naznačila, kde je vaše místo. Je to tak?
V obraně jsem toho za ty roky odehrála už dost a trenérka Poláková, když viděla, že nám to v první lize klape, tak mě dala do útoku. Dávala jsem góly, přihrávala na ně a najednou mě hokej začal ještě víc bavit. Jestli budu v útoku hrát i v příští sezoně? To se zeptejte trenérky. Já bych strašně chtěla. Dávala bych góly a přispívala tím k důležitým bodům.

Co bude potřeba udělat, aby hradecké mužstvo v extralize nehrálo podřadnou roli?
I když už máme více jak týden po mistrovské sezoně, rozhodně nezahálíme. Makáme především na fyzičce. V srpnu se určitě zaměříme na taktiku a standardní situace, ke slovu přijdou i přípravné zápasy. Na extraligovou sezonu se musíme co nejlépe připravit. Jsem přesvědčena, že celý tým ví, o co nám jde.

V obraně jste v uplynulé sezoně odehrála za jediný den dva zápasy. To muselo být hodně náročné…
To je pravda. Dopoledne jsem hrála za Hradec, po zápase jsem sedla do auta a jela do Prahy, Rakovníka nebo Českých Budějovic, kde hrála odpoledne pražská Slavia. Bylo to náročné po všech stránkách. Ale nakonec to stálo za to. Získala jsem extraligový titul, což je zatím můj největší úspěch. Však jsme to s holkami náležitě oslavily.

Je pravda, že se chystáte v červenci přestoupit právě do Prahy?
Nabídku jsem dostala, ale po postupu Hradce do extraligy jsem si nakonec řekla, že zůstanu doma. Mé rozhodnutí chápala i pražská trenérka Alena Mejzlíková. V Hradci máme skvělou partu. Abych odešla, to holkám nemůžu udělat. Nyní bych chtěla s Hradcem získat bronzovou medaili, což by bylo super. Hlavním cílem je však samozřejmě záchrana.

Přítel vám pozemní hokej toleruje?
Ano, protože i on se tomuto sportu věnuje. Takže je to v pohodě.

Co byste řekla závěrem?
Moc bych si přála, aby se pozemnímu hokeji v Hradci Králové v příští sezoně dařilo. Na jaře nás navždy opustila prezidentka klubu Radka Bendáková. Fandila nám a měla velký podíl na postupu do extraligy. Budeme hrát co nejlépe i pro ni. Věřím, že v dohledné době tady bude stadion pro pozemní hokej, aby se zde mohly hrát i mezinárodní zápasy.

Jan Skalička