Oproti loňsku přišel propad o dvě příčky.Lze vyjádřit s konečným umístěním spokojenost?

Vzhledem k těžké základní skupině bychom před odjezdem považovaly za úspěch i osmou příčku. (na turnaji startovalo šestnáct týmů – pozn. red.) Ve skupině jsme však dvakrát vyhrály, postoupily do dalších bojů, což byl pro náš mladý tým velký úspěch. Především skalp Slovenska považuji za velmi cenný.

Naopak hodně mrzet musí především těsná prohra se Španělskem a ztracený, i když velmi dobře rozehraný zápas s Ruskem, který sebral naděje na boj o medaile…

Hlavně bych chtěla zmínit fantastický zápas s favorizovanou Francií, kterou jsme dokázaly porazit. Se Španělkami jsme doplatily na počáteční respekt a manko už stihly dotáhnout pouze na čtyři body. S Ruskem jsme vedly už o deset bodů, pak ale soupeř výrazně zkvalitnil obranu, přes niž jsme se skoro neprosadily. Samozřejmě poté panovalo zklamání, protože jsme šanci zahrát si o medaile cítily. Každopádně to pro tento mladý výběr byla obrovská zkušenost. Vždyť v kádru bylo šest loňských kadetek a ještě jsme se musely obejít bez nejlepší hráčky této věkové kategorie Kateřiny Elhotové z USKPraha.

Jak si vedly hradecké basketbalistky? Ve výběru se to jimi jen hemžilo…

Nominace vykrystalizovala podle výkonnosti.V této sezoně byl Hradec v dorosteneckých kategoriích nejlepší, tak proč ne.Na šampionátu se bohužel žádná z hráček nevyvarovala výpadků. Mile mě však překvapila Aneta Bičišťová, která byla nominována na poslední chvíli a na palubovce dokázala vždy efektivně herně i střelecky zaskočit.

Dala se vůbec forma načasovat?

Je to opravdu strašně těžké. Napřípravu jsme měly krátkou dobu. Zasahovaly do ní navíc školní povinnosti či zranění. Třeba Slovenky byly po kupě tři měsíce a skončily až deváté.