V novém ročníku Renomia Ženské basketbalové ligy stihly odehrát čtyři zápasy, pak už si hráčky Lokomotivy Trutnov musely chtě nechtě zopakovat jarní scénář s náhlým přerušením (v té době dokonce ukončením) sezony.

Denní pořádky tak změnil mimo jiné i osmatřicetiletý trenér východočeského celku Michal Martišek (38), jenž se s Deníkem podělil o dojmy spojené právě s momentálním děním v zemi.

Sportovní dění v republice je zase po necelém půl roce zastaveno. Jak jste přijal tuto zprávu krátce po zahájení nového ročníku?
Přerušení ve vzduchu „viselo“ už nějakou dobu, více méně byla jen otázka času, kdy se tak stane, takže v porovnání s jarem, to nebyl až takový šok. Ta zpráva nepotěšila asi nikoho, zejména poté, co jsme se po dlouhé pauze a velice specifické přípravě dostávali do optimálního tempa.

Lokomotiva stihla odehrát jen čtyři zápasy. Jak jste v nich byl spokojen s hrou týmu? Začněme dvěma vítěznými duely s KP Brno a Strakonicemi.
První kolo a zmiňované utkání proti KP Brno bylo z naší strany hodně povedené. Zaskočit hned na začátku favorita startujícího v EuroCupu, to pro nás bylo a stále je velice cenné. Z mého pohledu mě ale nejvíce potěšilo, že jsme i v této sestavě schopni hrát stylem, jakým se chceme dlouhodobě prezentovat. O to těžší bylo se připravit na utkání ve Strakonicích, kde jsme si nemohli dovolit ani náznak podcenění. Naštěstí se nám to povedlo, zvládli jsme i druhý zápas a moc jsme se těšili na třetí domácí střetnutí se Slovankou. To se mělo hrát jako poslední před diváky, bohužel se ale duel kvůli nemoci a zranění Slovanky musel odložit.

Následovaly porážky od Chomutova a brněnských Žabin…
Do Brna jsme se těšili a chtěli jsme Žabiny, které se vracely po zdravotních komplikacích, zaskočit. Bohužel se nám to nepovedlo, navíc jsme přišli o Terku Šípovou, která pak nebyla k dispozici ani proti Chomutovu. Tohle utkání bylo velice specifické. Oba soupeři už totiž věděli, že je to na určitou dobu poslední zápas. Úvod nám vyšel nad očekávaní, za čtyři minuty jsme rychlou a zejména týmovou hrou dali nastříleli sedmnáct bodů a vytvořili si solidní náskok. Škoda, že nebyl vetší. Chomutov postupně snižoval a od patnácté minuty pak už pevně dokráčel k vítězství.

Co byste řekl k výkonům nových hráček v kádru a která z juniorek na vás ve čtyřech zmíněných duelech udělala největší dojem?
Z juniorek se zatím zapojily jenom Anita Finková, Hana Hajnová a Eliška Linhartová. Klára Drbohlavová má vleklé problémy s chodidlem a do soutěže zatím nezasáhla. Aneta si zejména v prvních dvou kolech svoje odehrála, podobně jako v loňské sezoně. Hanina dostala prostor v posledních dvou utkáních a taky nezklamala. Příjemným překvapením je určitě Eliška, která si zejména díky svému přístupu v průběhu celé přípravy vybojovala místo v týmu. Sice její minutáž ani bodový příděl nejsou tak výrazné, ale přístupem by mohla jít příkladem ostatním mladým hráčkám.

V kádru máte i další nové hráčky.
Je to tak a s nimi jsem také spokojen. Platí to o jediné zahraniční hráčce, jíž je Kanaďanka Meg Wilson, která do týmu výborně zapadlaa zlepšuje se každým utkáním. Oživením je taky poslední nová tvář Anna Hrabětová. Ta zase přispívá velkou bojovností.

K dalšímu utkání jste tedy už nenastoupili. Jaký je vlastně režim družstva od posledního zápasu?
Omezení se několikrát měnila. Jelikož nevíme, jak dlouhá nás čeká pauza, potřebujeme se udržet alespoň v částečné kondici. Ač samozřejmě vím, že plnohodnotný trénink v hale nedokážeme nahradit. Děvčata z Trutnova a okolí absolvovala společné tréninky ve venkovních prostorech ZŠ Komenského, mimo trutnovské se pak připravují doma individuálně. Počasí na trénink venku není ideální, ale v rámci možností se snažíme spíše o udržení alespoň nějaké aktivity.

Koronavirus je rozšířen už také v našem regionu. Prošel si nákazou už i někdo z trutnovského kádru?
Zatím se nám naštěstí nákaza vyhýbala a doufám,že to tak zůstane i po zbytek této sezony.

Kdy se podle vás basketbalová liga vrátí na palubovky a vy zase rozehrajete mistrovská utkání?
Situaci sledujeme každý den a čekáme na konkrétní návrhy. Víme o snahách rozběhnout alespoň nejvyšší soutěže za pravidelného testování. Ač se to může zdát logicky i finančně náročné, myslím, že přijatelnou alternativu nám nabízí Slovensko. Tam se nejvyšší soutěže mohou hrát za podmínky, že týmy absolvují a plní protokoly v podobě pravidelného testování formou antigénních testů. Uvidíme, co přinesou nejbližší dny, možná týdny.

Omezuje covid-19 vás osobně?
Asi jako každého. Ale řekl bych, že zatím výrazně méně než v březnu a dubnu, jelikož alespoň v určité formě můžeme s týmem venku trénovat. Zbývající volný čas se snažím využít na přípravu, analýzu již odehraných utkání a opět také na určité sebevzdělávání. A v neposlední řadě se taky snažím věnovat více rodině a domácnosti (usmívá se).