Konečná osmá příčka není tím správným ohodnocením výkonů, kterými se v letošním ročníku ŽBL prezentovaly. Boje o 5. až 8. místo, do nichž sokolky propadly po prohrané fantastické čtvrtfinálové sérii s brněnským Valosunem, jsou zpravidla o ničem a družstvo v nich jen těžko hledá potřebnou motivaci.

„S podobným dohráváním sezony vnitřně také nesouhlasím. Konečná tabulka je sice konečná tabulka, ale z pohledu výkonnosti a dosažených výsledků, jsme si vedli mnohem lépe než vloni. To je pro mě směrodatné,“ pravil na úvod hradecký kouč MIROSLAV VOLEJNÍK.

Co jste řekl hráčkám po posledním prohraném utkání se Slovankou v Kralupech?
Že na ně jsem hrdý. Po nadstavbové části jsme figurovali na pátém místě, což byl po osmaadvaceti odehraných zápasech pro náš tým obrovský úspěch. Vždyť jsme se před sezonou obávali, abychom nespadli do bojů o záchranu.

Ve čtvrtfinále vás vyřadil Valosun Brno. Favoritovi jste v parádní sérii podlehli 3:1 na zápasy. Rozdýchával jste to velmi těžko…
To víte. Když jsem viděl, kolik naprosto zbytečných a nevynucených chyb jsme udělali… (odmlčí se) Škoda, že jsme v týmu neměli o jednu zkušenou hráčku navíc. Možná by to dopadlo úplně jinak, o medaili jsme si mohli zahrát my.

Jenže namísto toho přišly boje o 5. až 8. příčku…
Nemá cenu se nějak vymlouvat. To podstatné už bylo řečeno. Nasčítalo se to. V našem případě se po náročných zápasech hlavně dostavila únava. Soupeři byli naopak relativně odpočatí.

Školácké chyby v utkáních o umístění nelze ale přičítat pouze únavě…
Věkovým složením máme mladé družstvo, u něhož velmi záleží na psychické pohodě, a ta v závěru sezony ideální nebyla. Když to nejde jedné hráčce, druhé či třetí, tak se chyby objevují ve větším množství. Čeho jsme se obávali na začátku sezony, přišlo na jejím konci. Je to hlavně otázka myšlení.

Jste jedním z mála týmů bez zahraniční akvizice. Bude tomu podobně i v následující sezoně?
Mým krédem je dávat příležitost českým hráčkám a odchovankyním. Sázka na ně má jeden prostý důvod: v Hradci máme řadu mládežnických reprezentantek. Čekají je evropské či světové šampionáty, popřípadě univerziády. Pokud by seděly na lavičce a nehrály, tak by to pro reprezentaci bylo k ničemu.

Dobrá pivotka by se vám ale určitě hodila?
Je pravda, že bychom na tento post zkušenou hráčku potřebovali. Ze zahraničí ale nikoho kupovat nebudeme.

S jakou vizí půjde Hradec do příští sezony?
Pozitivní je skutečnost, že většina mladých hráček končí v dorostenecké kategorii. Začnou se soustřeďovat na činnost pouze v jednom družstvu, a to je dobře. Věřím, že se to na našich výkonech a výsledcích projeví.

Co vás překvapilo v letošním ročníku Ženské basketbalové ligy?
Její vyrovnanost. Po skončení základní části jsme třeba na Trutnov ztráceli pouze bod, což nikdo nečekal. Zrodilo se hned několik překvapivých výsledků na úkor favoritů. Byl to zkrátka zajímavý ročník.

Ve finále se týmu USK podařilo zdramatizovat sérii s Gambrinusem. Koho pasujete na vítěze ligy?
Byl jsem stoprocentně přesvědčen, že si to Brno za stavu 2:0 na zápasy pohlídá. Tým USK však dokázal sérii nečekaně zdramatizovat a dnes má výhodu domácího prostředí. Přesto tipuju na vítěze Gambrinus.

Brzy vás čekají povinnosti u reprezentace žen, kde působíte v roli asistenta. Letošním vrcholem bude červnové mistrovství Evropy v Lotyšsku…
Nyní je předčasné hovořit o nějakých cílech. Uvidíme, kolik hráček ze zahraničních lig bude chtít reprezentovat. Čeká nás řada připravných zápasů, postupně bude všechno krystalizovat. Každopádně se těším. Je to úplně jiná práce než na klubové úrovni, kde se musím starat prakticky o všechno. Tady se mohu věnovat výhradně basketbalovým záležitostem.

Hráčky očima trenéra

Milena SteffanováIVETA URBANOVÁ: „Byly zápasy, v nichž byla aktivní a nastřílela dost bodů. Byly ale také zápasy, kdy se pod tlakem bála na sebe vzít větší odpovědnost. Svoji úlohu splnila, do budoucna by však měla být v útočné činnosti odvážnější.“

MILENA STEFFANOVÁ: „Jednoznačný lídr družstva. Umí na sebe vzít zodpovědnost. Pokud ji to tam padá, je schopna dát za zápas 25 bodů i víc. Letos navíc vstoupila do sezony po těžkém zranění, ustála to však velmi dobře. Jsem rád, že podepsala kontrakt na další dva roky.“

IVA KOMŽÍKOVÁ: „Střídala dobré momenty se špatnými. Její nevýhoda tkví v tom, že v zápasovém transu dělá obrovské chyby. Tím své světlé okamžiky neguje.“

LENKA BARTÁKOVÁ: „Jedná se o mladou perspektivní hráčku, která se s nejvyšší soutěží teprve seznamuje. Umí se prosadit jedna na jednu. Všechno má teprve před sebou, vždyť letos byla prvním rokem starší dorostenkou.“

KATEŘINA ZAVÁZALOVÁ: „Příslib do budoucna. Pokud bude zdravotně v pořádku, měla by výkonnostně jít ještě nahoru.“

KATEŘINA NOVÁKOVÁ: „Chtěli jsme ji využívat i na postu pivota, ale vesměs nastupovala na křídle. V úvodní části sezony měla lepší formu. Když ji vyjde začátek zápasu, je schopna nastřílet hodně bodů. Škoda, že se jí v posledních zápasech nedařilo. Přesto stále patří do základní pětky.“

ANDREA OVSÍKOVÁ: „Letos se jí konečně vyhýbala zranění. Je to obrovská bojovnice. V obraně je těžko nahraditelná. Měla výborné zápasy, ale i horší. Škoda, že jí forma odešla v nejdůležitějších utkáních.“

LUCIE RŮŽIČKOVÁ: „Ve druhé polovině nám hodně chyběla. Jedná se o vyšší křídlo, a když chtěla, byla pro náš tým nenahraditelná. Jenže upřednostnila studium, basketbalu nedávala tolik, kolik bych si představoval. V prosinci družstvo kvůli stáži ve Francii opustila. S basketbalem údajně končí, což je značná škoda.“

ADÉLA VĚCHTOVÁ: „Sezonu rozjela velmi dobře. Pak to u ní spadlo do průměru a probrala se znovu až v závěru. Limituje ji nízká procentuální úspěšnost střelby zpod koše. Velkou roli u ní hraje psychika. Bodů by rozhodně měla dávat víc.“

RENÁTA BŘEZINOVÁ: „Pro mě obrovské zklamání. Vloni na mistrovství Evropy juniorek patřila do základní pětky. Po návratu si přivodila nepříjemné zranění nohy, tři měsíce netrénovala a do sezony vstoupila s kondičním mankem. Během pauzy hodně přibrala. Všichni jsme se ji snažili promlouvat do duše ohledně životosprávy, ale nevzala to za správný konec. Pokud nezabere, asi přijde o juniorské mistrovství světa. Basketbalu rozhodně nedává to, co v ní je. Na to, že se jedná na svém postu ve svém ročníku o největší talent, se dostala úplně na dno.“

Klára Rosenbaumová (vlevo)KLÁRA POCHOBRADSKÁ: „V lize toho zatím mnoho nenahrála. Absolvovala mezi ženami první sezonu. Bylo období, kdy makala. Bylo také období, kdy cítila, že si nezahraje a nedávala tomu tolik. Pokud zlepší pohyblivost v obranné činnosti, mohla by být v budoucnu v nejvyšší soutěži dobrou basketbalistkou. Hlavu na to rozhodně má.“

EVA ŠÍPOVÁ: „Zřejmě největší bojovník v týmu. Jedna z mála pivotek, která chce útočně doskakovat. Vybojuje velké množství míčů, ale bohužel jich také hodně ztratí. Ani úspěšnost střelby zpod koše není taková, jakou bychom si představovali. Je to škoda.“

KLÁRA ROSENBAUMOVÁ: „Věkem stále ještě dorostenka. V první půlce ŽBL dávala basketbalu hodně. Povedl se jí hlavně zápas s Valosunem, v němž nastřílela sedmnáct bodů. Dost jí ublížily zdravotní problémy, do konce sezony už to pak nebylo ono. Přesto věřím, že na mistrovství světa juniorek bude platnou hráčkou a více se prosadí i v hradeckém dresu v příští sezoně.“

TEREZA STAŇKOVÁ: „Překvapila mě. Vloni hostovala v Pardubicích a ze začátku jsme ji využívali pouze při trénincích. Je na ní vidět, že se chce o místo v kádru porvat. Nebojí se hrát pod tlakem, v budoucnu by mohla dostat více příležitostí.“

ANETA BIČIŠŤOVÁ: „V kategorii žen hrála prvním rokem. Limitovaly ji studijní povinnosti. Neustálé dojíždění do Prahy a zpátky ji dost vyčerpávalo. Bylo by dobré, kdyby se na basketbal mohla soustředit více. Jedná se o rychlou hráčku s dobrým potenciálem. Potřebuje se vyhrát.“

ANETA PŮLPÁNOVÁ: „Nastoupila jen ve čtyřech zápasech. Využívána byla především v dorostu.“