Má neskutečný talent. Na sněhu dokáže kousky, při nichž vám tuhne krev v žilách. Mohl sbírat úspěchy a medaile v českých barvách, ale rozhodl se jinak. Teenager Matěj Švancer odešel do Rakouska, které už reprezentoval na olympiádě v Pekingu.

"Oni mají na sport v přepočtu dvacet miliard a skvělou infrastrukturu. U nás je peněz čtyřikrát méně," glosoval to Filip Neusser, šéf Národní sportovní agentury. Případ akrobatického lyžaře zná z doslechu. "Hodně záleží na strategii daného národního svazu, jakým způsobem se bude starat o své talenty a dávat jim pozornost."

Český sprinter Petr Svoboda.
Úspěch i bez medaile. Atleti na halovém šampionátu (ne)zářili, šokovala Afrika

Tolik příklad na úvod. Ano, jde o extrém, ale o lecčems vypovídá. V českém sportu nejsou podmínky na to, aby každý rok akademie či oddíly chrlily nové a nové hvězdy. Když se tu objeví zajímavá tvář, je to výjimka potvrzující pravidlo. 

Kam a komu půjdou peníze?

"Úspěchy současných sportovců nejsou odrazem systému. Vezměte si, jak vyrostla Ester Ledecká nebo Martina Sáblíková," řekl Tomáš Perič, uznávaný metodik Univerzity Karlovy, jenž se této problematice dlouhodobě věnuje. 

Podle studií, které v posledních letech provedl, české děti zaostávají za vrstevníky z ciziny. "Všechno je to o penězích. Pokud stát řekne, že sport má prioritu, pak je možné situaci změnit. Dám vám příklad: na olympijském festivalu je kluziště plné dětí, protože je to zdarma. Ale kousek vedle na stadionu není ani noha. Rodina by za hodinu bruslení dala třeba pět set korun. A to je pro mnohé dost," vysvětlil. 

Mistrovství ČR v plavání 2021 v Plzni.
Krize v českém sportu? Trend v úbytku dětí vypadá hrozivě

Finance hrají zásadní roli. "Srovnání z akcí určené dětem ukázalo, že sport je vázán na ekonomickou stránku. Zjednodušeně lze říct, že v bohatších regionech jsou děti zdatnější," dodal Perič.

Tolik teorie. Všechno se má ale změnit s novou koncepcí, kterou chce připravit Národní sportovní agentura. 

"Fungování sportu má být jasně predikovatelné pro sportovní prostředí, ale i pro města a obce," sdělil Neusser. 

Změní se i podoba tělocviku?

V překladu: cílem zamýšlených změn je koncentrace na vybrané sporty. Nemá smysl dělat rychlobruslení, když tady ani po zázračných výsledcích Sáblíkové či Erbanové nevznikla nová hala. Nemá smysl dělat stolní tenis, v němž těžko vychováte mistra světa. 

Předešlé věty berte s rezervou, ale zhruba tak má vypadat prioritizace sportů. Někdo dostane víc peněz, někdo méně. "Neznamená to, že budeme ubírat lidem a svazům peníze, chceme je tam přidávat, když to půjde," řekl šéf Národní sportovní agentury.

Filip Neusser
Šéf NSA Neusser: V českém sportu jsou osobní animozity. Cílem je vše sladit

Už letos se prý zohlední, zda daný sport patří na olympiádu. Florbal nebo motorismus spláčou nad výdělkem… Ale prioritizace má jít i další cestou - úředníci plánují zeštíhlit a zprůhlednit situaci kolem svazů. "Nechceme, aby vznikaly sportovní svazy pouze za účelem státních dotací. Dnes jich máme 129, v Norsku jich je 55. Proč mají gymnasté více svazů, proč bojové sporty? Tímhle se budeme zaobírat," dodal Neusser.

Řešit se má i podoba tělocviku na základních školách. Přidání hodiny navíc však není proveditelné jen tak od stolu.

"Narážíme opět na finance a infrastrukturu. Potřebujete úvazek navíc, tělocvičnu. Tohle nikdo nechce platit," upozornil Perič, který však hned začal mluvit o situaci za hranicemi. Nejen ve zmiňovaném Rakousku se k pohybu dětí staví jinak. Maďarsko, Francie, tady všude má sport prioritu.

Dokud se situace nezmění, budou v českém sportu největší roli hrát rodiče (viz Ledecká) nebo obětaví trenéři (viz Sáblíková).