Deset. Tolik výher v řadě mají na svém kontě královéhradecké basketbalistky. Naposledy doma rozprášily Strakonice vysoko 102:64. „Byl to takový bonbonek. Šly jsme zápas od zápasu k vítězství," uvedla velezkušená pivotka „lvic" Michala Hartigová, jež ve středu oslavila devětadvacáté narozeniny.

Mistryně Evropy z roku 2005 je se svým týmem v tabulce ŽBL na skvělém druhém místě se stejnou bilancí jako vedoucí USK Praha. Právě s euroligovým týmem se Hradec Králové v sobotu střetne na jeho palubovce.

Víkendová výhra nad Strakonicemi byla jubilejní desátou v řadě. Když se vaše série neustále natahovala, přály jste si dostat se na dvojcifernou hranici?
Abych za sebe řekla pravdu, tak dokud jsem si to nepřečetla v novinách, nevěděla jsem, že je tato výhra desátá. Byl to takový bonbonek. Určitě to v našich hlavách nebylo. Šly jsme zápas od zápasu k vítězství, v sobotu jsme se na jubilejní desáté nějak zvlášť nesoustředily.

V čem je váš tým silnější oproti dřívějšku?
Máme změnu na rozehrávce v podobě kvalitní hráčky Darči Mišurové. Jinak je to více méně stejné. Dalším faktorem, o kterém už někde byla zmínka, je ten, že od začátku sezony jsme po kupě. Neměly jsme žádné vyřazení hráčky třeba vinou zranění, což hraje určitě velkou roli. Měly jsme i kvalitní přípravu, v níž jsme vyhrávaly. Je to jedno s druhým.

Čím to, že se vašemu týmu letos vyhýbají zranění? Je to změnou stylu tréninku, nebo kladete větší důraz na regeneraci?
Myslím, že o trénování to moc není. Je to o momentální situaci, kdy se co stane a to nejde až tak ovlivnit.

Střelecký průměr hradeckého týmu je přes třiaosmdesát bodů na zápas, což je skvělé. Více má jen USK Praha. Je to dáno tím, že se snažíte o zrychlení hry a častější střelbu?
Řekla bych, že jsme se to takhle snažily praktikovat už i minulý rok, takže se dá říct, že jsme na to jenom navázaly.

Přesto jste několik výher vydřely až v závěru zápasů. Ukázal v těchto momentech tým, že má vnitřní sílu?
Podle mě asi ano. Začaly jsme si i více věřit. Naše hra momentálně nestojí jen na dvou třech holkách, je to kolektivní záležitost. Pokaždé se daří jiné hráčce a body jsme schopné dát úplně všechny, což nám také určitě pomáhá. Přestože se některá utkání rozhodovala až v závěrečných minutách, družstvo ukázalo svou sílu.

Přiznejte, byl některý zápas, kdy jste už pomalu ztrácela naději a říkala si, že tentokrát to asi na výhru nebude stačit?
(zasměje se) To nemůžu říct. Něco podobného možná  i někdy bylo, ale je to sport. I kdyby prohra přišla, tak si myslím, že je to jedině dobře, neboť tým to nabudí do dalších utkání. Naštěstí všechno dopadlo v náš prospěch.

V sobotu vás čeká přímý souboj o první místo na palubovce USK Praha. S jakým výsledkem budete spokojeny?
Určitě s výhrou, ale vím, že to jsou silná slova. Rozhodně bychom měly pokračovat v tom, co hrajeme. Když se bude dařit, tak budeme jedině rády.