Extrémní výkony: Kde leží limity lidského těla? Podívejte se, co člověk dokáže

V ledové vodě nádrže v Lahošti na Teplicku uplaval pod ledem osmdesát metrů. O čtyři metry tak pokořil osm let starý zápis Stiga Severinsena z Dánska. Vencl měl na sobě jen plavky a potápěčské brýle. „Věděl jsem, že na to mám. V tréninku jsem dal několikrát 75 metrů a jednou dokonce devadesát,“ říkal po zdolání světového rekordu.

Ponořit a počítat. Víc než do sedmi set

Určitě jste už někdy zkoušeli zadržet dech, ponořit se pod vodu a počítat, jak dlouho vydržíte. Existuje dokonce sportovní disciplína, která se právě tomuto věnuje. Říká se jí statická apnoe. Mezi muži drží světový rekord Srb Branko Petrović, který v roce 2014 v Dubaji vydržel pod hladinou bez šesti sekund dvanáct minut a zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů.

Mezi ženami zaznamenala nejlepší výkon v roce 2013 ruská freedriverka Natalija Molčanova. Ta vydržela podle pravidel Mezinárodní asociace pro rozvoj apnoe AIDA pod vodou bez nádechu devět minut a dvě sekundy.

Pořád na sobě pracuji a překonávám své limity, říká milovnice otužování

Také v této disciplíně najdeme výraznou českou stopu. V roce 2015 získala titul mistryně světa ve volném potápění organizace CMAS rodačka z Ludmírova na Prostějovsku Gabriela Grézlová. Její výkon má hodnotu 8:33 minuty.

Lidské tělo lze ale v tomto snadno obalamutit. Stačí určitou dobu před samotným pokusem dýchat čistý kyslík a doba, po kterou člověk vydrží pod vodou, se výrazně prodlouží. Kyslík totiž usnadní vylučování oxidu uhličitého, což natáhne dobu, než se pro tělo stane toxický. Chorvat Budimir Šobat takto po předchozí kyslíkové terapii vydržel pod vodou bez nádechu neuvěřitelných 24 minut a 11 sekund.

Dvě hodiny v sudu s ledem

Pokud máte rádi teplo, z následujících řádků vám možná přeběhne mráz po zádech. Když dáte ruku do ledových kostek, rychle vás to začne pálit. Může za to hypotermie, metabolismus a reakce kožních buněk na nenadálou změnu teploty. To vše platí u běžného člověka, nikoliv ale u Nizozemce Wima Hofa, známého také jako Iceman (Ledový muž).

Wim Hof se proslavil svou odolností na extrémní chlad a je držitelem několika světových rekordů v této oblasti. Je také autorem metody, která dostala jeho jméno. Spočívá v meditaci, dechových cvičeních a otužování a má vést ke zlepšení odolnosti vůči chladu a celkové imunity.

Paleo je životní styl, který „neošulíte“

Ledový muž vydržel například 112 minut zasypaný ledem v sudu, přičemž se uvádí, že přibližně po dvaceti minutách v ledové vodě začíná lidem selhávat srdce a základní životní funkce. Vystoupil také na vrchol Kilimandžára jenom v šortkách nebo zaběhl maraton v poušti Namib zcela bez vody. Do Guinnessovy knihy rekordů se dostal také díky nejrychleji zaběhnutému půlmaratonu bosky po sněhu a ledu. V roce 2007 ve finském Oulu zdolal více než jednadvacet kilometrů dlouhou trať za 2:16:34 hod.

Hofův rekord odolával 14 let. Letos v polovině ledna ho pokořil jednapadesátiletý otužilec a učitel duchovních nauk Josef Šálek z Vodňan. V Pelhřimově zaběhl půlmaraton za jednu hodinu a 36 minut. Oblečený byl pouze do šortek, i když teploměr ukazoval pět stupňů pod nulou. „Cítím se skvěle, zima mi není. Chodidla jsou úplně skvělý,“ podělil se o své dojmy bezprostředně po výkonu zadýchaný a spokojený rekordman.

Nejvýše a nejrychleji

Neuvěřitelný výkon předvedl Rakušan Felix Baumgartner, který v roce 2012 jako první člověk na světě skočil s padákem ze stratosféry. Heliovým balonem se nechal vynést do výšky přes 39 tisíc metrů a seskočil. Volným pádem se řítil k zemi přes čtyři minuty, přičemž překonal rychlost zvuku (cca 1170 km/h).

Moře sice solná jeskyně nenahradí, ale pomáhá podobně

Baumgartnerův rekord ovšem o dva roky později dokázal překonat tehdejší viceprezident společnosti Google Alan Eustace. V heliovém balonu vystoupal v Rosswellu v USA do výšky 41 419 metrů. Eustace visel upnutý pod balonem ve skafandru, který byl navržen tak, aby vydržel extrémně nízké teploty v řídké atmosféře, jež klesají až k minus sto stupňům Celsia, ale také vysoké teploty vznikající při volném pádu třením o atmosféru. Eustace se následně oddělil od balonu pomocí systému s rozbuškou a začal jeho sestup k zemi. Zhruba po minutě a půl volného pádu dosáhl rychlosti zvuku a nakonec padal rekordní rychlostí 1321 km/h. Celý seskok trval čtyři minuty a 27 sekund.

Rekordní ponor do hlubin

Zápis do Guinnessovy knihy rekordů si vysloužil také Egypťan Ahmad Gamal Gabr, který je držitelem hloubkového rekordu v potápění. V roce 2014 po čtyřletém usilovném tréninku se u egyptského letoviska Dahab ponořil do hloubky 332 metrů a 35 centimetrů. Pro srovnání to je zhruba stejně, jako byste na sebe postavili pět Petřínských rozhleden a o osm metrů víc, než měří Eiffelovka i s anténou na vrcholu.

Sestup trval Gabrovi dvanáct minut, návrat zpátky na hladinu skoro patnáct hodin, aby se předešlo případným zdravotním problémům. Sestup do takové hloubky je totiž pro tělo extrémní zátěží. Nebezpečný je především vysoký tlak, který se s každým metrem hloubky stále zvyšuje. Při vynořování pak hrozí především dekompresní choroba, kdy se dusík rozpuštěný v tělních tekutinách a tkáních může při příliš rychlém výstupu vlivem snižujícího se tlaku přeměnit na bublinky plynu, což může vést k selhání smyslů, paralýze až smrti.

Mráz umí léčit i zlepšit náladu

Při těchto extrémních výkonech potápěčů nelze použít ani klasické lahve plněné kyslíkem, protože kyslík se v hloubce pod 66 metrů stává kvůli vysokému tlaku jedovatým. Gabr použil při svém rekordním pokusu speciální směs plynů zvanou trimix, což je dýchací plyn skládající se z kyslíku, helia a dusíku.