Kliknutím zvětšítePodle analýz platformy Hootsuite má Facebook momentálně 2.91 miliardy registrovaných uživatelů, což je přibližně 77 % všech internetových uživatelů na světě. U teenagerů a adolescentů ovšem již ztrácí na popularitě. Ti raději dávají přednost Instagramu, který také spadá pod společnost Meta, nebo čínskému TikToku.
Facebook je momentálně nejoblíbenější ve věkové skupině mezi 35-44 lety a nejvíce uživatelů mají v Indii a Spojených státech. Stále je jednou z 10 nejbohatších společností na světě, přestože tomu v únoru na nějakou dobu nebylo. Celková hodnota společnosti Meta se odhaduje na 545 miliard dolarů (cca 12 biliónů korun) a cena jedné akcie se teď pohybuje okolo 230 dolarů (cca 5100 korun). Od začátku roku ale jejich cena klesla skoro o 34 %. Zároveň tento rok Facebook poprvé za svojí existenci zaznamenal úbytek uživatelů a sestupující tendence tak nevykazuje pouze z finančního hlediska. Jedná se o důsledek několika posledních kauz, které zarezonovaly ve společnosti a na internetu, pojďme si proto ty nejdůležitější lehce shrnout.
Kauza Facebook Papers
První pád akcií bylo možno zaznamenat v říjnu minulého roku a způsobil ho zatím největší skandál v dějinách Facebooku a všech ostatních sociálních sítí. Bývalá zaměstnankyně Frances Haugen tehdy vynesla na světlo světa řadu dokumentů dokazujících, že společnost účelově necenzurovala škodlivý nebo zavádějící obsah a že tedy upřednostňovala „zisk před uživatelem.“ Facebook vědomě mystifikoval uživatele ohledně negativního dopadu na psychiku při pravidelném užívání sociálních sítí a přes svůj algoritmus doporučoval násilný, urážlivý a jinak obskurní obsah.
Zároveň Haugen kritizovala laxní přístup k šíření dezinformací ovlivňující americké prezidentské volby v roce 2020 a šíření nenávistných příspěvků spojených s následným útokem na americký Kapitol. Haugen se nebránila ani přímím útokům na Marka Zuckerberga a následně ho také vyzvala, aby rezignoval. „Myslím si, že je nepravděpodobné, že by se společnost nějak změní, jestli zůstane výkonným ředitelem,“ řekla minulý podzim na Web Summitu v Lisabonu.
Problematika cenzury
Téma cenzury a moderování obsahu je téma, které pronásleduje společnost už hodně dlouhou dobu. Společnost je v tomto směru tak říkajíc mezi kladivem a kovadlinou, jelikož na jedné straně je na ní vyvíjen tlak na omezování škodlivého obsahu a z druhé naopak o svobodné a nijak cenzurované šíření takřka čehokoliv. I přes svůj dosah se ovšem Facebook vždy odmítal stát oficiálním „médiem“ a naopak si udržuje statut nezávislé platformy.
„Považuji nás za technologickou platformu, protože primárně zaměstnáváme lidi, kteří vytváří produkt a zajišťují služby pro někoho jiného,“ sdělil CEO Mark Zuckerberg v roce 2018 americkému kongresu během vyšetřováním jedné z mnoha předešlých kontroverzních kauz týkající se zneužití facebookových dat britskou společností Cambridge Analytica. Kdyby se totiž Facebook oficiálně stal médiem, stal by se plně zodpovědným za veškerý obsah na jeho sítích. To by prakticky znamenalo jeho konec, jelikož eventuální žalovatelnost za závadný příspěvek by přešel z uživatele na samotnou společnost.
Skutečností ovšem je, že Facebook do jisté míry svůj obsah moderuje, cenzuruje a skrz algoritmizaci různě upravuje. Server The Verge po analýze uniklých dokumentů z Facebook Papers zjistil, že Meta využívá takzvaných war-rooms sloužící k moderování obsahu v daných regionech. Nejvíce kontrolované jsou státy USA, Indie a Brazílie, nad většinou světa je ovšem podle všeho vykonáván pouze minimální dohled. Meta tak ovšem nečinní vždy vše pro to, aby na svých sociálních sítí zachovala bezpečné a nezávislé politické prostředí.
Zatímco například blokuje protivládní aktivisty ve Vietnamu, tak naopak povoloval násilný obsah v Etiopii nebo na Myanmaru, kde minulý rok v únoru došlo k vojenskému převratu. Vášnivou diskuzi v poslední době na internetu rozproudilo povolení příspěvků vybízejících k násilí na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, což je jinak proti pravidlům užívání sítě. Tato schizofrenní politika společnosti Meta staví proti sobě jak odpůrce cenzury, tak jejich zastánce a ti hledají své útočiště raději na konkurenčních a alternativních platformách.
Nevydařená sázka na metaverse
Kauzu Facebook Papers poměrně rychle snažila překrýt větší novinka. Změna názvu na Meta měla signalizovat novou éru technologické společnosti a Zuckerberg si jistě sliboval, že bude prvním průkopníkem na poli metaversu. Meta do projektu investovala přes 10 miliard dolarů (cca 220 miliard korun) a doufala, že svojí vizí krom jiného naláká také další akcionáře. To se ovšem vůbec nestalo, jelikož vyvíjený projekt Horizon Workrooms nijak zvlášť širší společnost nezaujal.
Jedním z důvodů také bylo, že pouze několik týdnů na to ohlásil Microsoft svoji 3D podobu Microsoft Teamsů, které s Workrooms vypadaly takřka identicky, ne-li dokonce o trochu lépe. Investice do metaversu může mít do budoucna jistě úspěch, každopádně v krátkodobém hledisku nesplnila svůj cíl a byla tak jedním z hlavních důvodů únorového pádu akcií.
Společnost totiž kvůli tomu ohlásila mnohem nižší čisté zisky, než akcionáři předpokládali a akcie během jediného dne spadly o neuvěřitelných 26 %. Z eventuální krátkodobé investice se totiž rázem stal běh na dlouhou trať a vzhledem k posledním kauzám přestali akcionáři Metě důvěřovat a hromadně začali své akcie prodávat.
Autor: Jan Bartošík
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
