Počasí sabnormálně vysokými teplotami a nedostatek srážek stromy oslabily. Také vsouvislosti sloňskou větrnou smrští Kyrill je na problém sdřevokazným broukem zaděláno.

„Nejvíce jsou ohroženy porosty vMoravskoslezském kraji a na jižní Moravě. Ina Hradecku je ve srovnání spředchozími lety stav horší, množství kůrovce připraveného na jarní rojení je zhruba očtvrtinu vyšší než vroce 2004, kdy hrozila kalamita obrovského rozsahu. Chceme upozornit idalší vlastníky lesů, aby si na brouka dávali pozor,“ řekl vedoucí Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán. Vlesích ve správě Lesů ČR jsou nyní kladeny pokácené zdravé stromy, které se stanou pastí na kůrovce.

Kůrovec opět hrozí

TISKOVÁ ZPRÁVA, Hradec Králové, 27. 2. 2008

Přestože podle data vkalendáři je stále ještě zima, tak lesníci již nyní začínají s preventivními opatřeními, která mají zabránit kůrovcové kalamitě. V lesích ve správě Lesů České republiky, s. p. jsou v těchto dnech kladeny takzvané lapáky – záměrně pokácené zdravé stromy, které se stanou pastí na kůrovce. První rojení kůrovce očekáváme koncem dubna až začátkem května, na horách o několik týdnů později.

Po loňské větrné kalamitě Kyrill, která jen ve státních lesích poničila (spolu sdalšími větrnými epizodami) 6,05 mil m3 dřevní hmoty, opět po čtyřech letech hrozí přemnožení kůrovců. O nebezpečí svědčí, že již loni bylo zpracováno 880 tisíc m3 kůrovcem napadených stojících stromů. Ktomuto stavu samozřejmě přispívá i počasí. „Vláhový deficit i teplotně nadnormální počasí posledních dvou let bylo pro kůrovce ideální. Stromy jsou oslabené a snáze podlehnou napadení kůrovcem.“ uvedl Ing. Ladislav Půlpán, vedoucí Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody.

Tzv. kalamitní základ, což je množství kůrovců připravených pro jarní rojení, je přibližně očtvrtinu větší, než byl vroce 2004. Tenkrát byla populace kůrovců taková, že hrozilo opakování kůrovcové kalamity zpočátku devadesátých let, kdy na vrcholu kalamity vroce 1995 bylo vcelé České republice zpracováno přibližně 2 miliony metrů krychlových kůrovcového dříví.“ dodal Půlpán. Nastaveným systémem obranných opatření se ale podařilo situaci úspěšně zvládnout a množství kůrovcového dříví snížit.

I vletošním roce proto počítáme sobrannými opatřeními vtakové výši, abychom na podzim mohli rovněž konstatovat zlepšení výchozího stavu pro rok 2009. Vtuto dobu již ve spolupráci sdodavateli prací klademe lapáky, kterých bude vrámci Lesů České republiky, s. p. položeno přibližně 200 tisíc. Před začátkem rojení budeme ještě instalovat kodchytu kůrovců lapače – těch bude okolo 40 tisíc. Současně využíváme zimního období, kdy kůrovec nelétá, kdohledávání kůrovcových stromů a jejich následné asanaci, aby bylo pro jaro kůrovců co nejméně. Obvyklý počátek rojení vnižších polohách je okolo 20. dubna (loni 13. 4.), kdy začne letos uvidíme podle počasí.

Vysvětlivky

lapák – položený kmen, zpravidla přikrytý větvemi, určený kodchytu kůrovců – metoda se úspěšně používá téměř 200 let.

lapač – umělá past určená kodchytu kůrovců za pomoci umělého feromonu – metoda se úspěšně používá od počátku 80. let minulého století

kůrovec – vtomto případě lýkožrouti schopní se kalamitně přemnožit a hubit stojící stromy a rozvracet tak stojící porosty – lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, případně lýkožrout menší a lýkožrout severský – jsou brouci o velikosti 3,5–4,5 mm žijící vlýku. Při svém žíru vytvářejí charakteristické chodby zvané požerky. Všechny druhy jsou přirozenou součástí lesních ekosystémů, cílem obrany proto není je vyhubit, ale udržovat vbezeškodném množství – tzv. základním stavu.