O technické obory není zájem a to i přesto, že jsou podle ředitelů hradeckých podniků poměrně slušně placené a hlavně – jsou k mání.

„Nemůžeme sehnat obráběče, obsluhu CNC strojů, chybějí nám ale i inženýři. Bereme si tedy zaměstnance ze zahraničí," potvrzuje Pavel Simajchl, ředitel hradeckého ZVU a.s.

„Stav na trhu není dobrý. Jsme firma, která je ryze technická a potřebujeme odborníky – strojní konstruktéry, elektroprojektanty, programátory,"  říká i Milan Saksa, ředitel hradecké firmy  NOPO Engineering. „Technická univerzita pro náš obor je až v Liberci, v Hradci bohužel technické obory chybí," dodává.

Podle  ředitele královéhradeckého úřadu práce Martina Horáka je spíš než v nedostatku škol problém v tom, že o tyto profese není zájem. „Technické vzdělání je přece jen náročnější než humanitního směru," je přesvědčený.

A právě zájem o práci, kde člověk uplatní především svou šikovnost, chtějí ve svých žácích probudit na základní škole v Bezručově ulici. „Od šesté třídy máme hodiny dílen i technicky praktické hodiny," potvrzuje František Obr, ředitel školy. Navíc chce právě spolupracovat s vedením hradeckých podniků a své žáky brát do dílen na exkurze. „My s tím vůbec nemáme problém, naopak," nebrání se Pavel Simajchl.

Zároveň však ředitel hradeckého ZVU tvrdí, že jenom exkurze žáků základních škol do výrobních hal asi řady technicky vzdělaných příliš nerozšíří. „Je to dlouhý krok. Dítě se rozhodne, že by se mu ta práce líbila, ale u nás není v tomto směru jednotná vzdělávací politika. Chybí tady v Hradci učiliště, které by vzdělávalo v klasických zámečnických oborech," dodává Pavel Simajchl.

„Získávat již proškolené lidi s praxí v oboru je velký problém. Musíme přijímat i mladé, méně zkušené pracovníky, což je pro nás časově náročné. Musejí se zaškolit a dále odborně vychovávat. A to trvá třeba pět let," naráží na další problém Milan Saksa, ředitel firmy NOPO Engineering.

Trochu jiná je situace v oblasti autoopravárenství, dopravy a stavebnictví. V Hradci v těchto oborech vychovává  mladé střední škola a odborné učiliště ve Vocelově ulici. „Spolupracujeme s řadou firem, se kterými máme dobré zkušenosti. Pokud je student aktivní, není problém, aby začal u firmy pracovat už třeba ve druhém ročníku a ta si ho za dobu studia vychová, jak potřebuje," říká Vladislav Košťál, ředitel školy. Obecně však podle něj platí jedno. Mladá generace v technických oborech zkrátka chybí. Studenti o ně nemají takový zájem jako o humanitní obory.

„Mezi žáky je pár opravdu šikovných, kteří mají o řemeslo zájem a je dobře je podporovat a třeba i díky exkurzím jim ukázat, co a kde by mohli dělat," myslí si František Obr ze školy v Bezručově ulici.

„Myslím, že se ztratila už i ta kontinuita, kdy řemeslo přecházelo z otce na syna. Stojí za pokus dostat řemesla zase do popředí. Na většině základních škol máme hodiny dílen a stojíme o ně. Záleží i na rodičích, kam své potomky nasměrují. V technických oborech je budoucnost, mladí se tam uživí," míní primátor Zdeněk Fink.   (hod, skr)

Kurz si můžete najít, úřad ho zaplatí

Ta otázka se přímo nabízí. Nemám práci a ani technické vzdělání. Volná místa jsou přitom v technických oborech. Proč se nerekvalifikovat? „Není to tak jednoduché. Kurz vás může něco naučit, ale vzdělání nenahradí. Ve zkratce – z filozofa inženýra neuděláte," říká Martin Horák, ředitel královéhradeckého úřadu práce.

Nabízíte rekvalifikační kurzy třeba pro obráběče kovů, když je po nich hlad?
Zájemce si takový kurz může najít sám kdekoliv v republice. Musíme vědět, že se uplatní, pak jsme schopni kurz uhradit.

Zaměstnají firmy takto vzdělané lidi?
To je právě otázka, jestli to budou akceptovat.

O jaké kurzy je největší zájem mezi nezaměstnanými?
Nejvíc lidí chce kurzy na počítači, řidičský průkaz na nákladní vůz a autobus, zájem je i o kadeřnice.   (hod)