Ještě letos budou všechny obce v České republice mít povinnost zavést takzvanou datovou schránku. O co jde a co přinese obcím i občanům, se Deník zeptal Petra Pavlince, vedoucího odboru informatiky krajského úřadu Kraje Vysočina.

Datové schránky. Kde se vzaly a proč budou pro obce a firmy v dohledné době povinné?
Cílem projektu bylo vyřešit problematiku elektronické komunikace s úřady. Existuje sice e-mail, elektronická podatelna nebo elektronický podpis, ale ty nebyly tolik občany využívány kvůli své složitosti, jako kupříkladu elektronický podpis, a hlavně nebyly dostatečně právně zakotveny, tudíž ani vynucovány. Datové schránky jsou státem garantovaná komunikace, a pro určité subjekty, například pro komunikaci mezi úřady, je povinná.

Můžete popsat jejich funkci a význam? Ulehčí v něčem státní správě?

Datové schránky ulehčí život občanům a podnikatelům. Do jaké míry pomůžou i veřejné správě, je otázka. Každý nový systém s sebou přináší změny, nutnost školení lidí a podobně. Myslím, že budeme schopni říct až tak za rok, jestli jsou datové schránky pomocí státní správě, já jsem přesvědčen, že tento systém v tom má vlastní potenciál.

Mohl byste sdělit termíny, odkdy budou muset mít jaké organizace schránky zřízeny?

Legislativa je v tomto relativně složitá, ale obecně platí, že všechny úřady budou mít funkční datové schránky nejpozději k 1. listopadu letošního roku. Od letošního 1. července si je úřady mohou postupně aktivovat.

Do kdy mají povinnost schránky aktivovat firmy?

Datové schránky budou automaticky zřízeny a aktivovány všem právnickým osobám, které jsou zapsané v obchodním rejstříku, do 1. listopadu. Nemají ale povinnost ji aktivně využívat. Z úřadu jsou ale firmy přes datovou schránku povinny přijímat dokumenty, nemusí je ale touto formou odesílat. Důležitá věc je, že odeslaný dokument se po deseti dnech považuje za doručený, přestože si jej jeho příjemce nepřečte.

Definitivní spuštění datových schránek se oddálilo na 1. listopad, z jakého důvodu?

Neoddálilo, pouze došlo k vytvoření přestupného období od 1. července do 1. listopadu, tak aby se úřady a firmy měly možnost se na jejich využívání připravit.

Nebyla důvodem i nedostatečná vybavenost obcí výpočetní technikou a počítačová gramotnost obsluhy?

Problém byl spíše v tom, že se velké úřady typu krajský úřad nebo ministerstvo financí musely připravit na příjem zpráv prostřednictvím datových schránek, což nelze ze dne na den. Jakmile budou úřady připraveny, bude možné spustit provoz datových schránek. Kraj Vysočina bude mít datovou schránku aktivní už od 1. září.

Co jsou zač a pro koho jsou určené datové schránky


Zpátky k obcím, nemyslíte si, že obce mohou mít se stávající technikou a obsluhou problém s využitím schránek do 1.listopadu?
Probíhají školení v obcích s rozšířenou působností, částečně i na krajském úřadě. Obce také dostaly možnost zažádat si o dotace na hardwarové vybavení, byť tato dotace není úplně ideální.

Z jakého důvodu?

Většina obcí ještě nedostala dotaci z důvodu, že ministerstvo vnitra nestíhá odbavovat žádosti. Je možné je částečně proplácet i zpětně, ale to většina obcí nechce riskovat, je to komplikovaný systém. Nicméně ta možnost o dotace zažádat byla a většina obcí jí využila.

Může si běžný občan vybírat svou datovou schránku na svém obecním úřadě?

Ano, i takovou má možnost. Nedoporučuji ale prostřednictvím datových schránek komunikovat na počítačích s veřejným připojením k internetu nebo k nimž má přístup vetší množství osob. K datovým schránkám by uživatelé měli přistupovat s opatrností, podobně jako k elektronickému bankovnictví.

Co hrozí obci nebo podnikateli, když datovou schránku nestihne zavést?

Zákon sankce nezavádí. Systém datových schránek ale bude využíván ke všem úředním procesům, které probíhají například z kraje i vůči obci nebo vůči podnikateli. Takže hrozí zmeškání termínů dle správního řádu, zmeškání různých písemností a následně sankce.

Jaké zprávy není možné přenést informačním systémem datových schránek?

Je jich minimum. Jsou to zprávy, které nejdou digitalizovat, obrovské štosy dokumentů nebo smlouvy, které ze zákona nesmí být vyhotoveny v elektronické podobě. Ale těchto typů dokumentů je minorita.

Mají datové schránky kapacitní omezení pro odesílání, podobně jako e–mail?

Kapacitní omezení pro odeslání zprávy je 10 MB.

Hackerů se systém datových schránek nemusí obávat?

Stejně jako jakýkoliv elektronický systém mohou být i datové schránky napadnuty hackery. Podle mě ale nebezpečí hrozí spíše u koncových uživatelů, než že by byl systém plošně napadnut. Hodně závisí na tom, jak se budou uživatelé schránek chovat. Zneužití může mít pro jejich oprávněného uživatele vážné právní důsledky, neoprávněná osoba může například poškodit firmu uživatele.

Funguje podobný systém i v dalších státech EU, od koho jsme model převzali? Přikazuje případně datové schránky nějaká směrnice z Bruselu?

Obecně existuje směrnice, která doporučuje členským státům rozvíjet e-goverment, to znamená mimo jiné elektronické úřadování. Podobný systém komunikace ale v EU zatím neexistuje. O něčem podobném uvažuje Německo, Rakousko provozuje podobný, ale nepovinný systém, a také má podobný systém rozpracovaný Estonsko. Model, ze kterého české datové schránky vycházely, byl rakouský vzor distribuce dokumentů, který funguje ale především v rámci vnitřku veřejné správy.

Takže jsme s datovými schránkami zatím jediní v Evropě?

Dá se říct, že v této formě jde o českou specialitu.

Datové schránky



MICHAL KOLAŘÍK