Nepříliš horliví jsou podnikatelé, kterých se týká druhá vlna EET. S registračními pokladnami musí podle zákona začít „natvrdo" pracovat od 1. března, zatím si ale na finanční úřady přišlo vyzvednout autentizační údaje k pořízení pokladny sotva dvě třetiny z nich.

„V celém Pardubickém kraji k pondělku evidujeme zatím jen něco málo přes 5000 žádostí o autentizační údaje, v našem kraji ale podniká v maloobchodě a velkoobchodě odhadem 8000 subjektů. Podíl již vyřízených žadatelů z celkového počtu podnikatelů, jichž se EET týká, je tak nižší než před první, prosincovou fází, jež se týkala hostinských," uvedla mluvčí pardubického krajského finančního úřadu Ivana Wasserbauerová.

Podotkla však, že na rozdíl od první fáze EET nyní kontroloři z berňáků už nijak shovívaví nebudou. „To už skončilo," upozornila Wasserbauerová.

O něco svědomitěji se na EET připravují podnikatelé v hradeckém kraji. Tam si do pátku vyzvedlo autentizační údaje kolem 80 procent podnikatelů.

Evidenci tržeb zatím nemusejí zahajovat například kadeřnice, které ve své provozovně prodávají vlasové přípravky, ale tento prodej činí méně než polovinu podílu na celkových tržbách.

Podobně jsou na tom i další podnikatelé s takzvanou minoritní činností.

V roce 2018 budou postupně následovat další obory podnikání. Vláda si od EET slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků. Další vlna zavádění EET zatěžuje hlavně samostatné malé obchody. V porovnání s jejich minimálními obraty jsou pro ně náklady na EET vysoké a na vesnicích se někteří budou muset vyrovnat i s technickými problémy.

Bez podpory obce by například svůj krámek v malé vesničce Úbislavice u Nové Paky zavřela Hana Křelinová. Podmínky pro drobné podnikání se podle ní stále zhoršují a EET je poslední třešinkou. „Jsou s tím spojené obrovské náklady. Ty se netýkají jen zavedení systému, ale i provozu kasy, jako tisku účtenek, plateb za internet a podobně. A to nemluvím o tom, jak to zdržuje od práce," kroutí hlavou Hana Křelinová.

Více než o podnikání jde v tomto případě o službu lidem. Tržby tu jsou minimální, třeba třicet, čtyřicet korun za den. Ale obec si obchůdek nemůže vynachválit a se zavedením EET proto Křelinové pomůže.