Změní se práva spotřebitelů po vstupu České republiky do schengenského prostoru? Někteří spotřebitelé jsou mylně přesvědčeni, že díky Schengenu budou mít ve všech zemích úplně stejná práva.

Reklamační řády se nesjednotily

Na Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) se obracejí lidé s dotazy, jak se v souvislosti se zrušením hranic změnila jejich práva. Ptají se například, jak reklamovat zboží zakoupené v Evropské unii, a dožadují se eurozáruky, tedy práva spotřebitele reklamovat ve své zemi výrobky, které koupil v jiné zemi EU.
„I když se o eurozáruce stále mluví, nic takového pořád neexistuje,“ připomíná mluvčí SOS Ivana Picková. „Celoevropsky působící výrobní společnosti, které poskytují i u nás servis pro výrobky koupené v jiné zemi Evropské unie, bychom spočítali na prstech jedné ruky,“ vysvětluje Ivana Picková.

Nákup v zahraničí je stále s rizikem

 
Mluvčí SOS také upozornila, že spotřebitelé by si před výhodným nákupem v zahraničí měli vždy uvědomit, že doma potom mohou mít problémy s reklamacemi i servisem.
I když se možnosti našich občanů po vstupu do Schengenu rozšíří ve smyslu, že cestování bude pohodlnější a tím i přeshraniční nákupy častější, na spotřebitelských právech ani formách jejich prosazování se nezmění nic. Nijak se nezjednodušuje ani reklamační řízení.
Už před vstupem České republiky do EU byla do naší legislativy začleněna celá řada evropských směrnic a množství právních ustanovení, která měla zlepšit postavení spotřebitelů. Byla zavedena dvouletá záruční doba, stanovena pravidla pro poskytování spotřebitelského úvěru nebo byly upraveny povinnosti při prodeji obuvi. Spotřebitelé navíc získali výrazná práva při prodeji přes internet a dalších prostředků komunikace na dálku nebo mimo prostory obvyklé k podnikání.

Schengen žádnou revoluci nevyvolal

Evropští spotřebitelé mají v podstatě ve svých zemích velmi podobná práva, na tom se rozšířením schengenského prostoru nic nezmění ani k horšímu, ale ani k lepšímu.
Přesto je pro spotřebitele nakupování v zahraničí zajímavé, protože je láká jiná nabídka na trhu i lepší ceny či vyšší kvalita vybraných produktů. To však nelze brát jako všeobecné pravidlo. Nákup v cizině totiž nemusí být vždycky ten nejvýhodnější, upozorňuje SOS.
Protože odstranění hranic povede k nárůstu drobných přeshraničních nákupů, snaží se SOS zlepšit a posílit spolupráci s partnerskými organizacemi v Německu, Polsku, na Slovensku a v Rakousku, působícími v příhraničních regionech. Tam mohou poskytovat pomoc spotřebitelům, která bude vycházet přímo z místních zvyklostí.
Při problémech ve státech Unie je vhodné se obrátit na specializované Evropské spotřebitelské centrum (esc@mpo.cz). Středisko spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí bezplatnou pomoc spotřebitelům při vyřizování jejich stížností na kvalitu zakoupených výrobků a služeb v členských zemích EU včetně Norska a Islandu, na chování a jednání obchodníků v těchto státech.
Centrum slouží spotřebitelům jen v tzv. přeshraničním styku, nezabývá se stížnostmi a spory českých spotřebitelů na českém trhu.
 
 

Jak reklamovat zboží zakoupené v EU?

Jaké doklady jsou třeba k reklamaci?
Je nutné předložit doklad o zakoupení výrobku či služby.
 
Kde lze vadný výrobek reklamovat?
Výrobek či službu musí reklamovat tam, kde je zakoupil. Eurozáruka neexistuje. Jsou ale výjimky, kdy některé autorizované servisy v ČR nabízejí bezplatné opravy výrobků zakoupených v zahraničí během dvou let od zakoupení. Pak je ale spolupráce prodávajícího a servisu podložena smlouvou a kupující musí seznam servisů obdržet při nákupu.
V jakém jazyce reklamaci napsat?
Není povinností prodávajícího přijmout reklamaci v cizím jazyce, pokud v tomto jazyce své zboží nenabízí. Případy, kdy obchodník odmítne reklamaci v angličtině, jsou řídké.
 
Jak dlouhá je záruční lhůta u nových výrobků?
Ve všech zemích EU, v Norsku a na Islandu prodejce ručí za veškeré vady, pokud se rozpor spotřebního zboží či služby se smlouvou projeví v době do dvou let od dodávky zboží.
 
Jak dlouhá je lhůta pro reklamaci vady u použitého zboží?
Dvouletá lhůta existuje obdobně i na použitý výrobek. Zkrácení záruční doby až na jeden rok je možné, prodávající však o tom musí kupujícího informovat. Neučiní-li tak, platí dvouletá lhůta pro reklamaci vady.
Jak je to s úhradou nutných nákladů s reklamací spojených?
Obvykle není povinností obchodníka tyto náklady hradit. V Rakousku např. záleží na tom, zdali si spotřebitel vyzvedl zboží v prodejně či mu bylo zasláno.
Dokdy musí být reklamace vyřízena?
V zemích na západ od nás není zákonem stanovena lhůta tak jako u nás (30 dnů). Platí tzv. lhůta obvyklá (4 - 6 týdnů). Zdroj: www.mpo.cz