Spalovnu (u nás) nechceme, ozývá se takřka unisono z Pardubic, Rybitví a vlastně z celých východních Čech.

Jenže odpadu na skládkách přibývá, situace se stává ekologicky neudržitelnou a alternativy, které prosazují ekologové  – recyklace a kompostování –  se nezdají samospasitelné, přestože se v Česku recykluje jen 24 % odpadů, třeba v Německu je to 60 %.

„Politici by měli usnadnit domácnostem třídění odpadu, aby stoupla recyklace," tvrdí odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček. Právě na sobotu vyšel Mezinárodní den alternativ ke spalovnám.

Podle odborníků z pražské Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) se však bez výstavby nových spaloven komunálního odpadu neobejdeme, pokud chceme snížit objem skládek, k němuž se Česko zavázalo.

Ekonomové: Ano

Na Západě to podle ekonomů z VŠE už pochopili, například ve Švýcarsku stojí několik desítek spaloven s ekologickým provozem, často v samotných centrech měst, které navíc vyrábějí elektřinu a teplo.

Ekologové sice připouštějí, že skládky jsou stále větší problém, před spalovnami však varují. „Jsou špatné řešení, protože vyluxují všechny odpadky z okolních měst a obcí, včetně recyklovatelných. Města totiž musí jejich linky zaplnit i takovým odpadem, který by v nich skončit nemusel," tvrdí Kropáček.

Podle ekonomů se nedá vytřídit zdaleka všechno, co na skládkách končí.

„I kdybychom recyklovali jako vzteklí, pořád zbude až 50 procent odpadu a s tím musí někdo nějak naložit," podotkl nedávno  Miroslav Zajíček z VŠE. Podle něj vyprodukují novoroční ohňostroje mnohonásobně víc dioxinů než spalovny za celý rok. Strach lidí ze spaloven je prý důsledkem špatné komunikace, pejorativního vnímání problematiky spaloven.

Pikantní v této souvislosti je, v jaké tichosti –  oproti letité panice kvůli spalovně v Rybitví – byla v květnu zprovozněna linka na zpracování odpadů v Prachovicích na Chrudimsku. I tady se přitom část odpadu pálí, využívá se jako alternativní palivo pro sousední cementárnu. Linka na drcení průmyslového a tříděného komunálního odpadu má kapacitu až 70 000 tun materiálu. A ještě pikantnější je, že tady nezpracovávají odpady z Pardubic či Hradce, ale dovážejí je sem z Prahy.

Když už spalovnu, tak ne u nás, za humny. I to ostatně se dá vyčíst z argumentů odpůrců spalovny v Rybitví.

Ekologové: Ne

Takových argumentů je hned osm ze třinácti, které uvádí hnutí Stop spalovně v Rybitví: blízkost zástavby, návětrná strana Pardubic, již beztak znečištěné zdejší životní prostředí a dopad na zdraví obyvatel, ceny okolních nemovitostí, špatné zkušenosti s předcházející spalovnou a hrozící zahuštění dopravy. Zbývající důvody se týkají špatných referencí a zkušeností s investorem spalovny, vadí také nevytíženost stávajících spaloven a malá možnost jejich kontroly.

Den alternativ ke spalovnám

Mezinárodní den alternativ ke spalovnám odpadů byl na 14. červenec vyhlášen v reakci na mezinárodní jednání, které probíhalo v červenci roku 2003, a následné úmluvy o omezení perzistentních organických látek, k nimž se Česko připojilo. Některé toxické látky by podle ekologů bez spaloven nemusely vůbec vznikat.