Máte raději individuální nebo kolektivní sporty? Proč?
Jednoznačně kolektivní. Pojí se s nimi totiž možnost setkání s přáteli. Hrál jsem například Hanspaulskou ligu v Praze, kde to je skoro jediný způsob jak dostat pravidelně kupu kamarádů na jedno místo, i když každý bydlí úplně v jiné části města, které jsou od sebe vzdáleny klidně hodinu cesty MHD.

Zaměstnanecká liga Deníku.Zaměstnanecká liga Deníku.Zdroj: Deník

Máte nějaký svůj osobní sportovní rekord? V jakém sportu a co?
Žádný rekord nemám a musím říct, že jsem nikdy nevyhledával a netoužil po nějakých rekordech. Jediné co by se dalo zmínit jsou týmové úspěchy. Jako že jsem třeba v mladších žácích vyhrál krajskou soutěž ve fotbale, nebo před třemi lety sedmou hanspaulskou ligu.

Komu byste dali červenou kartu a proč?
Asi, žádný rozhodčí neuděluje červené karty rád a bylo by krásné žít ve světě, ve kterém lze udělovat pouze karty žluté. Kde by se potrestaný hráč ze svých chyb poučil a hrál dál fair play. Na druhou stranu je fakt, že někdy je tento prostředek nutný a alibismus evropských politiků, kteří dávali pouze žluté karty a někdy ani to, vedl k situaci, kterou v této době prožíváme.

Můj sportovní vzor?
Můj sportovní vzor je můj dědeček, který zemřel na tenisovém kurtu. Žil sportem až do konce svého života a i když už neviděl na jedno oko a měl zničená kolena, tak si dokázal sport užívat. Hrál s hráči, kteří každý už měl nějakou tu operaci za sebou. Když soupeř zahrál míč, na který už děda prostě nedosáhl, a nebyl schopný jej odehrát, tak jen uznale pochválil soupeře jak dobrý míč zahrál. Vždy se snažil hrát nejlépe jak mohl, ale musel uměl brát ohledy na limity svoje i svého soupeře. Takhle bych chtěl ve stáří sport prožívat taky.