Míra registrované nezaměstnanost dosáhla ke konci února 6,3 procenta, to je o čtyři desetiny více než v předchozím období. Ve stejném období minulého roku byla nezaměstnanost o 2,2 procenta nižší. Ve srovnání 77 úřadů práce se náchodský okres zařadil na 17. místo a v kraji na třetí příčku s nejnižší mírou nezaměstnanosti.

V únoru se na úřad práce nově přihlásilo 715 osob, což je o 508 uchazečů o práci méně než v lednu. Podle ředitele úřadu práce Michala Pejskara tvoří největší počet nově příchozích osoby po ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele. Jde zhruba o 392 lidí. Z tohoto počtu bylo šest osob zaměstnavatelem propuštěno z organizačních důvodů, uvolněných po uplynutí sjednané doby bylo 35 a ve zkušební době 22 osob. V největší míře šlo o pomocné nekvalifikované pracovníky. Další početnou skupinu tvořili pracovníci kvalifikovaných dělnických profesí, hlavně gumárenské výroby, zpracování pryže a kovovýroby.

„Spolupráce úřadu práce se zaměstnavateli, u kterých došlo k poklesu výroby a odbytu, průběžně pokračuje. Ke stabilizaci pracovních míst je našim úřadem nabízena podpora formou zaměstnaneckých rekvalifikací. To znamená využití prostojů u zaměstnanců k jejich dalšímu vzdělávání,“ uvedl Pejskar.

Ve zvýšené míře jsou rovněž poskytovány příspěvky z programů spolufinancovaných z evropských sociálních fondů, které jsou zaměřeny na podporu rekvalifikací, poradenství, veřejně prospěšných prací a vytváření společensky účelných pracovních míst u zaměstnavatelů. „Z omezených zdrojů státního rozpočtu jsou poskytovány příspěvky k zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečů z evidence úřadu práce, o které je od počátku roku zvýšený zájem,“ doplnil ředitel Pejskar.

Oblastí s nejvyšší mírou nezaměstnaností, která činí 8,8 procenta, je tradičně Broumovsko. Následuje Teplicko s mírou 8,4 procenta.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti ze všech 78 obcí okresu zaznamenalo 41 z nich. Naopak relativní snížení nezaměstnanosti bylo u 20 obcí. U dalších 17 obcí nedošlo oproti minulému měsíci k žádné změně.

Nejhorší situace je v Hynčicích, kde nemá práci 12,90 procenta obyvatel. V tomto černém žebříčku následují Martínkovice s 11,33, Šonov s 11,33 a ve Velký Třebešov s 11,17 procenta nezaměstnaných.

Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti – 0,56 procenta – vykázaly obce Bukovice, v Říkově je 1,32, ve Velkých Petrovicích 2,26 a ve Žďárkách 2,27 procenta nezaměstnaných.

Na jedno volné pracovní místo v současnosti připadá v okrese Náchod 8,1 uchazeče o zaměstnání. Na Broumovsku je to 23 uchazeče o zaměstnání. Hodnota za celou republiku činí 6,6 uchazeče na jedno volné místo.

Nezaměstnanost na Jičínsku

Nezaměstnanost na okres Jičín se v lednu vyšplhala na 6,8 %, což představuje 2949 uchazečů o zaměstnání. V únoru došlo k dalšímu nárůstu na 7,5 %, což je 3232 evidovaných uchazečů.

Bohužel současně docházelo k dalšímu poklesu nabídky volných pracovních míst, koncem února to bylo 130 volných pracovních míst, k dnešnímu dni je to již pouhých 90 míst. , Největší nabídka je v profesích číšník – servírka, kuchař a zedník.

Jiří Rada ž jičínského úřadu práce dále uvádí: „Informace od zaměstnavatelů máme takové, že propouštění většího rozsahu se v nejbližší době neočekává, vše se však bude odvíjet od toho, kolik zakázek se jim pro následující období podaří získat. Značná část zaměstnavatelů využívá tzv. paragrafu 209, kdy po určitou dobu v důsledku snížení zakázek dojde k omezení týdenní pracovní doby a zaměstnancům je poskytována náhrada mzdy.

Jen na základě rozhodnutí vydaných úřadem práce, týkajících se pouze zaměstnavatelů, u kterých nejsou odborové organizace, je náhrada ve výši 60% mzdy poskytována téměř 500 pracovníků­.“

Zaměstnavatelé na Rychnovsku se ptají, co je částečná nezaměstnanost?

Z údajů o nezaměstnanosti za únor 2009 je zřejmé, že tak jak se vyvíjí celková hospodářská situace v celé republice, má to dopad i na náš region. „V této souvislosti se na nás proto stále více obracejí zaměstnavatelé s dotazy ohledně tzv. částečné nezaměstnanosti,“ uvedla vedoucí pracovnice trhu práce na rychnovském Úřadu práce Hana Kasperová a pokračovala.

Zaměstnavatelé v těchto případech postupují dle ustanovení § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zde o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost).

„Zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace, má pak v těchto případech právo podat návrh, aby úřad práce rozhodl na základě podkladů zaměstnavatele o tom, zda jsou dány důvody pro poskytování náhrady mzdy v nižší částce. Jestliže úřad práce o existenci důvodů částečné nezaměstnanosti rozhodne, přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí, nejdéle však po dobu 1 roku. Úřad práce v této věci rozhoduje ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu,“ vysvětlila.

Z podkladů návrhu musí vyplývat konkrétní důvod částečné nezaměstnanosti (odůvodnění nečekaného snížení odbytu), kolika zaměstnanců se částečná nezaměstnanost dotkne, profesní skladba těchto zaměstnanců a období po které bude poskytována náhrada mzdy v nižší částce. Zaměstnavatel dále doloží doklady, z nichž vyplývají důvody částečné nezaměstnanosti (např. pokles zakázek, porovnání se stejným obdobím předchozího roku apod.) a předloží čestné prohlášení, že u něho nepůsobí odborová organizace.

Samozřejmě v zájmu úřadu práce je nestěžovat již tak složitou situaci zaměstnavatelů a rozhodnout bezodkladně. Z toho důvodu je třeba k žádosti doložit co nejpřesnější podklady pro rozhodnutí, a to hned při podání žádosti.

V případě jakýchkoli dotazů v této záležitosti se můžete obracet na oddělení trhu práce Úřadu práce v Rychnově nad Kněžnou. Kontaktní osobou je Ing. Hana Kasperová, tel.: 950 159 324, e-mail: hana.kasperova@rk.mpsv.cz.