Dveře opravny obuvi na Masarykově třídě v Ústí nad Labem se s příchodem jara netrhnou. Do provozovny Dagmar Uhlířové teď chodí okolo padesáti zákazníků týdně. „Když se mění počasí, přichází čas na opravy zimní obuvi nebo naopak příprava věcí na teplejší období,“ líčí Uhlířová.

Její opravna obuvi, ale také brašnářských výrobků nebo drobné galanterie je jednou z mála, která v Ústeckém kraji funguje jako podnik s dlouhou tradicí. „Řemeslo jsem převzala, u nás máme obuvnictví v rodině. V Česku je to v podstatě už mrtvý obor, a tak jak starší obuvníci odcházejí do penze, nás už mnoho nezbývá,“ vysvětluje.

Kromě zákazníků, kteří chodí do ústecké provozovny, směřují k Uhlířové na opravu i věci z dalších sběrných míst. „Máme pobočky v Litoměřicích, Lovosicích a Děčíně. A samozřejmě nám chodí i boty v zásilkách v krabicích, třeba až z Rumburku,“ popisuje. A zákazníků stále přibývá.

Uhlířová bere do ruky kabelku, na níž jsou vidět známé iniciály oblíbené dražší značky. Právě dražší kousky botníku či šatníku končí v její opravně velmi často. „Bohužel dnes už značka není rovnítko i pro kvalitu. I dražší výrobci šetří na materiálech, ceny ale rostou. Pokud je pořizovací cena pět, osm a více tisíc, určitě takový kousek nevyhodíte, ale hledáte způsob, jak ho opravit,“ přibližuje motivaci zákazníků.

| Video: Youtube

Oprava nekvalitní původní koženky a její náhrada kvalitní kůží vyjde na zlomek pořizovací ceny. Podobné je to i s dětskými aktovkami, kdy z kusu po starším sourozenci může oprava vytržených uší nebo hřbetů udělat fungující doplněk pro prvňáčka. Vysoká pořizovací cena je i důvodem, proč Uhlířová stále častěji vyřizuje zakázky ze sportovních klubů – opravy hokejového vybavení, volejbalových sítí nebo rybářských potřeb.

close Česko za babku info Zdroj: Deník zoom_in Česko za babku Česko za babku

Průvodce Deníku, jak se v roce 2023 nezbláznit z velkého zdražování. Kde se dá ušetřit a nebude to lidi bolet. Jak změnit některé návyky a nesnížit si životní úroveň. Od jídla přes domov k zábavě až třeba po dovolenou.

Levnému importu konkurují jen specialisté

Česká republika je podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) už více než dvacet let čistým dovozcem oděvů a obuvi, schodek obchodu se navíc vlivem nízkých cen prohlubuje. Podle statistiků je ale tuzemský obuvnický průmysl schopný exportu, zejména kvůli své specializaci.

„Došlo k posílení specializace výroby, například v oblastech outdoorového oblečení, pracovních oděvů a obuvi, zdravotní či dětské obuvi. Klíčovou roli převzaly malé a střední firmy, často rodinné podniky. V nich mají převahu firmy s tuzemskými vlastníky, které vytvářejí zhruba tři čtvrtiny hrubé přidané hodnoty všech podniků z oboru,“ přibližuje Jiří Kamenický z kanceláře předsedy ČSÚ.

Přesto se obuvnictví, jak samotná výroba, tak provozovny zaměřené na opravy výrobků, neustále perou o zachování obživy. Během roku jim rychle narostly náklady, a to nejen v oblasti energií, ale také materiálů. Uhlířová ukazuje na poličku, na které jsou vyskládané kovové plechovky. „Například lepidla šla nahoru o třicet procent. Krize spojená s válkou na Ukrajině také zdražila třeba kovové zipy, které jsou absolutně nedostatkové zboží. Levnější plastové alternativy z Číny nejsou tak kvalitní jako evropská produkce, mají slabší jezdce,“ poznamenává Uhlířová.

Před nákupy levného zboží, kde kvantita převažuje nad kvalitou, obuvnice varuje. „Umělé materiály rychle puchří a opravy mnohokrát už ani nejsou možné, protože se vám to sype pod rukama. Oproti tomu s kůží se pracuje úplně jinak, dá se opravit leccos. Mám i zákaznice, které už dávno překročily osmdesát let a nosí mi boty, které si kupovaly jako mladé. A stále je možné je opravovat,“ dodává Dagmar Uhlířová.