Ptačí chřipka, která se v Česku objevila začátkem roku, pronikla i na Královéhradecko, a to do chovu kachen firmy Perena v Chlumci nad Cidlinou. Utraceno má být 40 tisíc zvířat.

Viry ptačí chřipky, k nimž patří i kmen H5N8, se snadno přenáší mezi ptáky jako je kur domácí, krůty, vodní drůbež, pernatá zvěř, exotičtí ptáci a volně žijící ptactvo. Infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva nebo vody kontaminované trusem infikovaných opeřenců.

Přenášet nebezpečný vir mohou divoké kachny, které hnízdí nejen na rybnících, ale také na řekách a potocích.

Ptačí chřipka

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 – 2 dnů. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.

Rodinná farma Nový Dvůr na Jičínsku se už dvacet let zabývá chovem krůt a výrobou a prodejem krůtího masa a výrobků z něj.

Jde o uzavřený chov, kterého by se ptačí chřipka neměla dotknout. „Opatření jako dezinfekce obuvi, rohoží, vstup do haly v ochranném obleku jsou u nás ustálená,“ říká Iva Kořínková, spolumajitelka farmy, která ročně odchová 10 tisíc krůt.

S lockdownem mají problém i tady, ohrožuje podnikání. Na vykrmené krůty vázne odbyt. „Krůty překrmujeme co to jde, jsou to pro nás velké ekonomické ztráty,“ nastiňuje Iva Kořínková současné problémy v chovu.

„Trneme hrůzou, abychom to přežili,“ říká k výskytu ptačí nákazy na nedalekém Novobydžovsku ředitelka podniku MAVE Soběraz na Jičínsku Milena Koudelková. Podnik se specializuje na produkci vajec i odchov kuřic a chov nosných slepic. I tady dlouhodobě dodržují ochranná opatření jako jsou desinfekční rohože, zaměstnanci používají ochranné pomůcky, zakázány jsou návštěvy v chovech a prodej drůbeže.

Veterinární lékař Václav Knap z Nové Paky nabádá k obezřetnosti i drobnochovatele drůbeže, do jejichž chovů mohou nemoc zavléci zejména volně žijící vodní ptáci.

Jako první příznaky nakažlivého onemocnění uvádí malátnost, slepice přestanou žrát, snášet, nepijí. „Jsou přisedlé, mají načepýřené peří a velice rychle hynou,“ popisuje veterinář příznaky nemoci.

Úhyn drůbeže či nález uhynulých volně žijících vodních ptáků by měli lidé nahlásit veterinářům, případně policii nebo hasičům. Podezřelé uhynulé kusy putují do národní referenční laboratoře ve Státním veterinárním ústavu Praha, kde vzorky vyšetří a nákazu s určitostí potvrdí nebo vyloučí.

„Je důležité, aby zejména nyní měli chovatelé uzavřené chovy a hlavně aby drůbež krmili a napájeli pod přístřeškem, aby nepřišla do styku s volně žijícími ptáky, protože právě ti jsou největším zdrojem nákazy. Nemá smysl to podceňovat,“ radí veterinář chovatelům. Pokud tito vetřelci kontaminují krmítka nebo pítka, virus se velice rychle přenese. „Je nutné držet drůbež zavřenou, aby nepřišla do styku s těmito přenašeči,“ zdůrazňuje Václav Knap.

Přenašeči jsou především kachny, husy, volavky a labutě. Lidé by se neměli obávat, nemoc není přenosná na člověka. S uhynulými zvířaty by měli ale manipulovat v rukavicích.

„Hlavně ať se lidé v současné době vyhnou návštěvám chovů,“ varuje veterinář.

„Máme u domu potok a na něm žijí kachny celoročně. Občas se přiživují u našich slepic, ty teď kvůli ptačí chřipce raději krmím v kurníku,“ říká pan Josef z Libáňska, který by nerad o své slípky přišel.

Mimořádná opatření

Státní veterinární správa vydala už v únoru mimořádní veterinární opatření, v nichž se například zakazují přemísťování nebo prodej živé drůbeže chovatelům, zakazují se trhy s drůbeží a ostatním ptactvem, výstavy, přehlídky, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže i soutěže poštovních holubů.

Preventivní opatření

Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky do chovu, je chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků.