Nové vedení Pardubického kraje vytáhlo na bývalou krajskou vládu ODS – po kontroverzní rekonstrukci bývalé pardubické reálky – dalšího kostlivce ve skříni.

Je jím finančně nákladná a podle náměstka hejtmana Jana Tichého nesmyslná rekonstrukce Domova mládeže ve Vysokém Mýtě.

Přestavba už doposud vyšla daňové poplatníky na 52 milionů korun a bude stát dalších 62 milionů, přitom pro ni v rozpočtu na loňský i letošní rok nezbyla ani koruna. Kapacity navíc budou podle Tichého zcela nevyužité, středoškoláků ubývá a už nyní se pohodlně vejdou do vedlejšího objektu domova mládeže. Do dvou a třílůžkových internátních pokojů v opravovaném objektu se přitom vejde jen 78 dětí.

„V takovém případě vychází cena za lůžko na 1,47 milionu korun, což je s ohledem na stávající ceny bytů ve Vysokém Mýtě zcela nesmyslná částka. Za ni tu lze pořídit i cihlový byt 3 + 1. Ten, kdo rozhodl o této přestavbě, se musel buď zbláznit, nebo ztratil zdravý rozum,“ rozohnil se včera Tichý při prohlídce staveniště.

Podle bývalého vedení kraje však Tichý míchá hrušky s jablky. „Rekonstrukce historické budovy není sama o sobě nikdy jednoduchá. A není pravdivý předpoklad dalšího poklesu počtu dětí, s ubytovacími kapacitami se počítalo i pro širší veřejnost. Objekt už pro ubytování dětí nevyhovoval ani z hygienického hlediska, bydlelo tu až šest dětí na pokoji,“ brání se bývalá krajská radní pro školství Marie Málková.

Podle Tichého se však měl kraj zachovat úplně jinak: budovu radši prodat a ubytovací kapacity soustředit do hlavní budovy internátu. To by znamenalo dát výpověď z nájmu zdejší podnikatelské škole. „Už tehdy bylo jasné, že tolik lůžek nebude potřeba,“ dodal Tichý.

Ředitel domova Jiří Podroužek ale ve svých soudech tak radikální rozhodně není. „Zpočátku byly obě budovy plné, pokles nastal až v posledních letech,“ uvedl.

„Stavět na zelené louce je pochopitelně daleko ekonomičtější, ale budova byla potřeba opravit,“ přidal se šéf stavební firmy, která má rekonstrukci na starost, Ludvík Műnster.

Náklady výrazně narostly o speciální ekologickou technologii zateplení a rekuperaci tepla, aby se původně historická budova stala energeticky pasivní stavbou. Podle vedení kraje je však taková investice takřka nenávratná.

Kraj nyní, stejně jako nedávno u reálky, přemýšlí, co si se započatou rekonstrukcí dál počít a jak ji zlevnit.