Solární sen a dobrý byznys se rázem proměnil v noční můru

Solární elektrárny mohly být u nás výhodný byznys. Jenže vláda, respektive zákonodárci z České republiky nastavili zkraje příliš výhodné podmínky.

Nejspíš, aby se podařilo alespoň zčásti vyhovět kvótám Evropské unie o energiích z obnovitelných zdrojů. Návratnost investicí byla poměrně rychlá, a tak chtěl každý, kdo měl přebytečné peníze, vydělat.

„Se svou elektrárnou spadám do kategorie do 30 kW, takže se na mě nevztahuje srážková daň a také mi zůstala původní výkupní cena, která je obohacena o každoroční valorizaci ve výši dvou procent,“ prozradil hradecký majitel malé fotovoltaické elektrárny František Touše. Česká vláda snížila republikově výkupní cenu solární elektřiny pro elektrárny o výkonu nad 30 kW a nakonec uvalila na solární podnikání vysokou, šestadvaceti procentní daň. Avšak český člověk je člověk mazaný a chytrý, takže solární elektrárny s velkým výkonem uvažují o prodeji svých firem zahraničním investorům. Důvod je prostý: soud na domácí půdě se státem by prohráli. Ale když firmu prodají do rukou zahraničního investora, tak ještě vydělají a stát mezinárodní spor za porušení dohody u arbitráže třeba prohraje.

Takový scénář se týká firem, které vyrábějí elektřinu v megawattech. Nejvíce na problematiku opět doplatí drobní živnostníci, kteří si nabrali mnohamilionové úvěry a navýšení daně ze strany státu jim posune a naruší splátkový kalendář, nebudou schopni splácet požadované měsíční splátky, jejich elektrárny skončí po exekucích v rukou státu. „Obecně řečeno, je to nekorektní zásah české vlády. Retroaktivita je v podnikání nepřijatelná. Někteří podnikatelé jsou nyní na nule a jiní si musí brát další úvěry. Stát si z ČEZ udělal daňového výběrčího, který nakonec pobere i podniky zkrachovalých podnikatelů. Řada zahraničních firem zjistila, že současný stav je dobrý byznys, protože mají velkou možnost vysoudit na českém státu náhrady škod,“ uvedl Boris Kudláček, předseda sdružení MEERRA, zabývající se úsporami energie.

I firmy, které zajišťovaly subdodávky pro fotovoltaiku na úpravy zákona těžce doplatily, protože jejich podnikání rázem ztratilo cenu. „Naše firma realizovala malé solární systémy na rodinných domech, následně skončilo uvolnění kapacity k síti. Pro letošní rok samozřejmě žádné zakázky nemáme, i když lidé volají neustále, zda se situace s uvolňováním kapacity nezměnila. Ke krokům státu není snadné se vyjadřovat, ale situace je moc špatná,“ přiblížila Jitka Hladíková, ředitelka hradecké firmy Avarisa.

ČTĚTE TAKÉ:
GLOSA: Kšeft století v rukou mocných zákonodárců