Pro takové stromky je už pozdě na nějaký zásah. To ale neznamená, že bychom měli zbytek stromků ponechat na pospas sněhu, větru, dešti, ale také zvířatům.

Pomohou hrábě, lepší je motouz

Jednoduché to mají zahrádkáři, kteří mají své stromky přímo u svého obydlí. Stačí, když hráběmi, smetákem nebo jen dlouhou tyčí setřesou sníh z korun stromů. Pokud na to zapomenou, tak se koruna stromů s větvemi obalenými sněhem snadno rozlomí.

Ale ne vždy lze okamžitě zasáhnout – člověk může spát v době, kdy se na jehličí vzácného stromu lepí ten nejnebezpečnější mokrý sníh, nebo je chalupa s ohroženými stromy na kilometry vzdálena.

Pokud jsme tak neučinili, tak je nejvyšší čas se o stromy postarat, ať je máme blízko nebo daleko.

Stačí málo – větve jen stáhneme motouzem ke kmeni, aby se sníh mezi ně nedostal. Tak zaručíme, že i bez pravidelného setřásání přežije jehličnan zimu ve zdraví.

Škůdci okoušou kůru

Především blízko lesa nebo u větších polních celků číhá na stromky daleko nebezpečnější škůdce, než je sníh. Tím jsou hlavně zajíci a srnčí zvěř. Těm v zimě nadmíru chutná kůra ovocných a okrasných stromů včetně jehličnanů.

Proti jejich zubům se můžeme účinně bránit:

- kmen ovineme jutou, králičím pletivem nebo speciálními obaly z umělé hmoty z prodejny potřeb pro zahrádkáře,

- velmi účinným prostředkem je také speciální postřik chránící nejen kmínek mladého stromku, ale také větve – přípravek zvěři neškodí, pouze jim nechutná, a proto se ošetřeným stromkům vyhýbají.