Firma ji postavila na zelené louce a na celkovou investici ve výši 420 miliónů korun přispěla 95 miliony EU. Ovšem za podmínky, že nový provoz bude šetrný k životnímu prostředí a bude splňovat nejpřísnější normy…

„Do té investice jsme šli v určité době s pečlivou kalkulací návratnosti, ovšem hned po uvedení do provozu jsme začali doplácet na tzv. zelenou energii. Není to jen 900 tisíc v nové slévárně, ale máme další provozy, v Přelouči a ve Frýdlantu nad Ostravicí. Náš měsíční účet jen za  zelenou energií tak činí 1 642 000 korun," tvrdí jednatel a spolumajitel firmy Stanislav Ulm.

Jeho slova potvrzuje výkonný ředitel Svazu sléváren České republiky Josef Hlavinka. „Zelená energie ubírá našim slévárnám celou jednu třetinu ze zisku. Ročně to představuje zhruba 450 milionů, které slévárny zaplatí navíc za špatně nastavené dotace především na solární energii," říká Hlavinka. Svaz sléváren sdružuje 125 podniků s celkovým počtem 
18 000 zaměstnanců a ročním obratem kolem 30 miliard korun. Přibližně 450 milióny české slévárny dotují zelenou energii, a protože tato částka ubírá ze zisku, ubírá i státu na daních a odtéká mnohdy neznámým subjektům provozujícím solární parky.

„Nyní se hodně mluví o problémech s útlumem těžby na dole Paskov, ale dotace zelené energie ohrožují v našem oboru také stovky pracovních míst, nehledě na to, že v sousedních státech, hlavně v Německu a Polsku mají dotace zelené energie postavené jinak a my přestáváme být konkurenceschopní. A to nemluvím o konkurenci z Asie, kde ekologie a zelená energie jsou dodnes neznámými pojmy," argumentuje Ulm. Podle jeho slov vlna bankrotů a propouštění už slévárenství postihla.

„Samozřejmě je to problém, zvyšování nákladů a pokles zakázek ne všichni ustojí. Výrobu ukončily ČKD České Budějovice nebo Elitex Týniště nad Orlicí. Pravda je i to, že v sousedním Německu jdou úplně jinou cestou. Podniky mohou dosáhnout na příspěvky z velkých ekologických tavících procesů, pak je dotace zelené energie tolik nedecimují," potvrzuje Hlavinka.

Slévárna společnosti Kasi patří s kapacitou 22 tisíc tun odlitků ročně  k nejmodernějším v Evropě.  Výrobní program tvoří z valné většiny prvky pro kanalizace. Díky vlastnímu vývoji a moderní technologii je schopna dodávat například i malé série kanalizačních poklopů od 200 do 500 kusů. Na poklopy poskytuje dlouhodobou záruku a vyváží je do zemí EU, Ruska, Polska, na Ukrajinu a na Balkán. Další rozvojové plány firma kvůli nepříznivým podmínkám na tuzemském trhu přenáší do zahraničí. V roce 2014 uvede do plného provozu betonárku v Běloruském Kričevu, kterou postavila nákladem 6 milionů dolarů a bude v ní vyrábět armatury, železobetonové panely a kanalizační program.  Závod vytvoří kolem 60 nových pracovních příležitostí. V České republice firma zaměstnává 250 lidí.   (ak)