Po práci ještě pravidelně chodí pomáhat na dětskou kliniku. Ale dělá to velmi ráda. Před rokem se zapojila do hnutí občanského poradenského střediska Dobrovolníci ve fakultní nemocnici.

„Staráme se tady v odpoledních hodinách o děti. Pomáháme tak zdravotním setřičkám, ale hlavně malým pacientům. Tato práce je vlastně soucítění – vžít se do situace dítěte, kterému se v nemocnici stýská po rodičích, je mu smutno a k tomu všemu ho trápí i samotná nemoc,“ říká Cepková. Vypráví, že hlavním posláním je zpříjemnit dětem pobyt v nemocnici, aby zapomněly na stesk i nemoc.

„Snažím se jim přinášet radost. Vyprávím si s nimi, hraji různé hry a mnohdy přijde ke slovu i kytara a písničky,“ popisuje. Je zřejmé, že Ivona Cepková má dobrou duši a s dětmi to umí. Pro práci s nimi je přímo zrozená. „Nejvíc mě vždycky přirostou k srdci děti, jež jsou v nemocnici nejdéle,“ dodává. K některým tíhne tak, že se s nimi a jejich rodinou stýká i když nemocnici opustí. „Takovým je třeba Zdeněk Dvořák z Plotišť, který tady ležel v nemocnici v oni v květnu dost dlouho. S ním i jeho rodinou se navštěvujeme,“ uzavírá Ivona Cepková.