Rok 2021 je v mnoha ohledech přelomový. Pro Evropskou unii odstartuje nový sedmiletý rozpočtový rámec, pro Královéhradecký kraj zároveň začíná období nové rozvojové strategie. Dokument z roku 2019 stanovuje pět strategických priorit, na které se chce kraj do budoucna zaměřit.

Vedle „konkurenceschopného regionu“ a „zdravé, stabilní a soudržné společnosti“ jde také o „efektivní infrastrukturu a dostupnost“, „kvalitní a čisté životní prostředí“ a „vyvážený rozvoj a správu území“.

Za obecnými vizemi se skrývají konkrétní plány a nástroje. Jedním z nich jsou meziregionální a přeshraniční programy, do kterých putují peníze z evropských fondů. Podle Romana Klímy z odboru regionálního rozvoje, grantů a dotací na krajském úřadě je nejvyužívanějším z nich česko-polský přeshraniční program.

„Zde byla realizována velká řada projektů, které určitě měly zásadní vliv na rozvoj zejména příhraniční oblasti kraje. I nadále je na čem stavět,“ řekl na listopadové online debatě pořádané serverem EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Další meziregionální či nadnárodní programy jsou podle Klímy spíše v pozadí, přitom by se skrze ně daly realizovat velmi zajímavé investice, které by pomohly naplnit strategické priority kraje.

Na nové období a čerpání evropských prostředků se připravují i regionální aktéři, například patnáctka královéhradeckých místních akčních skupin. Předsedkyně jejich krajské sítě Jana Kuthanová zmínila, že v současné době se čeká na vytvoření operačních programů, na které pak skupiny navážou svými akčními plány.

Pozor na přetížené lokality

Mezi strategickými prioritami se objevuje i bod s názvem „rozvinutý a využívaný potenciál cestovního ruchu“. Problémy měl kraj už před koronavirovou krizí například v tom, že klesal podíl zahraničních návštěvníků, kteří by se zdrželi déle než jeden den. Průměrný počet přenocování všech návštěvníků pak stagnoval.

Martina Pásková z Katedry rekreologie a cestovního ruchu na Univerzitě Hradec Králové nicméně upozornila, že záměrem by nemělo být maximalizovat cestovní ruch, ale zkvalitnit život místních obyvatel. Právě na to by se podle ní mělo myslet při rozdělování prostředků.

„Důležité je sledovat, jak jsou podporována místní odvětví, místní podnikatelé. Nesmí se vytvářet samostatný svět, tzv. globalturismus zaměřený na hotely, které v kraji ani nedaní a nakupují suroviny odjinud. Měli bychom se zaměřit na aktivity, které jsou nejdůležitější pro místní komunitu,“ řekla Pásková s tím, že v tomto ohledu vidí v krajské strategii velké rezervy.

Další problém představuje podle strategie přetíženost některých míst, jako jsou Sněžka a skalní města, a naopak nevyužitý potenciál jiných lokalit.

Ředitelka Geoparku Český ráj Blanka Nedvědická poznamenala, že se s kolegy snaží propagovat geologické lokality mimo oblasti, které jsou turisticky přetížené, jako například Prachovské skály.

„V době covidové narážíme na nedostatečnou infrastrukturu, kdy do Českého ráje plynuly davy turistů z celé republiky, bohužel kapacita není nafukovací,“ podotkla Nedvědická s tím, že s obcemi, kraji nebo s Lesy ČR jednají o rozšíření kapacit, peněz ale patrně nebude dostatek.

Město Vrchlabí podle svého místostarosty Michala Vávry přetížení v Krkonoších vnímá, jedná se však o problém lokálního charakteru a záležitost pouze některých „špičkových“ období. Potenciál pro nárůst počtu turistů tak podle svých slov vidí, a to ideálně v okruhu 10 až 20 kilometrů okolo nejvytíženějších lokalit. Konkrétně ve Vrchlabí by podle něj nevadilo, kdyby se počet turistů zdvojnásobil.

Investice do rozvoje cestovního ruchu by tak uvítal i do budoucna. „Samozřejmě nejsem takový optimista, abych řekl, že se cestovní ruch dá rozvinout rovnoměrně po celém kraji,“ dodal Vávra.

Prostor pro evropské peníze

Podpora cestovního ruchu má své místo i ve zmíněných přeshraničních programech. Roman Klíma vyjmenoval řadu oblastí, kam by mohly peníze směřovat i do budoucna. Konkrétně v česko-polském programu dostanou prostor například opravy památek, podpora tradic a řemesel nebo výstavba turistické infrastruktury.

„Velmi důležitá je propagace, jedná se o součást každého projektu. Vznikl obrovský počet tištěných materiálů, trend jsou samozřejmě sociální sítě,“ doplnil Klíma.

Nové období je zároveň příležitostí podívat se na to, kde se při realizaci projektů objevují praktické problémy. Martina Pásková poukázala, že pro žadatele o dotace je často složité projekt administrativně zvládnout, někdy představuje nepřekonatelnou překážku nutnost finanční spoluúčasti. Právě s těmito výzvami by žadatelům podle ní mohlo pomoct Centrum cestovního ruchu, což je krajský koordinátor.

Ředitel centra Lukáš Voltr uvedl, že monitoring dotačních programů už funguje, a jeho organizace bude navazovat úzkou spolupráci s destinačními společnostmi i obcemi, aby jim u projektů asistovala. Pomoc s kofinancováním podle nějak také byla v plánu, zatím však není jistá. „Pokud by možnost tam byla, tak rádi pomůžeme, víme, že doba je složitá,“ dodal Voltr.

Pomoct s rozvojem cestovního ruchu v kraji můžou podle Jany Kuthanové i místní akční skupiny, které území kraje velmi dobře znají a spolupracují s místními subjekty.

Autor: Ondřej Plevák