Královéhradeckému kraji se čerpání peněz z fondů Evropské unie daří.

„Nejvíce je to vidět na stavu silnic nebo na míře zateplení budovách škol a dalších institucí,“ říká Ivana Kudrnáčová, vedoucí Odboru regionálního rozvoje, grantů a dotací Královéhradeckého kraje.

Z evropských peněz se opravují také kulturní objekty, například Gayerovy kasárny, ve kterých má své zázemí Muzeum východních Čech. Finance z EU podpoří přístavbu, opravu interiéru i exteriéru budovy, modernizaci depozitářů a vybudování bezbariérového vstupu. V kasárnách by také měly být nově zřízeny restaurátorské dílny, badatelské zázemí a prostory pro veřejnost. Práce na modernizaci kasáren začaly loni na podzim a dokončeny by měly být v roce 2021, tedy podle původních plánů.

„V tuto chvíli nadále počítáme s tím, že se začneme vracet v průběhu léta 2021, zřejmě od června či července. Přesné datum sice existuje, ale víte, jak je to se stavbami,“ vysvětluje ředitel muzea Petr Grulich.

Náklady na rekonstrukci se vyšplhají na více než 300 milionů korun. Zhruba 211 milionů by přitom měla pokrýt dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) financovaný právě z evropských zdrojů.

Gayerovy kasárny však rozhodně nejsou jediným kulturním objektem, který se díky evropským fondům dočká potřebné rekonstrukce. Cílem je vytvořit v srdci Hradci Králové moderní muzejní kampus, jehož součástí budou nejen Gayerovy kasárny, ale také Vrbenského kasárny.

„Mysl muzejníků už teď zaměstnává sousední identický objekt Vrbenského kasáren. Ten od počátku 90. let chátral ve vlastnictví armády. Brzo bude převeden z majetku města do majetku kraje, resp. Muzea východních Čech. Proto budeme v rámci nového programového období evropských projektů usilovat o jeho rekonstrukci,“ dodává ředitel muzea Grulich s tím, že náklady projektu by se mohly pohybovat okolo půl miliardy korun.

„Usilujeme, aby šlo o strategický projekt, tedy jakousi vlajkovou loď územní investice EU v hradecko-pardubické aglomeraci. Což je velmi ambiciózní cíl,“ doplňuje Grulich. Takzvané integrované územní investice (ITI), mezi které by se projekt mohl zařadit, mají pomoci s rozvojem celého území, jejich pozitivní dopad by tedy měli pocítit nejen obyvatelé Hradce Králové, ale celé aglomerace.

„Rekonstrukce se dočká také jediná národní kulturní památky v majetku Královéhradeckého kraje, tedy pevnost Dobrošov. Předpokládané náklady jsou více než 100 milionů korun, z více než 60 milionů pokryje evropská dotace,“ jmenuje další projekt Kudrnáčová z krajského úřadu.

Na opravách pohraniční pevnosti se začalo pracovat již loni v létě, přes zimu ale musely být práce kvůli ochraně netopýrů žijících v objektu pozastaveny. Projekt by měl být dokončen až na podzim roku 2021, pak by se mohl opět otevřít návštěvníkům.

„Bez evropských peněz by se kraj do takto velkých projektů nemohl pustit,“ podotýká vedoucí odboru.

Modernizace školního statku

Kudrnáčová pak vyzdvihla také projekty v oblasti vzdělávání. „Spolupracujeme s univerzitami a snažíme se v Královéhradeckém kraji vytvořit atraktivní prostředí pro mladé lidi,“ zmiňuje Kudrnáčová. Mezi investičními projekty uvádí například modernizaci školního statku v Hořicích, kde se před dvěma lety otevřel nový kravín, dojírna a učebna.

Zapadnout by však neměly ani tzv. měkké projekty, které sice nejsou na první pohled vidět, mohou ale mít velice pozitivní dopad na životy místních lidí. Královéhradecký kraj stál například za projektem „Do praxe bez bariér“, který se zaměřil na zvýšení zaměstnanosti absolventů, včetně těch handicapovaných.  

Nové rozpočtové období začíná

S rokem 2021 začíná nové rozpočtové období Evropské unie a s ním i nové nastavení evropských fondů. „Prioritní zaměření bude jiné než v současném období. Je to nastavené tak, abychom se mohli stát rovnocenným partnerem v rámci EU,“ podotýká Kudrnáčová. Mezi nové evropské priority bude patřit ochrana životního prostředí, digitalizace, věda a výzkum.

„Královéhradecký kraj se na to poctivě připravoval. Mapujeme celý region a shromažďujeme informace o projektech,“ vysvětluje vedoucí odboru. Prioritou pak budou kromě ochrany životního prostředí či vědy také investice do sociálních služeb, zdravotnictví a silniční infrastruktury.

Přestože čerpání evropských dotací je často spojováno s náročnou administrativou, s každým novým programovacím obdobím se situace podle Kudrnáčové lepší. Kraj je také při vyřizování dotací čím dál zkušenější.

Autor: Aneta Zachová