1. Vyrovnané první kolo
Před čtrnácti dny Andrej Babiš na tiskové konferenci uvedl, že dosáhl „famózního“ výsledku. Měl pravdu. Necelých 35 procent a rozdíl pouhých 23 tisíc hlasů oproti vítěznému Petru Pavlovi byl úspěch. Překvapivý.
Hnutí ANO ve sněmovních volbách jako celek takových čísel zdaleka nedosáhlo. Odrazový můstek byl tedy pro Babiše poměrně slušný. I díky tomu, že kampaň před prvním kolem byla umírněná. Babiš se neúčastnil debat, takže k žádnému přímému střetu s jeho největším rivalem nedošlo.
Šéf hnutí ANO oslovoval své tradiční příznivce, zatímco Pavel se o ně musel dělit s Danuší Nerudovou a Pavlem Fischerem. Hra byla otevřená, byť sociologové upozorňovali, že Miloš Zeman naposledy postoupil do finále jako jasný vítěz, tudíž měl našlápnuto víc než tentokrát Pavel.
2. Sázka na strach
V takto rozehrané partii bylo extrémně důležité, jaké trumfy oba kandidáti vytáhnou do posledních dvou týdnů kampaně. Andrej Babiš vsadil na strach. Nevybíravě na svého rivala zaútočil na prvním brífinku. Zemi oblepil billboardy, v nichž tvrdil, že nezavleče zemi do války, protože je diplomat, ne voják. Neboli že Petr Pavel by to udělal. Fatální chyba.
Nízkost toho sdělení byla natolik očividná, že byla dokonce pod úrovní lidí, kteří jinak patří k zaslepeným Babišovým fanouškům a odpůrcům vlády Petra Fialy, jež podpořila Pavla. Vlna odporu se přelila všemi médii i sociálními sítěmi.
Babišova mantra o míru nezafungovala. Jeho vize mírového summitu v Praze působila spíš směšně a amatérsky. Navíc Pavel v debatách dokázal vysvětlit, že jako generál a velitel Vojenského výboru NATO se vždy snažil o jednání a dohodu. I s ruským generálem Gerasimovem po anexi Krymu.
Volební štáb Andreje Babiše během druhého kola prezidentských voleb
3. Voliči přišli
Tým Andreje Babiše chtěl dosáhnout toho, aby k urnám přišlo co nejméně voličů, respektive aby nedorazili lidé, kteří v prvním kole dali hlas neúspěšným kandidátům. To se nepodařilo. Volební účast byla ještě vyšší než před dvěma týdny, v historii přímé volby dokonce rekordní.
Občané na Babišovy apely nedali. Svou aktivní přítomností u uren chtěli dát najevo mimo jiné i to, co si myslí o dryáčnickém expremiérově stylu, který obyvatelstvo rozeštvává, ačkoli on sám mluví o spojování a zakopávání příkopů. V době, která je zatížena inflací, energetickou krizí a válkou na dohled, lidé přirozeně tíhnou k osobnosti, jež nabízí klid a řád.
Pavlova strategie vykreslující Babiše jako chaotického a prolhaného politika, jenž myslí především na sebe, zabrala. Napomohly tomu i televizní a internetové debaty, v nichž Babiš nikdy nevynikal. Tentokrát to ovšem bylo o to viditelnější, oč byl Pavel věcnější, uvěřitelnější a výstižnější.
4. Autentický Pavel
Před pěti lety Jiří Drahoš prohrál nejen proto, že s Milošem Zemanem, který bez skrupulí vsadil na strašení migranty, prohrál televizní duely. Odešel poražen i z toho důvodu, že nepůsobil přirozeně. Někdo výstižně uvedl, že kvůli Drahošovi by nikdo do ulic nešel.
Petr Pavel se za poslední měsíce proměnil z úsečného a nemluvného vojáka bez emocí v lídra, který nabízí naději, důstojnost a respekt. Plná náměstí v Ústí nad Labem či Ostravě byla signálem zlomu. Špičkový Pavlův tým neměnil jeho náturu, ale dokázal z ní vytáhnout to nejlepší a nejchytlavější pro masy. Chlapec z komunistické rodiny, který se rozhodl pro vojenskou kariéru v socialistickém státě, se dokázal poučit a postavit na stranu dobra. Uspěl v české armádě i na nejvyšší mezinárodní úrovni.
Prodat takový příběh byla výzva. Podařilo se. Pavlovi nakonec fandila kompletní „pražská kavárna“ včetně umělců pronásledovaných minulým režimem. Pro lidi, kteří se dokázali s předlistopadovou minulostí rozejít a poctivě už 33 let pracují pro demokracii, může být Pavlovo zvolení osvobozením uvězněného ducha a rozhřešením pro jejich svědomí.
Petr Pavel dorazil do volebního štábu, 28. ledna 2023, Praha.
5. Zemanův stín
Andrej Babiš a jeho marketéři hrubě podcenili nepřízeň lidí směrem k jeho protektorovi Miloši Zemanovi. Dosluhující prezident končí jako negativní postava české novodobé historie. Obklopen odpudivými postavami Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře je vnímán jako ostuda prezidentského úřadu. Velká část jeho voličů lituje, že mu kdy dala hlas.
Bývalému horlivému příteli Vladimira Putina, který se proměnil v jeho největšího odpůrce. Zeman zkrátka už není dobrá značka a Babišovi jeho podpora notně uškodila. Nepoměrně víc než Pavlovi to, že ho soupeř vykresloval jako vládního kandidáta.
Lidé si dokázali spočítat, že exkomunista Pavel není bůhvíjaký miláček ODS, TOP 09 nebo KDU-ČSL. Dobře chápali, že pro tyto strany je jen lepší variantou než lídr opozice Babiš. Prezident musí s vládou kooperovat a každému muselo být zřejmé, že tuto misi zvládne lépe Pavel.
6. Budoucnost. Konec éry?
Vítězství Petra Pavla přivítali světoví státníci, ukrajinský a francouzský prezident. Slovenská hlava státu Zuzana Čaputová mu přijela poblahopřát osobně. Slavili jeho vyložení fanoušci i vlažní příznivci. Najednou jako by naprostá většina obyvatelstva pochopila, že právě Petr Pavel bude civilním, vstřícným, chápajícím a noblesním reprezentantem státu, na něhož budou moci být pyšní. A ne-li, rozhodně se za něj nebudou stydět.
Atmosféra v jeho „štábu“ neměla daleko k havlovskému étosu a víře, že pravda a láska mohou zvítězit nad lží a nenávistí.
Andrej Babiš čestně uznal porážku a ihned dodal, že pro něj nic nekončí. Už zbrojí na sněmovní volby v roce 2025. K souboji vyzve nejenom vládní strany, ale také Okamurovu SPD, s níž se během kampaně definitivně rozkmotřil.
Otázka zní, zda profesor politologie Petr Fiala neměl pravdu, když naznačil, že sobotní výsledek prezidentské volby může být začátkem konce Babišovy éry. Jako by naznal, že přes tíhu současnosti lidé nehledají východisko v temnotě a špíně. Že chtějí jít dál a dát důvěru někomu, kdo je provede tunelem až ke světlu na jeho konci. Bez lží, slepých uliček a falešných vzdušných zámků.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
