„Musím bohužel s lítostí konstatovat, že nežijeme v právním státě. Předložil jsem Ústavnímu soudu dva nezávislé, jasné a nevyvratitelné důkazy, že zamítnutí mé kandidatury je v rozporu s ústavou,“ uvedl Janeček. Za flagrantní věc považuje vyjádření soudu, podle kterého není jeho úkolem přepočítávat hlasy. Janeček tvrdí, že po matematické stránce byl výpočet platných hlasů provedený ministerstvem vnitra a poté Nejvyšším správním soudem (NSS) nesprávný a měl být platným kandidátem.

Ministerstvo vnitra Janečka k volbám nezaregistrovalo kvůli nedostatku uznaných občanských podporovatelů. První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, případné druhé kolo o 14 dní později, kandidátů je devět. Vnitro Janečkovi část občanských podporovatelů neuznalo při kontrole údajů, kterou ministerstvu ukládá zákon. NSS pak sice některé podpisy vrátil do hry, ale přesto se Janeček těsně nedostal přes zákonnou hranici 50 tisíc uznaných podporovatelů.

Měl jsem dost podpisů, abych prošel, tvrdí Janeček

Ústavní soudci už podle soudce zpravodaje Vladimíra Sládečka neměli důvod cokoliv měnit. Podle Janečka je jasné, že byl špatně použit zákon a ministerstvo vnitra odvedlo mizernou práci. „Byla tam vysoká chybovost, nepopírám, že tam byly chyby, ale bylo tam dost podpisů, abych prošel,“ uvedl Janeček v České televizi.

Na dotaz, zda bude o funkci prezidenta usilovat za pět let, kdyby se měly konat další volby hlavy státu, Janeček řekl, že si to nemyslí. Uvedl, že společnosti chtěl jako prezident donést inspiraci v kritické době. „Ta doba je teď, nemyslím si, že by byla otevřena za pět let,“ uvedl.

Soudce Josef Baxa
Nerudová i Pavel chtějí v čele Ústavního soudu Josefa Baxu

ÚS konstatoval, že „ústavní stížnost téměř postrádá ústavněprávní argumentaci, na kterou by měl a mohl reagovat“. Janeček podle soudu jen zmiňoval či parafrázoval určitá ustanovení Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod, aniž specifikoval, čím konkrétně mělo dojít k porušení ústavně zaručených práv.

Smyslem ústavní stížnosti bylo podle Janečka především upozornit na nespravedlivý systém počítání hlasů a na špatný zákon o prezidentských volbách, který je zapotřebí změnit. "Jde o princip, jde o budoucí prezidentské volby, o spravedlivost největšího svátku demokracie v naší zemi, jimž prezidentské volby zajisté jsou. Jde o samotnou podstatu právního státu," soudí Janeček. Za nadějné považuje, že díky jeho odvolání Ústavní soud konstatoval, že stávající systém přepočítávání hlasů je špatný.

Podle ústavního právníka Ondřeje Preusse bylo odmítnutí ústavní stížnosti Janečka očekávatelné. V komentáři pro ČTK napsal, že Janečkovými argumenty už se velmi zevrubně zabýval NSS a část jeho soudců dokonce nechtěla věcně ani jeho původní stížnost přezkoumávat. „Je nicméně pravdou, že kritika současného nastavení registrace kandidátů je velmi silná a i soudci nepřímo volají po úpravě pravidel. Inspiraci bychom mohli skutečně hledat v rakouské úpravě, jak doporučoval i sám Karel Janeček, kde je vyžadováno toliko 6000 podpisů, zato však ověřených,“ míní Preuss. Dodal, že takové ověření v současnosti nabízí například elektronická identita občana, kterou užívá stále více lidí.

Podnikatel Karel Janeček hovoří s novináři poté, co odevzdal na ministerstvu vnitra v Praze petiční archy a přihlásil se ke kandidatuře na prezidenta, 8. listopadu 2022
Janeček se nevzdává. Kvůli registraci k volbám se obrátil na Ústavní soud

Na hraně ústavnosti je podle Preusse to, že ministerstvo vnitra podle podústavních pravidel přezkoumává podpisy jen u vzorků a zbytek „dopočítává". I z těchto důvodů by doporučoval zákon upravit.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. NSS vrátil do hry také podnikatele Karla Diviše, kterého chybně vyškrtlo vnitro, naopak vyřadil prezidentku České asociace povinných Denisu Rohanovou. Také ona se obrátila na ÚS, o její stížnosti zatím není rozhodnuto.

U Rohanové problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto „natáhnout“ svůj politický vliv daleko za konec mandátu.