„Na některé spotřebitele mohou působit informace o ptačí chřipce negativně. Je to záležitost lidské psychiky. Všichni dnes vědí, že přímé nebezpečí pro lidi je minimální a že virus se při dobrém tepelném zpracování i u nemocných zvířat úplně zlikviduje,“ uvádí Kroutil. „Přesto zájem spotřebitelů o drůběží maso s každou podobnou zprávou klesá. Zatím však nedokážeme škody nějak číselně vyjádřit,“ vysvětluje ředitel. Ptačí chřipka podlamuje také exportní schopnosti drůbežářů. „Je jasné, že za hranicemi nesledují výskyt podle okresů. Pro zahraničního odběratele je prostě ČR napadeno ptačí chřipkou, a to je špatný signál pro obchod,“ dodává Kroutil.

Na pozoru se mají i jednotliví drůbežáři. Fotografa Chrudimského deníku nevpustili s odkazem na bezpečnostní opatření do areálu chrudimské drůbežárny VEMA. Jak je vidět, neberou tu nebezpečí na lehkou váhu. K situaci se vyjádřil i Antonín Dalecký, ředitel Zemědělské akciové společnosti Vysočina. Firma se zabývá výkrmem kuřat i krůt. „Produkci krůt pomalu opouštíme. Chov se nevyplácel. Nyní jich vyprodukujeme asi deset tisíc ročně, dříve to bývalo až padesát tisíc,“ popisuje situaci na trhu Dalecký.

Dodávky vykrmených brojlerů mají drůbežáři z Vysočiny nasmlouvané dlouhodobě. „Zatím je všechno v pořádku, odběratelé maso chtějí. I my ale máme z ptačí chřipky obavy. Vždyť vykrmujeme v jednom turnusu asi 35 tisíc brojlerů,“ říká Dalecký. Chovatelé pozorují zdravotní stav zvířat pravidelně. Úhyny se pohybují v obvyklých mezích a zpravidla nedosahují ani tří procent. Haly s drůbeží jsou zabezpečené proti průniku ptactva, do objektů má přístup pouze chovatel a zootechnik. I ti musejí cestou do areálu přecházet přes rohože napuštěné dezinfekční látkou. „K úhynům docházelo také v minulosti. Nikdo ale nezkoumal, na co zvířata pošla. Teď je situace jiná, ale to je s ohledem na zdraví lidí jen dobře,“ uzavírá Dalecký.