„Zatím neexistuje důkaz, že drůbež na Orlickoústecku nakazili ptáci z volné přírody,“ říká tajemník České společnosti ornitologické Lukáš Viktora. „Pátrat by se mělo po původu krmiva a drůbeže samotné,“ dodává. Ochránci zvířat vidí chybu v nevyhovujících podmínkách ve velkochovech. „Drůbež je trvale vystavena stresu,“ tvrdí Martin Hyťha ze sdružení Děti Země.

Veterináři však nesouhlasí. „Podmínky pro velkochovy se výrazně zpřísnily. Majitelé sami mají zájem, aby zvířata byla v dobrém stavu,“ říká mluvčí veterinární správy Josef Duben. Preventivní podávání antibiotik už je podle něho také minulostí.

Jak se může šířit ptačí virus?

Nepřímý přenos lidmi. Při pohybu lidí nebo dopravních prostředků mezi velkochovy mohlo dojít k přenosu viru třeba na podrážce boty. Velmi pravděpodobné.

Podestýlka. V prvním případě ptačí chřipky v obci Tisová toto nebezpečí existovalo. V Noříně nikoliv, protože brojleři podestýlku nemají.

Krmivo. Je skladováno ve velkém a nelze zamezit jeho kontaminaci hlodavci.

Volně žijící ptáci. Ornitologové to vylučují, haly ve velkochovech jsou uzavřené. Šlo by patrně o náhodu.

Stresový faktor. Zvířata jsou ve velkochovech vystavena velmi stresujícím podmínkám, které oslabují imunitní systém

Léčba antibiotiky. Časté užívání snižuje vlastní odolnost proti infekci.