Již v dopoledních hodinách navštívil modrý obyvatel planety nejmenší děti v mateřské škole, aby jim předal prosbu k záchraně jeho planety. Děti tak měly možnost seznámit se a ve večerních hodinách, kdy akce probíhala, se již modrého tvora nebály.

Cesta po planetě Pandora začínala pro děti jednoduchými úkoly, za které získávaly neviditelná razítka na ruce – prohodit svítící míč svítící obručí, složit neviditelné puzzle či projít pod osvětlenou sítí.

Jedním z nejoblíbenějších úkolů v první části cesty bylo vylovit rybu z jezírka. Živou rybu se nikomu ulovit nepodařilo, a tak se děti musely spokojit s umělými.

Dalším úkolem bylo projít noční džunglí, vyhnout se vysokým květům a překročit ty nízké. Úkol znesnadňovala občasná mlha.

Předposledním úkolem bylo projít látkovým obrázkovým labyrintem a posledním přejít květinovou lávku. Ta byla pro děti jedním z nejnáročnějších úkolů. Při přechodu nestabilní lávky jim nad hlavou poletovaly medúzy a pod nohama se jim rozsvěcovaly květiny. Všechny tyto podněty zaměstnávaly děti natolik, že většina potřebovala pomoc od strážce lávky.

Po splnění posledního úkolu stačilo dojít pod Strom duchů, kde čekal modrý obyvatel planety. Za odvahu udělil každému zářící amulet. A když se sešlo více amuletů a spojila se jejich síla (děti se chytily za ruce), stalo se něco zvláštního. Ze stromu se spustilo mnoho zářících bublin. Každá chycená bublina v letu znamenala pro děti jedno splněné přání. Nakonec modrý obyvatel planety poděkoval za pomoc při záchraně jeho planety a rozloučil se s nimi.

Akce byla pro organizátory poměrně náročná. Nejen její příprava, ale i samotné „dozorování" nad průběhem v mimořádně chladném počasí bylo zkouškou odolnosti pro všechny.

Děkujeme všem učitelům, pomocníkům i rodičům, kteří se na uskutečnění této akce podíleli.

Martin Jílek, Lubomír Douděra