Maminka se starala o dvě děti, jejich otec však zemřel, když bylo Václavovi pět let.

Po smrti otce se rodina přestěhovala do Kostelce nad Orlicí, kde Václav docházel do reálného gymnázia. To se však již přiblížila těžká léta druhé světové války, která měla tvrdý dopad jak na státy, tak jednotlivce. Jeho studia byla násilně přerušena 14. srpna 1944, kdy všichni chlapci septimy byli odvedeni k útvaru Technische Nothilfe a nasazeni v Praze, Německém Brodu a Humpolci. Odtud však odvážně 20. dubna 1945 zběhl a skrýval se u rodičů spolužáka v Lukavici u Žamberka – za to mohli být odsouzeni k smrti jak on, tak i jeho ochranitelé.

Dostudoval později

Naštěstí přišly dny osvobození a konec nenáviděné války. Václav Cífka působil při zabezpečování majetku pro obnovenou ČSR. Od 15. května do 15. září on i jeho spolužáci ukončili středoškolská studia a odmaturovali. Od zimního semestru 1945/1946 se stal posluchačem Ústavu pro vzdělání středoškolských profesorů tělesné výchovy při Univerzitě Karlově v Praze a od letního semestru i posluchačem zeměpisu Přírodovědecké fakulty. Na studia si přivydělával pomocnými pracemi ve stavebnictví.

Studia úspěšně ukončil roku 1950 získáním aprobace pro výuku na středních školách. 1. září jej KNV v Hradci Králové určil k výuce na gymnáziu Dr. Zd. Nejedlého v Dobrušce. Tam však vyučoval jediný měsíc, protože ještě musel vykonat dvouletou vojenskou službu. Po jejím ukončení se vrátil na dobrušské gymnázium, kde působil do srpna 1962.

Tělocvik a zeměpis

Roku 1952 se Václav Cífka oženil s Olgou Gutlebenovou a přestěhoval se do domu rodičů nevěsty v Rybářské ulici, kde bydlí dosud. Během působení na gymnáziu dojížděl do Dobrušky denně vlakem či na malé motorce Pionýr. Již tehdy byl hodně angažován na úseku tělovýchovy, zastával řadu funkcí v ČSTV. Právě v té době učil zeměpis a tělovýchovu.

Všichni jsme obdivovali jeho atletickou postavu, znalosti a didaktické schopnosti přenášet vztah k těmto předmětům na studenty. Jeho zeměpisné a tělovýchovné hodiny měly úžasný řád, měl přirozenou autoritu, byl velmi obětavý. Čtyřikrát v týdnu dával tělocvičnu po vyučování na vlastní riziko k dispozici studentům, aby tam hráli hry či prováděli nácvik dovedností. On jen občas z dálky otevřenými dveřmi kontroloval řádné chování a běda, kdyby tomu tak nebylo. Někteří ze studentů pak po jeho vzoru studovali na vysokých školách také zeměpis či tělocvik a nemívali žádné těžkosti.

Doc. Václav Cífka na Univerzitě Hradec Králové v prosinci roku 2015.Sportovec i trenér

Roku 1962 byl po konkurzu přijat jako odborný asistent na Pedagogický institut (fakultu) v Hradci Králové na oddělení geografie. V roce 1980 po chybném zrušení výuky geografie přešel na Katedru pedagogiky a psychologie, kde řídil a organizoval pedagogickou praxi posluchačů na středních školách. Roku 1974 úspěšně obhájil kandidátskou disertační práci (CSc.), o rok později rigorózní práci (RNDr.) a roku 1982 byl jmenován docentem. Na fakultě působil v řadě komisí děkana, napsal řadu skript a odborných prací.

Byl vždy velmi aktivní ve sportu i ve společenských organizacích. Již v letech 1932 – 1939 byl členem Sokola, v roce 1938 cvičil na X. všesokolském sletu v Praze. Město Kostelec nad Orlicí reprezentoval v šesti sportovních odvětvích: v kopané (1941 – 48), v ledním hokeji (1943 – 44), v atletice (1942 – 48), v české házené (1945 – 47), v košíkové (1943 – 62, v letech 1952 – 62 byl hrajícím trenérem) a v odbíjené (1943 – 48 a 1963 – 83, kdy byl současně hrajícím trenérem). Jeho trenérská činnost se týkala hlavně atletiky, kde byl trenérem plných 40 let. V letech 1971 – 91 byl vedoucím atletického kroužku při Základní škole v Kostelci nad Orlicí – náměstí, v letech 1992 až 2011 byl trenérem atletického oddílu Sokola Kostelec. Jeho svěřenkyně, například mladší žákyně, se v Poháru Čs. rozhlasu v roce 1978 umístily na 1. příčce v ČSR a roku 1981 na 1. místě v ČSSR. Více než 40 let (1971 – 2014) byl jednatelem Okresního výboru atletiky při ČSTV v Rychnově nad Kněžnou. Byl instruktorem cvičitelů, nacvičoval se žáky spartakiádní skladby.

Mnoho ocenění

Ve volném čase, měl-li nějaký, sbírá známky, dosud je jednatelem Klubu českých filatelistů v Kostelci nad Orlicí. O prázdninách hodně cestoval jak po tuzemsku, tak i do zahraničí, kde navštívil 22 evropských zemí. Poznatky z toho uměl předávat studentům, jeho hodiny zeměpisu pak bývaly ještě větším zážitkem. Je nositelem Zlatého odznaku Čs. geografické společnosti, i ÚV Československé tělovýchovy mu udělil velké množství vyznamenání. Dvakrát byl vyhodnocen jako nejlepší dobrovolný trenér atletiky Východočeského kraje.

Sportovci a studenti docenta Cífky dodnes vzpomínají na jeho nezištnou obětavou práci, se kterou je přivedl též k lásce k tělovýchově a cestování.

Pane docente, přejeme Vám pevné zdraví, abychom Vám mohli za deset let poblahopřát ke stovce příkladně prožitých let!

Čestmír Brandejs