„Král Vladislav svatbu držal. Kdež jemu žádaná nevěsta dne 29. září do města Budína přivezena byla, kterou také dne 6. října 1502 v stav manželský řádně pojal,“ píše Bohuslav Hasensteinský z Lobkovic.

Ve svých zápisech jako očitý svědek, pokračuje: „Bezpochyby k svatebnímu veselí krále Vladislava byly podávány syrečky hradecké, do Budína odeslané.“

Proč král Vladislav požadoval na svatbě právě syrečky hradecké?

Při dřívějších návštěvách Hradce Králové takový pokrm okusil, zachutnal mu a proto si jej nechal do Budína poslat. „Což mnohým směšné bylo a žertovné se zdálo, ale zvažte, ačkoliv byl sprostější pokrm předků našich, prospěšný k zachování života byl, dočítáme se v zápisech.“

Pětačtyřicetiletý Vladislav se ženil s o trochu starší Annou z Foix, francouzskou princeznou. Její portrét nalezneme na nástěnné malbě Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta v Praze. Anna krále Vladislava milovala a pečovala o něho. Porodila mu roku 1503 dceru Annu a roku 1506 syna Ludvíka.

Vladislav byl hodnocen jako slabý panovník. Připadla mu přezdívka „král Dobře“. Na všechno totiž odpovídal: „Dobře, dobře“. Vládl v Čechách neobyčejně dlouho.

V patnácti začal, v šedesáti skončil. Po smrti Jiřího Poděbradského nastoupil na trůn. Zvolen 27. května 1471.

K jeho přednostem patřila schopnost vytrvale hledat kompromis. Zemřel 13. března 1516.

A „sejrky králohradecké“ jako dar až do Budína dovezené? Hradecký kronikář František Švenda napsal: „Tvarůžky králohradecké, které z pouhého kozího mléka v tvaroh sýřeného se zadělávají a v čtvernohé homolky na pekáče vsazené skrze přikrytí plechem a na nějž žhavým uhlím povrchně škraloupem zčervenalé, takové králohradecké tvarůžky (neb mimo okolnosti tohoto města a vesnic k němu patřících, málokde jinde toho způsobu kozí homolky připékati užívají), takový zvlášť čerstvě pečený sejra milovníkům, s domácím chlebem při trunku dobrého piva, libý, chutný pokrm jsou, od nepamětných časův v sprostnosti staročeské – punčích, sulcech a dortech nevědících zvlášť času letního k svačině neb i k vyplnění večeře s zachováním dobrého zdraví uvedené a užívané, které i většího stavu osobám, jichžto v Hradci jsou okusili i do vzdálenosti přislané neposlední dar po dnešní den bývají.“

A k přání dobré chuti ještě jedno doplnění, sýry hradecké jmenovaly se také „maldříky“.

JIŘÍ MALINA