Většina továren a dalších výrobních, provozních či skladovacích objektů, vybudovaných u nás za „zlatých" časů průmyslu zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století, je dnes buď zanechána svému osudu, nebo v lepším případě slouží něčemu jinému než tomu, k čemu byly postaveny.

Jak naložit s objekty, které jsou v mnoha případech jedinečnými památkami na dobu svého vzniku a své slávy, dnes trápí málokoho. Zbourat barokní kostel jen proto, že překáží stavbě supermarketu, si dneska nedovolí ani ten nejdrzejší developer, odstřelit ze stejného důvodu krásný, více než sto let starý cihlový tovární komín, je ovšem možné. Dokonce v přímém přenosu, jak jsme se nedávno přesvědčili v reportáži ČT z Rychnova nad Kněžnou.

Na tom, že stavebně historické památky je třeba chránit, se snad shodnout dokážeme, složitější už je shodnout se na tom, co za takovou památku považovat.

Projekt chce zmapovat republiku

To se samozřejmě týká především průmyslových staveb, a právě proto vznikl projekt 
s poněkud barokním, leč všeříkajícím názvem Industriální topografie České republiky – nové využití průmyslového dědictví jako součásti národní a kulturní identity. Jeho cílem je postupně, kraj po kraji, zmapovat průmyslové a technické stavby v celé naší republice a seznámit s nimi odbornou i laickou veřejnost.

Prvním výsledkem zmíněného projektu je postupně vycházející řada knižních monografií věnovaných tématu průmyslové architektury. Po Ústeckém a Karlovarském kraji v ní loni na podzim vyšla publikace věnovaná kraji Pardubickému a nyní je na světě  Industriální topografie Královéhradeckého kraje.

V našem kraji je objektů nejvíce

Jde o nejobsažnější studii ze všech vydaných – na 350 stranách představuje více než pět stovek průmyslových či 
s průmyslem souvisejících objektů, které zahrnují více než 750 staveb. Kromě továrních objektů, často rozsáhlých areálů strojírenských, chemických či textilních továren, jsou zde zahrnuty i objekty v kraji rozšířeného průmyslu potravinářského, jako třeba cukrovary, pivovary a sladovny, mlýny a další.

Nechybí stavby dopravní, najdeme zde například 38 nádraží, 6 tunelů a více než čtyři desítky železničních a silničních mostů a lávek, a protože ozdobou Královéhradeckého kraje jsou Krkonoše, i dvě lanovky. Specialitou v jiných krajích zřídka vídanou je hned 5 fortifikačních objektů vybudovaných jako součást vojenského opevnění republiky před 2. světovou válkou.

Publikace je prioritně určená odborníkům – stavařům, památkářům, pracovníkům obecních samospráv, investorům a dalším, kterým může pomoci pochopit industriální památky jako nedílnou součást kulturního dědictví člověka, která si zaslouží naší úcty a ochrany.

Objevte industriální turistiku

Poslouží ale i nejširší veřejnosti, třeba jako vskutku netradiční turistický průvodce. Kdo se s touhle knihou v rukách vydá na cestu krajinou, uvidí ji jinak, než dosud.

Nabízí se tu celá řada tématických putování. Co takhle podívat se na všech deset 
v kraji dochovaných věžových vodojemů nebo třináct vodních elektráren, anebo – a to už je výzva pro zdatné turisty – zkusit obejít všech čtyřiapadesát dnes bohužel většinou nefunkčních pivovarů?

Knihu Industriální topografie Královéhradecký kraj vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT). K dostání je ve vybraných knihkupectvích a v kanceláři ČKAIT 
v Hradci Králové, Jižní 870/2.

Jiří Linhart