Za 12 dnů chlapci a dívky nachodili 111 horských kilometrů a po celou dobu si vedli Prázdninové zápisky z mých cest, ve kterých popisovali výlety, zážitky a kreslili obrázky.

Krakonoš nám ukázal vlídnou tvář, vypráví děti z hradeckého diagnostického ústavu.„Dopoledne jsme šli procházkou po Křížové cestě, která vede na Starou horu z Temného dolu. Na konci stála kaplička. Byla tam i studánka, kolem ní byly různé věci, které tam někdo přinesl jako dar, mohl se tam hodit i penízek pro štěstí. Voda z ní má kouzelnou moc, protože uzdravila chlapečka z nedaleké chalupy. Odpoledne jsme šli Zeleným dolem na Jelení louky, kde se sportovalo. Celkem jsme ušli 11 kilometrů,“ napsala Kristýna do svého deníčku a Marcel hned ukazuje svůj, kde píše: „ Tak jsme zjistili, že Krkonoším vládne a hlídá je Krakonoš. Dnes jsme se vydali na celodenní výlet na Sněžku, šli jsme kolem Slezského domu, Výrovky a Richtrových bud, kde jsme si pohráli na dětském hřišti.“

Děti si vyšláply nejen na známá místa jako Sněžku, Růžohorky, Černou horu či Výrovku, ale objevovaly také kouty vzdálenější od turistického ruchu - hrádek Aichelburg, Modré kameny, naučné stezky v Černém Dole aj. Krakonoš je na cestách překvapil nejenom krásným počasím, ale také lanovkou, bazénem či lezením po lanech.

„Děti byly z pobytu v Krkonoších nadšeny. Celý tábor pro ně byl jedním velkým zážitkem, na kterém se značnou měrou podíleli i lidé z Krkonoš, bez nich by nebyla možná Krakonošova překvapení,“ neskrývá vděčnost a spokojenost vedoucí vychovatelka Iva Zikešová.

Dobří lidé ještě nevymřeli

„V dnešní hektické době je ochota a lidský přístup stále vzácnějším jevem, přesto se v Krkonoších našli lidé s dobrým srdcem, kteří nám vyšli vstříc a podpořili naše děti. Lanovky na Medvědín, Portášky, Sněžku, Černou horu, Hnědý vrch, lanové centrum v Jánských lázních, bazén v hotelu Energetik, Veselý výlet v Temném Dole, rozhledna na Černé hoře, vynikající polévka na Luční boudě, kde nám pan Šimůnek opět zajistil místa, čaj na Děčínské boudě, tatranky na Boudě Klínovce, pomoc při parkování v Peci pod Sněžkou od pana Horáka. Těm všem patří vroucí díky. Jsem ráda, že v Krakonošově království převládla dobrosrdečnost. Některé děti byly na horách poprvé a naposledy v životě, především díky horalům budou mít na co vzpomínat,“ zakončuje vedoucí vychovatelka Zikešová.