„Bylo to pěkné a veselé loučení se sněhem,“ pochvaloval si sobotní rej masek na lyžích jeden z organizátorů Stanislav Jirásek. Zatímco okolí teplické sjezdovky už je sněhuprosté a stráně čekají na sílu slunečních paprsků, aby se zazelenaly, tak sjezdovka je stále pěkně bílá díky umělému sněhu, kterého se letos tepličtí lyžaři užili dost.

Karnevalu se zúčastnily na čtyři desítky masek a jejich dovádění na svahu přihlížel přibližně stejný počet diváků. Organizování masek měl na starost kuchtík Renda, který se ho zhostil velmi dobře. Vždyť dát dohromady čarodějnice, Mikuláše a čerty, hastrmana a potápěče, rockery, piráty, děvečku z Mexika, klauna, Červenou karkulku, dámu s kabelkou a další nebylo snadné. Když mu ale pomohli doktoři, šerif a Krakonoš, bylo to v pohodě…
„Vše začalo přehlídkou masek a pokračovalo závodem v paralelním slalomu, podjížděním tyčí, slalomem mezi kužely, synchronizovanou jízdou dvojic a akrobatickým skokem. V každé disciplíně se soutěžilo o ceny–dobrůtky, které dostali všichni. Byly zde k vidění i výkony, za které by se nemusel stydět ani Aleš Valenta – např. jízda na skoku pozpátku a ve vzduchu obrat o 180°.

V kategorii přípravka byl první Mikuláš Kamilka z Kamínku, na 2. místě potápěčka Klárka a na 3. místě mušketýr Tomáš. V kategorii žáků, kterých bylo nejvíce byl na 1. místě Pat Jáchym a Mat Jakub, na 2. místě „rocker“ Jáchym ,na 3. místě „vodník“ Tomáš a dále čtvrtý „pirát“ Vojta, pátý „Vochomůrka“ Michael a „Křemílek“ Emilka atd. V kategorii dospělých byla první krásná „čarodějnice“ Ruda, druhý byl „historický lyžař SKI“ Marek a třetí „doktor“ Jarka a dále čtvrtý „šerif“ Tomáš a pátá „čarodějnice“ Jana.

„Na vše dohlížela a výkony hodnotila přísná a objektivní porota Tří mušketýrů,“ dodal Stanislav Moravec, který neopomněl na moderátorku, která přijela ze seriálu M.A.S.H – major Margaret ,,Šťabajzna“ Houlihan Magda. A když vše doplnil hudbou DJ starosta Milan bylo o dobrou náladu postaráno.
„Vyhráli všichni kdo přišli a už se zase těšíme za rok na dobrou lyžovačku ve SKI Areálu Kamenec,“ dodal na závěr Stanislav Jirásek za organizátory, pro něž byla největší odměnou účast čtyřiceti krásných a veselých masek

Stovka posádek se postavila na start sáňkařského sjezdu

Malá Úpa - Sáňky rohačky mají dlouhou tradici a stále nepatří jen do muzejních expozic. Přesvědčit se o tom mohli například v sobotu návštěvníci osmého sáňkařského sjezdu z Pomezních bud do Kowar.

Na startu se sešla téměř stovka posádek, českých, polských i ze Slovenska. Ti v lidových krojích a s důkladně navoskovanými sanicemi se na závod připravili opravdu pečlivě. “U nich to má velkou tradici. Jezdí se tam i Slovenský pohár a občas se řítí dolů až stokilometrovou rychlostí. Mají s sebou také fujary a připravili si pro nás i vystoupení,“ říká Marie Holomíčková z Infocentra v Malé Úpě, které se pořádání akce letos premiérově účastní.

Na zhruba 4,5 kilometru dlouhou trasu vyráželi účastníci z parkoviště na polské straně Pomezních bud. Délka se vždy mění podle sněhových podmínek. Když to šlo, měřil sjezd i 7 kilometrů, ale taky jen 300 metrů. Z kopce dolů se však mohly posádky vydat až poté, co sněhovou koulí trefily zvonec na kůlu nedaleko startovní čáry. Ani po zazvonění neměli sáňkaři vyhráno, neboť mírný sklon prvního úseku nedovoloval nasednout, ale musel se absolvovat pěšky. A další úkoly, jako například řezání dřeva, čekaly ještě v cíli.

„Na startu se scházejí zkušené posádky i dvojice, které to zkouší poprvé. Někteří to sice berou jako závod, ale myslím, že pro většinu to je především o zábavě a tradici,“ doplňuje Marie Holomíčková. A za pravdu jí dává i oblečení mnoha z účastníků. Nechyběl tu ortodoxní žid, kominík ani dámy v dobové lyžnické ústroji.

První písemně zaznamenaný sjezd na saních rohačkách proběhl roku 1737 během návratu z výpravy k Malému stavu. Zpráva o prvním čistě turistickém sjezdu se dochovala z roku 1815. Bylo to na trase dlouhé 7 km, vedoucí od hraniční boudy na sedle Przelecz Okraj (Grenzbaude) k zájezdnímu hostinci Pod Zlatou hvězdou v Kowarech. Tato atrakce si získávala stále nové příznivce. V roce 1896 bylo pro turisty nachystáno kolem 3 tisíc rohaček a stejný počet tažných koní. Vzniklo sdružení vozků hájící zájmy a regulující jízdné na jednotlivých trasách. Byly zřízeny nové hraniční přechody a celnice. Turistika se stala masovou záležitostí. Zimní sjezdy na saních, podobně jako letní výstup na Sněžku, patřily k nejpopulárnějším turistickým atrakcím Krkonoš. (aš)